Žel. Ve Frýdku na Dolní ulici, s jednou stěnou na Na Blatnici, stojí u bývalých městských hradeb pod kostelem sv. Jana Křtitele nevelký dům se sanktusníkem. Je to bývalá špitální (epidemiologická) kaple zbudovaná pro potřeby sousedního domu, kde od roku 1718 býval chudobinec zbudovaný pro tyto účely. Nechaly jej postavit Pavlína Anna a Rozálie Cecílie, dcery frýdeckého rektora Matěje Kassewiuse. Podporovaly úmysl frýdeckého faráře Václava Faldyny postavit náhradu za starší špitály, z nichž první je připomínán v roce 1542 a zřídil jej Jan z Pernštejna. Podle představ v nové budově mělo bydlet až sedm chudých a nezaopatřených příbuzných rodiny Hertschlägerových (kam se Pavlína Anna přivdala), případně ostatních měšťanů. Špitál a kaple (vysvacecná 1717) vznikly na pozemku vyhořelé sladovny (požár roku 1688).
Stále ji zdobí deska s reliéfem okřídlené hlavy anděla a reliéfem Oplakání Krista nad vchodem, ale mše se v ní neslouží mnoho desítek let. Špitál přestal svou úlohu plnit roku 1856, kdy jej přestěhovali na dnešní Hasičskou ulici, a později přestala svou úlohu plnit i kaple. Dnes je uzavřená, nedaleko stojí socha sv. Položení základního kamene ke stavbě je datováno 4. října 1740. 13.
Nejznámějším poutním místem v Moravskoslezském kraji je areál Baziliky Navštívení Panny Marie rozprostírající se na návrší severně od Zámeckého náměstí ve Frýdku-Místku. Majestátní frýdecká bazilika Navštívení Panny Marie je ze tří světových stran obklopena parkem. Roku 1877 v něm byla zbudována křížová cesta, která má z pohledu dronu půdorys půlkruhu obklopující z odstupu chrám. Mariánské náměstí se nachází na výrazném návrší ve vzdálenosti 0.5 km na sever od Frýdeckého zámku a spolu s ním - kvůli své historické zástavbě, tvoří největší dominanty frýdecké části dvojměstí.
Západní stranu Zámeckého náměstí ve Frýdku uzavírá zámek, který je výraznou dominantou celého města Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Z interiérů vyniká především tzv. Architektonickou památkou, kterou ve Frýdku obdivujete, stojící v Hluboké ulici jsou repliky tří zaniklých kupeckých domů z 2. poloviny 18. století. Kostel sv. Kostel sv. Jana Křtitele, farní frýdecký kostel, je raně gotický kostel z poloviny 14. století. Jeho farní Věž ze 17.
Samotné prostory kostela jsou otevřeny během zimního období během mší, tj. Ulice v našich městech nesou různá jména. Některé po slavných rodácích, politicích anebo umělcích, jiné si vzaly za vzor objekty z přírody. Pro příznivce a milovníky turistických pochodů připravuje Střední průmyslová škola ve Frýdku-Místku již tradiční akci s názvem Okolo Frýdku cestička. Letos se jednalo o 34. Cíl je Bezručova vyhlídka poblíž Frýdku-Místku. Je to spíše rekreační místo s malou a klidnou hospůdkou.
Jako první muzeum ve Frýdku se konstituovala jedna ze slezských poboček Československého zemědělského muzea ve Frýdku. Muzeum bylo formálně ustaveno 25. 1. 1925, fakticky bylo činné již od 6. 7. 1924. Zámecký park je nejrozsáhlejší plochou zeleně ve Frýdku. Rozkládá se na svazích návrší západně, na jih a na sever od bývalého šlechtického sídla, které je jednou z dominant tohoto města.
Navštívíte - li Frýdek a přemýšlíte, kam zajít na oběd nebo večeři, je tu pro vás na starobylém Zámeckém náměstí restaurace Benu v domě U Erbu naproti zámku. Beskydské informační centrumInformační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a také v Beskydech. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce.
Na kalendáři by sice mělo být datum první červnové soboty, ale povídejte to našim rozespalým očím, které naň nevidí, neboť musíme kvůli spoji vstávat už před čtvrtou hodinou ranní. Dnes zavítáme do severomoravského města Frýdek-Místek. Cyklotrasa Dnes si trochu zasportujeme a vytáhneme kola ven. Projedeme se totiž na kolech snad tou nejzákladnější cyklotrasou okolo Frýdku-Místku. Trasa je označena číslem 6003 a je dlouhá 33 km.
