Josef Jílek pocházel z rolnické rodiny v obci Výheň, která leží asi šest kilometrů severně od Kaplice. V deseti letech začal studovat na českém státním gymnáziu v Českých Budějovicích a byl dobrým studentem, jen občas tichým a vážným; zároveň hrál na housle a harmoniku a kolem něj se ve volných chvílích shromažďovala mládež z Výněně. Ve vyšších třídách chodil na taneční zábavy a rád tančil. O prázdninách pomáhal na polích, jezdil s koňmi a kosil obilí, uměl se postavit ke každé práci v hospodářství.
Po maturitě roku 1927 se rozhodl vstoupit do kněžského semináře v Českých Budějovicích a byl vysvěcen na kněze 5. Následně byl ustanoven kaplanem v Prachaticích a ještě v průběhu téhož roku vykonal v Praze tříměsíční povinnou vojenskou službu. Po třech prachatických letech se od roku 1935 stal administrátorem farnosti Kunžak na Jindřichohradecku, a v září 1936 nastoupil do Katovic u Strakonic.
Podle pamětníků byl horlivým duchovním pastýřem, známým pro konkrétní obětavou pomoc chudým a potřebným a pravidelné návštěvy nemocných. Jednal přátelsky nejen s katolíky, ale i s věřícími jiných církví a lidmi bez vyznání. V době ohrožení Československa se po okupaci zapojil do odboje v síti Obrany národa, vytvořil s přáteli strakonickou podskupinu Karel napojenou na plzeňskou skupinu ÚVODu Vašek-Čeněk.
Člen strakonické skupiny primář MUDr. Hradecký na svém oddělení ukrýval pronásledované odbojáře a parašutisty; Jílek pro ně zajišťoval falešné doklady, dodával potraviny i potravinové lístky a občas některé z nich na faře v Katovicích i přespal. Papežství měl v plánu zlikvidovat gestapo, a proto byl P. Jílek zatčen spolu s dalšími členy odbojové skupiny 5. V následných rozsudcích Drážďanského a Berlínského soudu se uvádí, že vydal řadu falešných dokladů a protiprávných činností.
Motivy odbojové činnosti P. Jílka jsou složité, avšak jasné: odpovědnost za společenství, víra a touha po svobodě. V roce 1943 byl Josef Jílek odvezen do věznice v Drážďanech, kde mohl po devíti měsících poprvé slavit mši svatou a přijmout Tělo Páně; napsal o tom dopis, že „bylo to nevýslovné štěstí pro mou duši“. Krátce poté ho vrchní zemský soud v Drážďanech odsoudil ke třem rokům káznice za napomáhání k přípravě vlastizrádného jednání.
Ale Berlín mu v březnu 1944 odvolal původní rozsudek a senát Volksgerichtshofu ho 1. června 1944 „pro přípravu velezrady“ odsoudil k trestu smrti. Dostal se do káznice v Brandenburgu-Görden, kde čekal na vykonání trestu více než deset měsíců v oddělení Todes-Urteil. Z dopisů z věznění vyplývá jeho hluboká vyznavačská víra a klid tvářícího se člověka ve zkoušce.
V Brandenburgu byl Jílek původně sám, později byl stěhován mezi vězněnými k smrti; dva z nich - Jaroslav Šilhavý a Jan Čížek - se dočkali konce války a osvobození a svědčili o jeho duchovním vlivu ve vazební cele. Z ostatních popravených je znám jejich dřívější život před koncem války a víme, že cela byla pro Jílkovy spoluvězně místem poučení o víře a školou modlitby. Poslední den Jílka byl 20. dubna 1945; před gilotinou ho doprovázel P. Bartz. Odsouzený byl klidný a s jasem v očích, jako syn vracející se k Otci.
„Duše je očištěna ohněm,“ psal v odpovědi na dopis matce z cely smrti. Vězni popisovali jeho hluboký duchovní život a vliv na spoluvězně; někteří z nich byli konvertováni k víře díky jeho přímluvám a přímluvám ostatním. Oběť Josefa Jílka byla pro „Boha, církev, vlast“; heslo zakladatele budějovického gymnázia, na kterém se s jeho školou začal jeho život.

V důsledku jeho odboje byla skupina Karl ve spojení s ÚVODem vyzdvižena, a Jílek byl popraven 20. dubna 1945 v Braniborské věznici. Psal se také dokumentární video program STATEČNÝ KNĚZ, který zachycuje jeho odvahu a práci v Katovicích u Strakonic během války. Po válce byla Katovická farnost a další instituce oceněny a vzpomínané na jeho oběť; v roce 2020 Česká Pošta vydala vlastní známku s portrétem P. Josefa Jílka.
V Katovicích se k 100. výročí narození jeho památka stává středem pozornosti farnosti; pan biskup Jiří Paďour žehná farnímu areálu a Centru P. Josefa Jílka. Dnešní hodiny a vzpomínky se zaměřují na odkaz jeho práce a jeho lidskost vůči lidem bez vyznání i věřících jiných církví.
Klíčové kapitoly života
- Rodný původ a mládí na Výněni, studium a hudební nadání
- Vstup do semináře, kněžské svěcení a první působení
- Farnost Kunžak, Katovice a Čestice - pastýřská činnost a komunita
- Odboj během nacistického režimu a tvorba falešných dokladů
- Zatčení, věznění v Drážďanech a Brandenburgu-Görden
- Smrt a posmrtný odkaz - uctívání, vzpomínky a mediální oživování
Tabulka shrnující některé klíčové události a data:
| Událost | Rok | Místo |
|---|---|---|
| Narození | 1908 | Výheň |
| Vstup do semináře | 1927 | České Budějovice |
| Vysvěcení | 1932 | České Budějovice |
| Farnost Kunžak | 1935-1936 | Jindřichohradecko |
| Katovice u Strakonic | 1936-1942 | Strakonice |
| Odboj a zatčení | 1942 | Katovice |
| Drážďany - věznění | 1943-1944 | Drážďany |
| Popraven | 1945 | Brandenburg-Görden |
Stateční kněží a odkaz: videoprogramy a památní místa.