Uctěte památku svatého Václava na pouti, na slavnostech anebo kdykoli na místech spojených s prvními Přemyslovci. Počasí výletování přeje, tak kam se podíváte?
Český kníže a světec, hlavní patron českého národa a symbol české státnosti, Václav, byl nejspíš vychováván svou babičkou Ludmilou na Budči. Pokud byste si raději udělali výlet na místa jako stvořená pro klidné rozjímání, vydejte se na místa spojená se zrodem českého národa a státu a prvních Přemyslovců, z jejichž dynastie vzešli první králové na našem území.
Kostel sv. S počátkem hradiště Tetín jsou spojovány hned dvě výrazné ženské postavy našich dějin. První z nich je z bájí a pověstí známá Teta, dcera vojvody Kroka a sestra slavné kněžny Libuše. Asi už tušíte, odkud pochází název dnešní obce. Traduje se, že snacha Drahomíra na Ludmilu žárlila a najala vrahy, kteří ji v roce 921 uškrtili právě na tetínském hradišti. Ludmila byla svatořečena a stala se první světicí uváděnou ve spojitosti s Přemyslovci.
Poutní místo, které se tyčí na majestátním ostrohu nad řekou Berounkou, tak můžeme považovat za kolébku křesťanství u nás i za místo úzce spjaté s českou státností. Každoročně se sem konají pouti a celoročně je možné navštívit tři zdejší kostely - sv. Ludmily, sv. Kateřiny a sv. Jana Nepomuckého. Na hradiště Libušín nedaleko Kladna bylo na dlouhá léta neprávem opomínáno, protože na jeho místo se doslova vtlačil pražský Vyšehrad. Pověst ovšem byla upravena ve vyprávěních letopisce Přibíka Pulkavy z Radenína, na jejichž základě bylo vytvořeno libreto slavné Smetanovy opery a Libušín byl zatlačen do pozadí.
Svůj vojensko-strategický význam ztratilo poté, co Přemyslovci již neměli vnitřního nepřítele. Nikdy nebylo opuštěno - rolníci, vinaři a řemeslníci dále využívali vše, co jim malebná a úrodná lokalita nabízela. Novodobá historie a vývoj města byly zhruba od 19. století.
Jedním z prvních mocenských center Přemyslovského státu bylo hradiště Levý Hradec na území Roztok u Prahy. Poté, co si téměř veškerou slávu a věhlas přivlastnila Praha, význam Levého Hradce začal upadat a pod vlivem některých méně seriózních kronik byly počátky křesťanství v českých zemích mylně spojovány s Vyšehradem.
Středně těžká trasa vás z Roztok u Prahy zavede do údolí i na skalní vyhlídky. Cílem je přemyslovské hradiště Levý Hradec, kolébka českého křesťanství a místo nejstaršího kostela u nás. Stará Boleslav je místem spojeným s počátky české státnosti a je naším nejstarším poutním místem. Hradiště bylo vybudováno na přelomu 9. a 10. století. Právě se Starou Boleslaví je spojena jedna z tragických událostí, jež ovlivnila rod Přemyslovců. V roce 935 tu byl zavražděn svatý Václav, český kníže a později patron českého národa.
Ani za vlády dalších dynastií ale Stará Boleslav neupadla v zapomnění. Kostel sv. Návrší nad dnešní obcí Zákolany, kde se hradiště Budeč rozprostíralo, bylo opevněno v 9. století za vlády knížete Bořivoje. Jeho syn Spytihněv tu nechal postavit kostel zasvěcený sv. Petrovi, jehož duchovním správcem byl v 10. století. Oválnou loď současného kostela sv. Lokalita, kde nyní leží obec Lštění, byla osídlena již v době starých Římanů. Později si prostranství na skalnatém ostrohu vyhlédli Slované a v první polovině 9. století si zde vybudovali hradiště, které bylo následně užíváno Slavníkovci.
Poté se hradiště Lštění stalo jednou z pevností obklopujících a střežících Přemyslovský stát. Jedinou kamennou stavbou objektu byl kostelík, neboť i knížecí palác byl jen prostým srubem. Jak a kdy Lštění jako hradiště zaniklo není známo. Význam lokality osídlené již od neolitu se zvýšil v době, kdy Přemyslovci zařadili tento vojensky vhodně umístěný bod do sítě svých pevností. Slávu zažívala Dřevíč především v 10.-13. století. Místo bylo i nadále osídleno, ovšem pouze ve formě dvora ve východním sousedství.
V Libici nad Cidlinou u soutoku Labe s Cidlinou pobýval knížecí rod Slavníkovců. Velmož Slavník si zde vybudoval opevněný areál s mincovnou, kamenným kostelem a knížecím palácem. Rozpínavý přístup jeho syna Soběslava se znelíbil Přemyslovcům a zapříčinil spory mezi oběma rody, které vyvrcholily roku 995. Přemyslovci přepadli slavníkovské hradisko, všechny obyvatele vyvraždili a stavení zapálili. Z hradiště se zachovaly zbytky základů staveb. Prozkoumejte poutní místo i jeho okolí díky naučné stezce, která spojuje soutok řek Cidliny a Labe s nedalekou obcí Libice nad Cidlinou.
