Královský klášter klarisek v Panenském Týnci: historie a odkaz

Práce Klášter klarisek v Panenském Týnci mapuje historii ženského kláštera od jeho založení na konci 13. století do roku 1782, kdy byl klášter zrušen reformou Josefa II. Těžiště textu spočívá ve zpracování archivních pramenů, především dopisů abatyší a odpovědí různých osobností na ně. Tyto materiály byly při zpracování tematicky členěny na prameny týkající se majetkových záležitostí a duchovní správy. Práce se snaží zpracované okruhy práce uvést do širšího historického kontextu. Okrajově se text dotýká i nedostavěného konventního chrámu, který přitahuje dodnes pozornost svou velikostí a v současnosti se kvůli němu stal městys Panenský Týnec velmi oblíbenou turistickou i "esoterickou" lokalitou. Bakalářská práce se věnuje i druhému životu kláštera v regionální literatuře.

Historie založení a rané období

Klášter Klarisek byl založen Habartem ze Žirotína a postaven do roku 1280 jako třetí (františkánský) klášter v Čechách. Do tohoto kláštera byly uvedeny řeholní panny z kláštera sv. Anežky Přemyslovny ze Starého Města Pražského, klášterního řádu klarisek, jež založila sv. Anežka Česká, sestra krále Václava I. V průběhu století klášter zažíval období pohrom a rekonstrukcí; roku 1382 vyhořel, znovu vystavěný vydržel do husitských bouří.

V listinách se uvádí jména abatyší, například Anna (1381), Eliška ze Žirotína (1390-1410), Markéta z Prantu (1500) a Anna z Litoměřic (1539-1564), která nechala klášter opravit. Nápis nad vstupními vraty do kláštera s letopočtem 1548 připomíná mimo jiné tuto období rekonstrukce. Poslední abatyší byla Anna Colletová; roku 1782 byl klášter zrušen dvorním rozkazem císaře Josefa II. a dlužní stavy kláštera byly řešeny výslužnými pro sestry.

Ekonomická správa a duchovní správa

Prameny zpracované v díle rozdělují materiály na problematiku majetkových záležitostí a na duchovní správu. Tím je ilustrována komplexnost provozu kláštera, který byl po několik staletí významným aktérem regionální ekonomiky i duchovního života.

Konventní chrám a jeho osudy

Okrajově se text dotýká nedostavěného konventního chrámu, který byl pro svou velikost výjimečný a dodnes vzbuzuje pozornost. Po zrušení kláštera byl chrám spolu s částí klášterního areálu adaptován a využíván jinými institucemi.

Proměna kláštera po zrušení a jeho roli v regionální kultuře

Roku 1784-1785 byla část interiéru adaptována pro lycejní knihovnu, sloužící nově zřízenému generálnímu semináři Olomouc. Fresková výmalba v estetičnosti en grisaille byla provedena Františkem Wagnerem, a kolem kostela byly umístěny dřevěné regály pro knihy. Vznikla i nová cesta (dnes ulice Hanáckého pluku) a knihovna působila v tomto prostoru do roku 1907.

Severní část kláštera byla od roku 1784 vojenskou správou a vznikla Exclarisserinnen-Kaserne, později Žerotínovy. Vznik muzea měl svůj počátek díky olomouckému kanovníkovi Maxovi Mayerovi z Wallersteinu, jenž získal podporu arcivévodu Josefa Ferdinanda Habsbursko-Lotrinského. Muzeum bylo založeno v červnu 1908, otevřeno bylo v červenci 1909 a jeho sbírky zahrnovaly egyptologii a další předměty. Po první světové válce se muzeum osamostatnilo jako Městské přírodovědné muzeum Olomouc a v roce 1924 bylo sloučeno do Muzea hlavního města Olomouce.

Současný správní stav a rekonstrukce

Klášter Klarisek byl od roku 1784 v majetku města a následně insolvenčně spravován. V současnosti je klášter ve správě městyse Panenský Týnec, veden pod číslem popisným 10. Budova byla nově rekonstruována a opatřena žlutou fasádou. Městysi slouží jako zázemí pro obecní úřad, obřadní síň a obecní knihovnu.

Okolní legendy a regionální vazby

V souvislostech s historií kláštera a s místní krajinou se zmiňuje i pohled na bývalé i současné turistické a kulturní roli Panenského Týnce. Kromě chvalení klášterního architektonického dědictví se zmiňuje i širší regionální kontext, včetně vlivu husitského období a národnostních vazeb v regionu, které ovlivnily osud kláštera a jeho obyvatel.

Do dnešních dní se při návštěvě Panenského Týnce často klade otázka tajemství ukrývaného klášterem. Týnecký klášter tak zůstává nejen historickou památkou, ale i poutním místem pro zájemce o historií, architekturu a regionální literaturu.

mapa kláštera Panenský Týnec

tags: #krakov #klaster #klarisek