Radniční ulice je spojnicí půvabného zbytku historického jádra Frýdku s hrůznou křižovatkou na hlavní třídě T.G.Masaryka, jíž vyvrcholilo šílenství komunistických mocipánů při stavebních "úpravách" tohoto města. Uprostřed frýdeckého Zámeckého náměstí zaujme jedna z významných městských památek - Kamenná kašna z roku 1863, kterou zdobí slitinová socha sv. Floriana z roku 1894. Socha sv. V horní části frýdeckého Zámeckého náměstí můžete navštívit výraznou dominantu města Frýdku, zdejší renesanční zámek, z náměsti se dostanete do jeho prvního nádvoří a parku.
Naproti honosné budovy Bezručovy školy a Obchodní akademie ve Frýdku-Místku se za Třídou T.G.M. Pěkná procházka v části Frýdek, ve městě Frýdku - Místku je přes park významného učitele národů J. A. Komenského. Jeden z menších parků Frýdku - Místku se nachází u průsečíku Hlavní třídy a Třídy T.G.Masaryka na bývalém předměstí. Jednu sobotu na začátku měsíce června jsme zasvětili výletu do Frýdku-Místku. Město Frýdek-Místek leží na okraji Moravskoslezských Beskyd a je nazýváno „Branou Beskyd“. Patří mezi města jež vznikla spojením dvou obcí.
Před budovou železniční stanice ve Frýdku-Místku se nachází orientační bod na modré turistické trase. Z tohoto místa se můžeme vydat jihozápadním směrem přes řeku Ostravici a Smetanovy sady v Místku. Sviadnov leží u severozápadního okraje města Frýdek-Místek. Území obce Staříč a Sviadnov odděluje řeka Olešná. Obec Sviadnov se rozkládá východně od rychlostní silnice spojující Frýdek-Místek a Ostravu. Autobusem z Frýdku na Vislalaje (za 10 Kč hodina jízdy!).
Zaniklá drobná kaplička obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou, s náznaky barokní štukové výzdoby průčelí při nájezdu na dnes rovněž zaniklý starý Koloredovský most. Vystavěna byla patrně nejpozději kolem pol. 18. stol. Zanikla v 80. letech 20. století. Zaniklá drobná kaplička stávající na frýdecké straně Koloredovského mostu, který spojoval moravský Místek se slezským Frýdkem. Představovala poslední možné místo zastavení věřících před jejich cestou na Moravu. Stávala v těchto místech nejpozději od poloviny 18. století až do 80. let 20. století, kdy byla v souvislosti s likvidací starého mostu zbořena.
Štěpánek, 27.1. Betlém v bazilice Navštívení Panny Marie ve Frýdku se stává ve vánočním období dominantou prostoru - je umístěn před hlavním oltářem a všechno dění v bazilice se koná kolem něho. Krypta bude během Noci kostelů 29. 5. 2026 zavřená. Kryptu je možné navštívit kdykoliv během běžné otevírací doby baziliky (úterý-sobota 9-17, neděle 13-17). V rámci Noci kostelů bude zavřená z důvodu nutnosti uchování stabilních klimatických podmínek pro uložená těla zesnulých, které by byly narušeny velkým množstvím návštěvníků.
Na frýdeckém návrší Vápenky byla roku 1665 na náklady místní vrchnosti vztyčena pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem. Plastika madony stojí na hlavě hada a půlměsíci a typologicky je blízká milostné soše Panny Marie ve štýrské Mariazell. Autorem frýdecké madony je pravděpodobně slezský umělec Salomon Steinhoffer. Vápenky začaly brzy oplývat zázračnou pověstí. Roku 1706 zde byla vystavěna prostorná dřevěná kaple a milostná socha umístěna na její hlavní oltář. K zázrakům Panny Marie Frýdecké, kromě desítek vyléčení nemocných, byla přičítána událost z 22. července 1707.
Při průtrži mračen strhl silný vítr kapli na Vápenkách a padající trámy krovu rozlámaly sokl mariánské sochy. Samotná plastika zůstala nepoškozena. Kaple byla znovu obnovena. Stala se dějištěm vleklého a smutného sporu mezi frýdeckým farářem Václavem Tadeášem Faldynou a držitelem frýdeckého panství Františkem Vilémem Pražmou z Bílkova, který zamýšlel svěřit duchovní správu poutního místa do rukou minoritů z Opavy. Zásahem císaře Karla VI. však Vápenky zůstaly v péči frýdeckých farářů.