Průvodce nabízí i Přezletice ležící v blízkosti starých obchodních stezek. Tento kraj chránili Přemyslovci hradištěm ve Vinoři, Staré Boleslavi a Toušni (880 Vinoř?, kolem 900 n.l. Boleslav Toušeň 850?). Stará Boleslav je tak dle archeologických výzkumů o něco starší než doba Boleslava I., ale to nevylučuje, že tento ambiciózní bratrovrah a zároveň přeměnitel českého státu na říši, nějak nepokračoval v opevnění staroboleslavského hradu.
Po zavraždění knížete Václava, bylo na příkaz jeho bratrovraha Boleslava I. zázračně uchované tělo (Kristiánova legenda), převezeno v noci 4. října 935/929 do Prahy. Kníže Boleslav, který přisuzoval sobě vinu a obtížnost politické situace, zřejmě nezachoval celé procesí za jediné noci a za pouhého světla lamp. Legenda uvádí i zázračné průvodce při převozu a zázračné události související s Rokytkou a Vltavou. Mnohé prameny však zůstávají nejasné a historici nad tradičními verzemi dovedně debatují.
Mezi hlavní otázky patří, zda byl Václav skutečně světcem, či zda šlo o konstrukci klíčovou pro státní identitu. Kníže Václav byl uznán za světce a jeho kult se rozšířil i mimo západní křesťanství; fresky a ikony v různých tradicích dokazují jeho roli i v pravoslavném prostředí. Nedávno objevená freska svatého Václava v klášteře polockém v Bělorusku z 12. století je dokladem proslulosti mimo rámec římskokatolické církve.
Václav je označován za knížete míru na Přemyslovských pečetích a jeho kult přežíval i v době husitské. Karel IV. význam kultu posunul do popředí české státnosti prostřednictvím korupoeční symboliky a korunovačních klenotů. Svátek svatého Václava je v dnešní době Den české státnosti a připomíná důležitost tohoto světce pro národní identitu.
Jak poznat a vybrat zajímavá místa spojená s Václavem a Přemyslovci
- Praha: Václavské náměstí s Myslbekovou jezdeckou sochou svatého Václava a kostely v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Prohlédněte si Kapli svatého Václava v goticko-barokní výzdobě a vyhledejte detaily, které připomínají legendy o převážení těla svatého.
- Stará Boleslav a Staré Boleslavi: bazilika svatého Václava a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Klimenta. Zde si připomeňte tragickou smrt knížete a kolébku české státnosti.
- Levý Hradec a Roztoky: nejstarší centra Přemyslovců, místo kolébky křesťanství a nejstarších kostelů, ideální pro naučnou procházku po místech spojovaných s počátky české státnosti.
- Libice nad Cidlinou: Slavníkovský palác, mincovna a kostel; připomenutí sporu mezi rody Přemyslovců a Slavníků a tragickou historii roku 995.
V rámci oslav svatováclavského ginu loci se objevují také turistické trasy a jarmarky: Svatováclavské posvícení, Vinobraní a Trhy. V roce 2026 se konají slavnosti v Telči, Kutné Hoře, Luhačovicích a dalších místech, často s doprovodným programem a ochutnávkami vín z Čech. Zmíněné akce připomínají nejen historický význam, ale i bohatou vinařskou tradici regionů.
Pokud hledáte vhodné vizuální doplnění, doporučujeme ilustrativní infografiku mapující hlavní svatováclavské lokality a časovou osu událostí.
Quеstions about the origin of Václav's legendy a podoby soch vyžadují více reflektorů. Nejstarší socha stojí v chrámu Sv. Víta, Václava a Vojtěcha, z dílny Parléřovy huti; socha koně byla modelem pro Ardo, hřebec armády.
Jako ikonická podoba bývá ztvárněn svatý Václav nejčastěji s kopím v ruce a štítem s orlicí, někdy bývá zobrazen i jako jezdecká socha nebo jako patron vinařů.
Podoba historického Václava je předmětem debat. Pozůstatky a lebka zůstávají v katedrále svatého Víta a dnes naznačují, že Václav byl vysoký, s úzkým obličejem a světlými vlasy. Legenda nabízí různé varianty o jeho života a smrti, ale vědecké závěry potvrzují historicky doložené body a uvádějí, že Václav žil a byl zavražděn ve Staré Boleslavi.
Václav je jedním z nejoblíbenějších českých světců; jeho kult přežíval i v různých epochách a dodnes je součástí kalendáře římskokatolické církve. Zároveň byl uctíván i mimo katolickou tradici a jeho symbolika se objevuje na mincích a praporech.
Tipy na návštěvu a studium regionů
Využijte státní svátek k místně zakotvenému učení a nechte žáky prozkoumat, zda se v blízkosti vaší školy nacházejí místa spojená se sv. Václavem. Můžete zkoumat i názvy ulic a pranostiky spojené s Václavem, odhadovat jejich význam a porovnávat legendy s archeologickými nálezy.
V rámci svatováclavské tradice hledejte i místa mimo hlavní města: Stará Boleslav, Roztoky, Libice nad Cidlinou, Stochov a další, kde se dodnes uchovávají památky a místní legendy.
