Za přísných bezpečnostních opatření přiletěl do Káhiry papež František, kde ho již přijal egyptský prezident Sísí. Hlava katolické církve chce posílit pouto mezi muslimy a křesťany a vyjádřit solidaritu koptům, na něž cílily nedávné útoky. Na úvod návštěvy vyzval František všechny duchovní vůdce k odsouzení násilí páchaného ve jménu víry. František přijel do Egypta jako druhý papež v moderní historii. Před ním zemi navštívil Jan Pavel II. v roce 2000. Na letišti v Káhiře přivítal Františka Šaríf Ismáíl, pak zamířil do káhirského paláce za Sísím.
„Je naší povinností odhalit obchodníky s iluzí o posmrtném životě, ty, kteří kážou nenávist, aby okradli obyčejného člověka o jeho současný život,“ řekl papež po setkání s prezidentem, který připomněl, že Egypt je na frontové linii s terorismem. „Věřím, že má návštěva přispěje k dialogu s islámským světem i s milovanou koptskou církví. Náš svět, rozervaný slepým násilím, které postihlo i srdce vaší země, potřebuje mír, lásku a milosrdenství,“ konstatoval papež. Návštěvu se rozhodl nezrušit ani poté, co o předvelikonoční neděli islámští radikálové spáchali atentáty ve dvou koptských kostelech a zabili desítky lidí. Kontakt papeže s věřícími ale bude kvůli útokům omezený. Silnice, jimiž papež projíždí, střeží vojáci a armádní vozy.
Papež je hlavním představitelem církve pouze pro 272 tisíc katolíků, kteří žijí v Egyptě. Drtivá většina - až 18 milionů egyptských křesťanů jsou koptové, kteří mají svého vlastního papeže. Vzdělání jako zbraň proti barbarstvíKromě Sísího se František setkal i s imámem káhirské mešity Al-Azhar. Hovořili spolu ke konci mezinárodní mírové konference. „Řekněme ještě jednou silné a jasné ne každé formě násilí, odplaty a nenávisti páchané ve jménu náboženství nebo ve jménu božím,“ zdůraznil papež. Vyzvedl také důležitost dobrého vzdělání. „Abychom účinně čelili barbarství těch, kteří podněcují nenávist a násilí, musíme vést mladé lidi,“ řekl. Imám v projevu podotkl, že radikálové špatně vykládají náboženské texty. „Islám není náboženstvím terorismu,“ konstatoval duchovní. Očekává se, že s patriarchou koptské církve Tawadros II. se papež pomodlí v koptsk é katedrále, která se stala terčem bombového útoku v prosinci.
František bude hovořit také s představiteli vlády. Už dříve se nechal slyšet, že si přeje, aby jeho návštěva byla „útěchou a… povzbuzením pro všechny křesťany na Blízkém východě“. Dialog mezi Vatikánem a egyptskými křesťany narušily některé kontroverzní výroky Františkova předchůdce. (Papežova návštěva Egypta) je signál, že církev se stará také o ty, kteří svou víru vyznávají v nesmírně složitých podmínkách. A že církev není jenom Evropa nebo Amerika, ale že jsou také skupiny, které patří k církvi za velmi složitých okolností, jak v Africe, tak na Blízkém východě.
Křesťané opouštějí regionPočty křesťanů se na Blízkém východě snižují už desítky let. Války v Iráku a v Sýrii a vznik Islámského státu podle některých ohrožují samotnou budoucnost této náboženské menšiny v regionu. „Islamisté jsou nebezpečím pro všechny menšiny na Blízkém východě. Být odlišný pro ně znamená být nepřítelem,“ podotkl hlavní administrátor Jeruzalémského patriarchátu William Shomali. „Papež si je více než vědom, že Blízký východ může přijít o křesťany,“ řekla v rozhovoru s agenturou Reuters ředitelka Centra pro náboženské svobody ve Washingtonu Nina Sheaová. „Jsou to společenství, jejichž historie sahá až do antiky. Nejsou výsledkem šíření náboženství ze Západu. Jsou unikátní a mizí,“ dodala.
Život na okraji společnostiKoptové v Egyptě žijí od doby, kdy mu vládl Řím a patří tak k nejstarším křesťanským komunitám na Blízkém východě. Tvoří asi desetinu z více než 90 milionů obyvatel Egypta. Stěžují si však na pronásledování ze strany většinových muslimů a na nedostatečnou ochranu od státu. Statisíce koptů žije na samém dně společnosti - třeba v káhirské čtvrti přezdívané Město odpadků. „Jedním z největších problémů pro naše věřící je nízká kvalita života. Hlavně úroveň bydlení je špatná,“ uvedl koptský křesťanský kněz Butrus Rušdí. Islámské radikály kopty viní z podpory sesazení Muhammada Mursího a v posledních měsících zesílili útoky proti nim. Loni v prosinci přišlo při útoku islamistů na koptský klášter v Káhiře o život 28 osob. Začátkem letošního roku islámští radikálové na Sinajském poloostrově zavraždili řadu koptů a přinutili desítky rodin k útěku.