Jelikož počet mariánských ctitelů na zdejších poutích každoročně narůstal, vybízela neúnosná situace k výstavbě chrámu. Vratislavský biskup však zvolil zdrženlivější postoj a roku 1735 ustanovil zvláštní duchovní komisi, která měla prozkoumat pravost zázračných uzdravení na přímluvu Panny Marie Frýdecké. Závěry vyzněly kladně a stavbě chrámu již nestálo nic v cestě. K realizaci mohutného a prostorného kostela podle projektu Bartoloměje Wittwera, zednického mistra z Vratislavi, se odhodlali frýdecký farář Kryštof Jan Paška a vdova pro Františku Vilému Pražmovi, Karolína Františka Terezie, roz. z Almesloe. Základní kámen byl položen 4. října 1740.
Výstavbu protahovaly slezské války mezi Rakouskem a Pruskem. Dne 13. května 1759 byl chrám Navštívení Panny Marie vysvěcen vratislavským biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. Dvojice průčelních věží, které se staly novou dominantou Frýdku i celého kraje, byly dostavěny až v průběhu 70. let 18. století. Chrám je 47,25 m dlouhý, 25,25 m široký a 22,75 m vysoký. Po stranách chrámové lodi je šest bočních kaplí s oltáři s hodnotnými obrazy a plastikami. Oltáře na pravé straně směrem od hlavního oltáře jsou zasvěceny sv. Josefovi, sv. Filipovi a sv. Hedvice, patronce Slezska. Na protilehlé straně pak sv. Michaelovi, sv. Františkovi z Assisi a sv. Janovi z Boha. Za hlavním oltářem s milostnou sochou Panny Marie Frýdecké, dostavěném v roce 1796, se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého. Na pravé straně k presbytáři přiléhá kaple sv. Kříže, v níž se nacházela rodinná hrobka Pražmů z Bílkova.
Z interiéru chrámu zaujme ještě soubor zpovědnic z poloviny 18. století, o sto let mladší soubor obrazů s motivy ze života Panny Marie či varhany v barokní skříni z roku 1763. Neodmyslitelnou součástí frýdeckého poutního chrámu je rozlehlá krypta s mumifikovanými těly poutníků z Moravy, kteří utonuli v rozvodněné řece Ostravici. Odpočívají zde také někteří kněží působící v poutním chrámě ve druhé polovině 18. století a příslušníci hraběcího rodu Pražmů z Bílkova. V roce 2007 byly v Dytrychově zvonařské dílně v Brodku u Přerova ulity dva nové zvony, Panna Maria Frýdecká a sv. Josef, které byly slavnostně posvěceny 5. dubna 2008 ostravsko-opavským biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem a zavěšeny v levé věži. Obnovené nádvoří před poutním chrámem zdobí čtyři barokní plastiky z 18. století a další sochy a národní patronové. V 70. letech 19. století bylo kolem poutního chrámu vystavěno 14 kaplí křížové cesty, které byly posvěceny v roce 1877. Uprostřed areálu byla v letech 1880-1882 postavena kruhová kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova, zvaná Římská. Celý areál poutního chrámu byl obnoven v letech 2010-2011.
Věhlasné pouti k Panně Marii Frýdecké přečkaly i přes řadu různých překážek staletí. Kromě tří hlavních poutí o svátcích Navštívení Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a Narození Panny Marie se zde konají každou první sobotu v měsíci diecézní pouti. Pro výjimečnou duchovní a kulturně-historickou hodnotu tohoto místa byl frýdecký poutní chrám s paládiem Těšínského Slezska povýšen 30. srpna 1999 papežem Janem Pavlem II. na tzv. kostel sv. kostel sv. 28.08. 29.08.
Na co se můžete při návštěvě věže těšit? V každém případě vás čeká výstup po 211 schodech až do samotného krovu věže, která měří 72 metrů. Nejprve se vydáme do prvních tří podlaží věže, která jsou vyhrazena pro galerii současného umění s aktuálním programem pro každou sezonu. V patře nad zvony se nachází první část stálé expozice Pohledy do dějin farnosti Frýdek. Naleznete zde unikátní, dosud nikdy nevystavené předměty, kterých se můžete bez obav dotýkat. V dalším patře najdete texty, dobové kresby a fotografie z dějin farnosti, ale také velký hodinový stroj, který nadchne děti stejně jako rodiče. Pro všechny je pak odměnou výhled na malebné frýdecké náměstí či na baziliku Navštívení Panny Marie, jeden z nejkrásnějších poutních kostelů ve Slezsku. Z tohoto podlaží pak vede železné točité schodiště až do samotného krovu věže, odkud se naskytá mimořádný rozhled na město i do kraje s Beskydami v pozadí.
