Klášter klarisek byl založen kolem roku 1280 a po požáru kláštera následovala výstavba nového konventního kostela, kterou přerušily husitské války. Stavbu pravděpodobně realizovala parleřská huť a zachoval se výrazný jižní portál, jenž nese podobné znaky jako severní portál pražského Týnského chrámu a jižní portál Svatovítské katedrály.
Od roku 1280 zde stál klášter řádových sester klarisek, který v roce 1420 vyhořel a roku 1626 byl zrušen úplně. V městečku je patrná zřícenina nedokončeného gotického kostela z 15. století. Podle dochovaných údajů byla tribuna jeptišek zřejmě v západní části kostela a konvent navazoval na dlouhý sedmiboký presbytář členěný čtyřmi pilíři.
Podle historických záznamů se na výstavbě nedokončeného kostela podílela huť Petra Parléře. Z roku 1382 pochází požár kláštera a po něm byla zahájena nová výstavba, zejména kostela. Husitské války přerušily stavbu kostela v roce 1410 a klášter byl v roce 1419 poškozen. V roce 1420 se sem přestěhovaly klarisky z pražského Anežského kláštera, čímž byl klášter dále oživen.
V roce 1548, podle letopočtu nad vstupním portálem, vznikla na místě starší klauzury nová budova. Zánik kláštera přišel po roce 1626, kdy byl svůj konvent definitivně zrušen.
Architektura a stavební vývoj
Konventní chrám vytváří čtvercovou trojlodní síň s dlouhým sedmibokým presbytářem členěným čtyřmi pilíři. Pravděpodobná účast huti Petra Parléře na výstavbě nedokončeného kostela potvrzuje spojení s významnými dílnami raného gotického stavitelství.
V klášteře byla tribuna jeptišek umístěna v západní části chrámu, což svědčí o specifickém uspořádání interiéru, typickém pro řád klarisek v tom období. Jde o souvislou architektonickou linií, která se odráží v charakteristických portálech: jižní portál má výrazné znaky podobné severnímu portálu pražského Týnského chrámu a jižní portál Svatovítské katedrály.
Život kláštera a jeho osudy
Po založení kláštera v roce 1280 následovala významná stavební etapa, která byla přerušena husitskými válkami. Klášter vyhořel v roce 1382 a znovu byl obnova zahájena, s důrazem na výstavbu kostela. V období husitských válek došlo k dalšímu poškození, a klášter tak na určité období ztratil svou původní podobu.
Roku 1420 se do kláštera přestěhovaly klarisky z Anežského kláštera v Praze a v roce 1548 vznikla na místě starší klauzury nová budova podle nástěnných letopočtů nad vstupním portálem. Definitivní zrušení kláštera nastalo v roce 1626.
Shrnutí a dědictví
Klášter klarisek představuje významný příklad raně gotické architektury s charakteristickým trojlodím, sedmibokým presbytářem a bohatou historickou orbitou, zahrnující zásadní přestavby a zásahy spojené s evropskými náboženskými a politickými změnami. Významné artifakta a portály zůstávají klíčovými svědky raně gotického stavitelství a spojení s dílnami Petra Parléře.