Solidaritu s egyptskými koptskými křesťany po pátečním teroristickém útoku na autobus poutníků vyjádřil papež František při nedělní promluvě na svatopetrském náměstí. Papež František uvedl, že chce znovu potvrdit svoji blízkost k alexandrijskému patriarchovi koptské pravoslavné církve Tawadrosovi II. a vůbec celému egyptskému národu, který utrpěl „dalším aktem nespoutaného násilí“. „Oběti, mezi nimiž byly i děti, byly zabity poté, co se odmítly zřeknout křesťanské víry,“ řekl Svatý otec. Papež pak ve své modlitbě požádal Pána, aby „přijal tyto odvážné svědky víry, tyto mučedníky, v pokoji a aby proměnil srdce teroristů“. Při útoku, ke kterému se přihlásil tzv. Islámský stát, bylo zabito 29 lidí, další desítky byly zraněny. Při sobotní návštěvě Janova se papež modlil za oběti útoku a truchlil nad skutečností, že mučedníků je v současné době více, než bylo v rané křesťanské éře.
Na letišti v Káhiře ho přivítaly dvě děti, dívka v bílých šatech a chlapec ve smokingu a předali papežovi kytici květů. Poté odjel přímo do prezidentského paláce, kde se setkal s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím. František má naplánovaná setkání s dalšími náboženskými a politickými představiteli země a zúčastní se i mezinárodní mírové konference organizované Al-Azhrou, organizací sunnitského islámského učení. Papežova páteční a sobotní návštěva Egypta by měla vést k posílení zdejší početné křesťanské komunity po několika sebevražedných bombových útocích od loňského prosince, při kterých zahynulo 75 věřících. K útokům na egyptské křesťany se přihlásil tzv. Islámský stát. Jak prohlásil Pietro Paolin vatikánský státní tajemník, „cílem Františkovy cesty je podporovat kulturu úcty a tolerance k náboženským menšinám“.
Dnes večer navštíví papež sídlo koptské pravoslavné ortodoxní církve, která představuje asi deset procent 92milionové egyptské populace. Měl by jednat s hlavou této církve Tawadros II. Kvůli návštěvě papeže jsou v hlavním městě Egypta mimořádná bezpečnostní opatření. Ulice, kudy se má papež pohybovat, jsou vyčištěna od parkujících aut a policie také pečlivě střeží Zamalek, sídlo na ostrově v Nilu, kde bude hlava katolické církve z pátku na sobotu nocovat. Papež František přijíždí na návštěvu Egypta. Setká se s šejchem islámského učiliště Al-Azhar i s koptským patriarchou Theodorosem II. Na Františka čeká hlavně nepatrná křesťanská menšina, která čítá pár set tisíc věřících.
Na nedělní mši se v kostele Svaté rodiny v káhirské lidové čtvrti Zajtún sešla asi stovka věřících. Kněz Augustinos káže arabsky věřícím o historii katolíků v Egyptě, aby pozvedl jejich sebevědomí. „Já se cítím jako potomek faraonů. Koptové jsou pravděpodobně nejstarší Egypťané, jejichž předkové v prvních staletích přijali křesťanství. „Nejsem Arab. Ano, mám arabskou kulturu ve smyslu jazyka a vzdělání. Ale můj původ a moje krev je rozhodně faraonská. Právě 300 tisíc koptských katolíků jsou ti, kteří budou papeže Františka v Egyptě vítat. „Pro ortodoxní Kopty není vatikánský papež hlavou církve.
Čeho může papež František v Egyptě dosáhnout? | Inside Story
Stopy českých Vánoc přežívají i v Egyptě. 18. 4. 2017 Toto video pochází ze shromáždění egyptských křesťanů při modlitbě za Egypt. Shromáždění proběhlo v koptském kostele. Koptové jsou egyptští křesťané, v současnosti tvoří 10 % tamější populace. Slovo koptové pochází z arabského Qibt, které bylo odvozeno z řeckého Ai(gypt(ioi)). Roku 1741 část koptské církve uzavřela unii s římskou církví. Egyptské křesťany v těžké situaci po teroristických útocích podpořil P. Henri Boulad.
Jako významný prvek koptského dědictví vzniklo mnišství v egyptské poušti, jehož zakladatelem bývá považován Sv. Antonín. Kláštery jako klášter sv. Kateřiny na Sinaji či Theotokos, Parámús a další, byly dávnými domovem kontemplací a modlitby. Proměna křesťanského Egypta nastala po dobytí Egypta Arabsky v roce 641; koptové při té změně čelili daním, pronásledování i nuceným konverzím na islám.
Koptská církev dnes sídlí v Káhiře, s katedrálou sv. Marka jako hlavním chrámem. Liturgie koptské církve je známá bohatým chorálním zpěvem a dlouhými bohoslužbami; křest a liturgické zvyklosti zůstávají důležitou součástí identity. V Egyptě však život křesťana zůstává plný výzev a protináboženské tolerance, avšak i naděje na dialog mezi náboženstvími, jak vycházejí z návštěvy papeže Františka a jeho výzev k míru a vzájemnému porozumění.