kostel sv. kostel sv. Kaple sv. Farní kostel sv. Jana Křtitele leží na severovýchodě historického města Frýdku při městské hradbě. Současná architektura kostela má gotické jádro z 2. poloviny 14. století, kdy vznikl současně s městem. První zmínka o něm pochází ale až z roku 1447. S rozvojem města byla k původnímu kostelu přistavěna nynější kostelní loď a kaple sv. Anny, sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého a Bolestné Panny Marie. Pod kostelem se nacházejí krypty. Se stavbou kostelní věže se začalo r. 1604, ale v dobách třicetileté války se protáhla až do r. 1650. Ještě před dokončením byl pořízen r. 1636 velký zvon a r. 1649 byl vysvěcen hřbitov obehnaný zdí. Až 4. 9. 1765 se konalo slavnostní usazení kříže na báň nové kopule kostela. Kostel mnohokrát utrpěl škody požárem. Poprvé r. 1592. Obrovské škody na chrámu napáchal požár ze dne 12. 4. 1688, který zničil nejen kostel, ale i faru, školu, částečně zámek a město s předměstími. Po tomto požáru vznikla kaple sv. Kříže, nový oltář a z 5 zničených zvonů byl ulit nový velký zvon a pořízeny 2 nové. Později k nim přibyly další 2 zvony. Požárem byla zcela zpustošena věž, a proto byla až do r. 1765 pokryta jen plochou střechou. Podobně kostel vyhořel 11. 4. 1848. Kostelní zvony se zcela roztavily a kostelní věž byla poté opět pokryta pouze prozatímní plochou střechou až do poslední třetiny 19. století, kdy získala dnešní podobu. Po tomto požáru byly z roztaveného kovu ulity nově 3 zvony. Tyto zvony padly za oběť 1. světové válce. Dnes jsou ve věži farního kostela 3 ocelové zvony z nichž největší Maria byl původně ve věži Mariánského kostela, kde nahradil zrekvírované zvony. Později byla k původnímu kostelu přistavěna nynější kostelní loď a kaple sv. Anny, sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého a Bolestné Panny Marie. Dnešní úprava věže pochází z poslední třetiny 19. století podle návrhu Bedřicha Schmidta, stavitele vídeňského katedrálního chrámu sv. Štěpána. V r.1993 začala generální oprava věže, která začala pod zvonicí praskat. Věž byla proto stažena ocelovými táhly a současně byl opraven plášť věže. V roce 2011 byla v horní části svatojánské věže zpřístupněná stálá expozice „Pohledy do dějin farnosti Frýdek“.
Informační panely jsou věnovány tematickým okruhům jako jsou církevní správa Slezska a dějiny farního kostela sv. Jana Křtitele ve Frýdku. Projekt Zpřístupnění svatojánské věže byl realizován díky podpoře Nadace OKD. Na provoz přispěli: Moravskoslezský kraj a Statutární město Frýdek-Místek. Základní kámen kostela byl položen roku 1763. Vybudován byl v pozdním barokním slohu na půdorysu kříže tvořeného hlavní chrámovou lodí, sakristií a kaplí sv. Inocence. Kostel má bohatou rokokovou výzdobu a obsahuje mnoho cenných uměleckých děl. V době svého vzniku stál kostel na kraji města Místku. Se svou věží je kostel dominantou města. Vně i uvnitř kostela je bohatá štuková výzdoba. Vnitřní výbava pochází z 2. poloviny 18. století.
Kaple sv. Inocence se přimyká k farnímu kostelu sv. Jana a Pavla z pravé strany a byla postavena pro přechovávání ostatků sv. Inocence. Navštivte kostel sv. Jana a Pavla v Místku s bohatou rokokovou výzdobou, unikátní kaplí sv. Inocence a cennými uměleckými díly z 18. století. Kaple sv. Inocence byla postavena pro přechovávání ostatků sv. Inocence a má rokokovou výzdobu, štukovou výzdobu a sarkofágový oltář.
Portál křehké nádherné architektury a dřevěné kaple v Beskydech zůstávají důležitými památkami lidové architektury. Monografie Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí představuje rozsáhlý soubor 82 dřevěných sakrálních staveb a pojednání o jejich historii a topografii, včetně ČR a Polska. Kniha vyšla jako výsledek česko-polského projektu vydaného v třineckém nakladatelství WART. Autoři Irena Adamczyk et al. přibližují, že dřevěné kostely a kaple nejsou jen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost, a že jejich poznání je určeno k popularizaci lidového dědictví Beskyd. Počáteční práce na knize trvaly čtyři roky a zahrnují četné fotografie a kresby. Po prezentaci v Cieszynie bude kniha představena i v Místku.