Mezi Karlštejnem a Berounem se nachází barokní klášter Svatého Jana pod Skalou, zasvěcený Janu Křtiteli. Útočištěm poustevníka Ivana byla jeskyně v jeho okolí, kde spolu s kryptou a náhrobky opatů kláštera vznikla unikátní sakrální a přírodní lokalita. Jeskyně sv. Ivana byla historicky upravena na skalní kostel a propojena s Kostelem Narození sv. Jana Křtitele; v prostoru jeskyně byly zachovány staré náhrobní kameny a některé z původní krápníkové výzdoby.
Historie a legenda o svatém Ivanovi
Podle legend žil svatý Ivan v 9. století v travertinové jeskyni a byl považován za nejstaršího českého poustevníka. Legenda vypráví, že mu byl darován zlatý kříž od Jana Křtitele a že mu laňka, kterou choval, byla při hájení královských dešťů zraněna a kosena, což vyvolalo zjevení Ivana. Poté se Bořivoj I. rozhodl postavit poblíž jeskyně kaple a nakonec vznikl klášter a kostely. Historické záznamy a výzkumy však ukazují na realističtější vývoj: ikonografie a poutní tradice se propojují s klášterním jádrem a benediktinským řádem.
Podle historických a antropologických průzkumů pochází kosterní pozůstalost z 9.-11. století a patří muži středního věku s prokázanou pseudodnou, což svědčí o životě v vlhkém jeskynním prostředí. Ivana nelze jednoznačně zařadit mezi oficiální světce, ale jeho význam pro české dějiny zůstává - jako symbol spojení církevních, národních a kulturních identit.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele a jeho interiér
Kostel Narození sv. Jana Křtitele je raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou, postavená C. Luragem v roce 1661 a staticky zajištěná roku 1711 Dienzenhoferem. Na hlavním oltáři dominuje obraz Zjevení sv. Ivana poustevníka Ivanovi z roku 1695 a nad oltářem stojí velký kříž, kdysi darovaný od poutníků ze Starého města pražského. Na kruchtě visí obraz Položení základního kamene zdejšího kostela od Joachyma Bachmana a v jádru kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana. Uprostřed nacházíme křtitelnici z 16. století, letopočet 1576 a unikátní zvon z roku 1401 s nejstarším dochovaným staročeským nápisem.
Jeskyňky nad kostelem propojují prostor s mystikou a historií; z jeskyně vede renesanční portál Panny Marie vytesaný ve skále původní krasové travertinové jeskyně. V zadní části jeskyně zůstává přirozená travertinová jeskyně s původní krápníkovou výzdobou a krypta bývávala místem pro uchovávání ostatků a modlitby. Z jeskyně vychází zemřížované okénko ke studánce sv. Ivana, která je dnes samostatný přístup a její voda má dlouhou historii léčivosti.
Studánka sv. Ivana a pramen
Pramen svatého Ivana vyvěrá hned vedle kostela a je vnímán jako silný léčivý zdroj. Jeho voda je alkalická a minerálně bohatá; původně byla využívána pro vodoléčebné lázně a lázeňství, ačkoliv množství dusitanů a bakterií dnes kolísá. V 20. století byla voda destilována a distribuována pod názvem IVANKA, ačkoli nyní se její složení mění, pramen zůstává vyhledávaným místem pro návštěvníky i místní obyvatelé.
Aleje okolí pramene bylo po úpravách v roce 2017 zpevněno a stalo se příjemným místem pro odpočinek a občerstvení. Studánka samotná je dnes samostatným přístupem a pramen zůstává významným bodem pro poutníky i turisty.
Areál kláštera a kaple
Areál bývalého benediktýnského kláštera zahrnuje kostel, zvoničku v Sedlci a několik kaplí. Z věže kostela se pyšní jedinečný zvon z roku 1401; kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena kolem roku 1714 a prošla rekonstrukcemi v následujících stoletích. Kaple sv. Maxmiliána byla postavena jako rodinná hrobka Maxmiliána Bergera v roce 1849 v neogotickém slohu; kaple je považována za jednu z nejkrásnějších neogotických staveb u nás. Kaple Ivana a zvonička v Sedlci, vybudované iniciativou dobrovolníků v roce 2004, slouží jako duchovní prostor pro místní komunitu a návštěvníky.
V roce 2018 byla obnova a záchrana sousoší sv. Ivana a Panny Marie dokončena a nahrazena kopií, která připomíná historické sochy na současné návštěvnické trase. Areál kláštera byl v roce 2018 prohlášen Národní kulturní památkou, a i když není plně otevřen pro turisty, jeho prostředí je nadále živým místem pro kulturní akce, výstavy a tradiční Svatojánské poutě.
Jeskyně sv. Ivana a svatojanské poutě
Jeskyně vede z kostela a dominuje jí portál renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného do travertinové jeskyně. V jeskyni se nachází řada památek na pobyt prvního křesťanského poustevníka sv. Ivana a na stěnách jsou náhrobní kameny opatů. Nejzazší část jeskyně sloužila jako krypta a podle legendy se zde nachází jeden z nejstarších kamenných oltářů v Čechách. V zadní části je zachována travertinová jeskyně s krápníkovou výzdobou, která je klíčovým přírodním prvkem místa.
Každoročně se ve Svatém Janu konají poutě na den narození Jana Křtitele a zázraky, které dle legendy probouzejí víru i národní identitu. Barokní Život svatého Ivana poustevníka od Friedricha Bridela a Kapitulní legenda z roku 1465 podtrhují význam Ivana pro českou kulturu a historiografii. Přesto zůstává Ivana postavou, která spojuje, překračuje náboženské půtky a inspiruje cestu k přírodě a pokoji.
Tipy pro návštěvu
Pokud míříte na Svatý Jan pod Skalou, zaměřte se na spojení historii a přírody: kostel a jeskyně nabízejí kombinaci architektury a geologické krásy; pramen Ivana představil léčebný účinek vody a areál kláštera nabízí pohled na barokní a neogotické prvky architektury spolu s moderní infrastrukturou pro odpočinek a výstavy. V okolí se nacházejí naučné stezky a památky, které posouvají návštěvníka k hlubšímu porozumění místní kultury a legendám kolem svatého Ivana.
