V těchto dnech mnohokrát zazněl jeden výraz, a to: „Děkuji“, lépe řečeno „Obrigado“.
Je krásné, co nám právě vysvětlil lisabonský patriarcha, že obrigado vyjadřuje nejen vděčnost za to, co bylo přijato, ale také touhu oplatit dobro.
Než vás však vyšlu na cestu, chtěl bych i já poděkovat: Obrigado.
Především kardinálu Clementovi a spolu s ním církvi a celému portugalskému lidu.
Obrigado panu prezidentovi, který nás provázel událostmi těchto dnů; obrigado národním a místním institucím za podporu a pomoc, kterou nám poskytly; obrigado biskupům, kněžím, zasvěceným osobám i laikům; a obrigado tobě, Lisabone, který zůstaneš v paměti těchto mladých lidí jako „dům bratrství“ a „město snů“.
Vyjadřuji také vděčnost kardinálu Farrellovi, který za těchto Dnů omládl, a těm, kdo tyto dny připravili, stejně jako všem, kdo je doprovázeli modlitbou, a dobrovolníkům, kterým patří náš srdečný potlesk za jejich skvělou službu!
A obrigado, poděkování, vám všem, drazí mladí lidé!
Bůh vidí vše dobré, co jste, a jen on ví, co zasel do vašich srdcí.
Pečlivě se o to starejte a dejte (této setbě) růst.
Chtěl bych vám dát doporučení: uchovejte si ty nejkrásnější okamžiky ve své mysli a ve svém srdci, protože takto, až přijdou nevyhnutelné chvíle únavy a sklíčenosti a možná i pokušení přerušit cestu nebo se uzavřít do sebe, ve vzpomínce znovu oživíte zážitky a milost těchto dnů, protože - nikdy nezapomeňte - toto je skutečnost, toto jste vy: svatý Boží věřící lid, který kráčí v radosti z evangelia!
Rád bych také pozdravil mladé lidi, kteří zde nemohli být přítomni, ale kteří se zúčastnili iniciativ organizovaných jejich zeměmi, biskupskými konferencemi a diecézemi; mám na mysli například subsaharské bratry a sestry, kteří se sešli v Tangeru.
Zvláštním způsobem doprovázíme s láskou a modlitbou ty, kteří nemohli přijet kvůli konfliktům a válkám.
Na světě je mnoho válek a konfliktů.
Když myslím na tento kontinent, cítím velký smutek nad drahou Ukrajinou, která stále tolik trpí.
Přátelé, dovolte mi, abych se jako starý muž s vámi, mladými lidmi, podělil o sen, který nosím ve svém srdci: sen o míru, sen mladých lidí, kteří se modlí za mír, žijí v míru a budují mírovou budoucnost.
A ještě jedno poděkováí, obrigado, bych rád zdůraznil na závěr: obrigado našim kořenům, našim prarodičům, kteří nám předali víru, kteří nám předali obzor života.
Oni jsou našimi kořeny.
A na cestě domů se i nadále modlete za mír.
Jste znamením míru pro svět, svědectvím toho, jak mohou různé národnosti, jazyky a dějiny sjednocovat, nikoli rozdělovat.
Jste nadějí na jiný svět.
Díky za to.
A konečně poslední obrigado. Adresujeme ho dvěma zvláštním osobám, hlavním hrdinům tohoto setkání.
Byli tu s námi a jsou stále s námi; nikdy neztrácejí ze zřetele naše životy, které milují tak, jak by nikdo jiný nedokázal.
Obrigado, díky Tobě, Pane Ježíši.
Obrigado Tobě, Maria, naše Matko.
