Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné je významným ukazatelem gotické architektury v jihočeském prostředí, především však příkladem dvoulodního kostela, jenž se uplatňuje v regionu. Nejstarší část kostela představuje sakristii, která původně bývala svatyní kvadratického půdorysu s apsidou a pochází z doby kolem poloviny 13. století, a uvnitř se dochoval kamenný erb se znamením střely, náležící stavebníkům-velmožskému rodu Bavorů. Následně byl kostel pravděpodobně v 14. století rozšířen do nynější podoby s podélnou lodí a trojbokým závěrem, s rokokovou úpravou interiéru a pozdějšími zásahy v pozdně gotickém období.
Jednou z klíčových etap stavby byla přestavba na sklonku středověku pod patronací Zdeňka Lva z Rožmitálu, který měl Blatnou jako své venkovské sídlo a usiloval o reprezentativní chrám. V pozdně gotickém stylu byl presbytář zaklenut síťovou klenbou milevského typu a v lodi vznikla mělká sklípková klenba s pilíři, které chrám rozdělují na dvě stejně velké části. Zdeněk Lev kostel vybavil novými oltáři, bohoslužebnými potřebami a varhanním nástrojem; podle tehdejšího svědectví jeho doba vynikala velkolepostí zvuku a estetiky.
Při kostele byla rovněž postavena pozdně gotická kaple sv. Michaela, klenutá stejně jako loď kostela; tato přestavba byla dokončena slavnostním vysvěcením 8. září 1515. Od konce středověku kostel nezaznamenal významnějších stavebních změn, důraz se kladl na vnitřní zařízení. Za patronátu hraběnky Anny Marie Alžběty Františky Serényiové z Waldsteinu byl v letech 1743-1747 instalován soubor 13 nových rokokových oltářů a kazatelnou, navrhl je Johann Hoffmann a z velké části prováděl Ferdinand Ublacker.
Po josefínských reformách se dochoval jen hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Hoffmanna (rok 1744) a boční oltáře sv. Josefa a sv. Barbory (Barbora s obrazem Jana Mathausera z roku 1892). Oltář sv. Kříže, který stál uprostřed, byl roku 1972 rozebrán a jeho hlavní část (krucifix a socha Panny Marie) byla přistavěna ke zdi kněžiště. Varhany byly dodány roku 1738 martinu Janečkovi; skříň s řezbářskou výrobou je o něco mladším Hoffmannovým dílem. Původní gotické varhany byly přemístěny a později odstraněny, nahrazeny novým nástrojem.
Kostel ukrývá řadu významných náhrobníků, včetně Lva z Rožmitálu († 1487) a jeho manželky Elišky Bezdružické z Kolovrat († 1489). Důležitý macek je i mramorový epitaf hraběte Josefa Serényiho († 1742). Již ve středověku stávala u kostela zvonice; nejstarší zvon, sv. Josef, byl ulit roku 1430. V průběhu staletí se počet zvonů zvyšoval na pět. V letech 1722-1723 nechal hrabě Josef Serényi postavit zděnou zvonici s cibulovitou bání podle plánů Giacoma Spinettiho, která po požáru v roce 1834 byla nahrazena novogotickou věží postavenou v letech 1835-1836 a měří 52 m.
Poškozené zvony byly přelity v roce 1836 a největší Matka Boží až v roce 1888. V roce 1916 byly čtyři z pěti blatenských zvonů rekvírovány pro válečné účely; nové zvony přišly v letech 1922, 1924 a 1933, které potkal osud stejný v březnu 1942. V současnosti visí ve věži čtyři zvony (Matka Boží, sv. Václav, sv. Josef a Jeklík) zhotovené roku 1969 zvonařskou dílnou Franze Schillinga v Apoldě.
Areál kostela doplňuje kaple sv. Michaela s ambity, která byla součástí hřbitovního komplexu, a soubor gotických a pozdně gotických prvků, které tvoří jednotný urbanistický celek. Zbytky hřbitovní zdi a brána zvonice vytvářejí kompaktní areál, jenž spoluvytváří charakter historického jádra Blatné. Kostel tak představuje intenzivní důkaz kontinuity farní správy, literární a duchovní tradice regionu, a je považován za vrcholné projev pozdně gotického stavitelství nejen v jižních Čechách, ale v širším podunajském prostoru.
Historie a architektura kostela nabízí návštěvníkům jedinečné spojení románských a gotických prvků: sakristie jako pozůstatek původní románské konstrukce, presbytář dokončený v roce 1444, diamantové klenby lodi, štíhlé sloupy a ploché pilastry s velkými písmeny podél vnějších stěn. Kromě stavebních detailů se do historického povědomí zapsaly i významné osobnosti jako Jaroslav Lev z Rožmitálu, Zdeněk Lev z Rožmitálu a Alžběta Serényiová, jejichž činy a úpravy formovaly podobu chrámu.
Pro návštěvníky jsou připraveny tipy na cestu: nejvhodnější období k návštěvě bývá na konci jara a na začátku podzimu, kdy počasí umožňuje příjemné procházky a lepší fotografování. Dostupnost parkování v blízkosti centra a možnost spojení veřejnou dopravou usnadňují návštěvu; doporučujeme kontrolovat aktuální jízdní řády. Při procházkách kolem kostela stojí za to vzít s sebou pohodlnou obuv a fotoaparát; díky světelným podmínkám bývá nejlepší ranní a pozdní odpolední světlo. V blízkosti kostela lze navštívit i jiné zajímavosti regionu, např. zámek v Českém Krumlově či přírodní lokalitu Blanský les.
Areál bývalého hřbitova a kaple sv. Michaela s ambity představuje součást unikátní urbanistické a architektonické komponenty, která dotváří identitu Blatné. Kostel Nanebevzetí Panny Marie tedy není jen památkou na bohatou minulost, ale živým důkazem kontinuity náboženské praxe a umělecké evoluce regionu.
Klíčové architektonické prvky a jejich význam
nejstarší část sakristie obsahuje románské prvky a poskytuje vzácný vhled do původní konstrukce; presbytář, dokončený v roce 1444, nese znaky litého zdobení a trojhranného trezoru; diamantové klenby lodi charakterizované čtyřcípými hvězdami typickými pro jihočeský styl představují důležitý architektonický motiv.
Hlavní ovalita interiéru spočívá v trojlodní skladbě s vyrovnaným rozložením, zatímco kaple sv. Michaela doplňuje svazek historických stavebních prvků a depozitu; kaple byla vysvěcena roku 1515 spolu s kostelem samotným.
Zvonice, původně hřbitovní brána, prošla přestavbou v 18. století a následně ve 20. století v neogotickém stylu; její výška 52 m ji činí dominantou města. Z původních zvonů se zachovala tradice, i když některé byly během válečných let odvedeny a nahrazeny novými.
Náhrobníky a pamětní desky
Mezi významnými náhrobníky patří Lva z Rožmitálu a Eliška Bezdružická z Kolovrat; mramorový epitaf Josefa Serényiho z 18. století je dalším důležitým prvkem.
Vzhledem k historickým změnám správy a vlastnictví kostel postupně získával barokní a neogotické úpravy, které odrážely tehdejší náboženské vlivy a chuť po reprezentativnosti.
Praktické informace pro návštěvníky
Kostel je obnoveným a chráněným kulturním pokladem; pro návštěvníky bývá otevřen hlavně během bohoslužeb, které se konají pravidelně o nedělích. Areál bývalého hřbitova a kapitoly sv. Michaela je přístupný v rámci prohlídek a klidných procházek kolem kostela.
V Blatné lze kromě kostela navštívit i další historické objekty a užít si malebný prostor historického jádra města. Návštěvníci by měli počítat s tím, že některé části areálu mohou být mimo dobu bohoslužeb nepřístupné, a proto je vhodné plánovat návštěvu s ohledem na čas.