Tak jako občanský, má i běžný židovský rok dvanáct měsíců.
Tóra jména měsíců neuvádí a označuje je prostě: první měsíc, druhý měsíc atd.
V průběhu babylónského vyhnanství však měsíce získaly svá současná jména, pod kterými se s nimi seznámíme.
Jako první měsíc označuje Tóra ten, ve kterém vyšli Židé z Egypta, měsíc zrodu židovského národa.
My mu říkáme nisan, měsíc svátku pesach.
Dvanáctým, posledním, je měsíc adar.
Proto když vsouváme za adar třináctý = přestupný měsíc, který umístíme na úplný závěr roku, vytvoříme tzv.
Pro lepší orientaci začneme náš výčet měsícem tišri, ve kterém slavíme svátek roš hašana /Nový rok/.
Protože o židovském kalendáři budeme hovořit po celý školní rok a i v letech příštích, nezbývá nám, než se jména měsíců dobře naučit.
Židovské svátky v liturgickém roce
Roš hašana (Nový rok) Připadá na první den židovského měsíce tišri a je prvním dnem židovského kalendářního roku.
Podle Gregoriánského kalendáře připadá na rozhraní měsíců září - říjen.
Je počátkem deseti dnů pokání (Jamim noraim), které vyvrcholí na Jom Kipur - Den smíření.
Jedním z nejvýznamnějších prvků tradiční bohoslužby je troubení na šofar, beraní roh.
Židovský Nový rok, na rozdíl od Jom Kipuru, se neobejde bez svátečních jídel.
Med a jablka symbolizují naději a tradiční novoroční pozdrav Šana Tova U’Metuka (Shana Tova U'Metukah), tedy sladký nový rok.
Nový rok připadá na 1.-2. tišri (23.9.-24.9. 2025).
Jom kipur (Den smíření) Připadá na desátý den po Roš hašana.
Jedním z nejdůležitějších předpisů na Jom kipur je půst, drží se od západu slunce do setmění následujícího dne.
Příkaz lze porušit v případě ohrožení života.
Půst se také nevztahuje na děti.
Roš hašana a Jom kipur jsou označovány jako Vysoké svátky.
Jom kipur oslavíme o šabatu 10. tišri (2. 10. 2025).
Sukot (Svátek stanů) Sedmidenní poutní svátek, který následuje po Jom kipur.
Staví se provizorní přístřešky, tzv. suky, které symbolizují pobyt Izraelitů v poušti při cestě z egyptského otroctví, je oslavou sklizně úrody.
Liturgie předepisuje při ranní bohoslužbě uchopit čtyři druhy rostlin, lulav (palmová ratolest), etrog (citrusový plod), hadas (myrta) a aravu (vrba), a pozdravit jimi všechny čtyři světové strany.
Každá z těchto rostlin má symbolický význam.
Poslední den Sukot, tj. 22. tišri, je svátkem radosti z Tóry (Simchat tora).
Sukot připadá na 15.-21. tišri (7. 10.-13.10. 2025).
Bezprostředně po Sukot následuje svátek Šmini aceret (14. 10. 2025) a Simchat Tóra (15. 10. 2025).
Chanuka (Svátek světel) Osmidenní svátek připomínající znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu.
Ve 2. stol. před občanským letopočtem syrský král Antiochus Epifanes IV. znesvětil jeruzalémský chrám obětováním prasete, což vedlo k vypuknutí Makabejského povstání.
Po vítězství Makabejských byl chrám očištěn a na místě zapáleno věčné světlo, jež hořelo 8 dnů, ač mělo stačit jen na den jeden.
V rodinách se zapalují osmiramenné svícny, jedí se jídla, která obsahují olej, placky, koblihy.
Chanuku slavíme od 25. kislevu do 2. nebo 3. tevetu (15.12. 2025-22.12. 2025).
Tu bišvat (Nový rok stromů) Jarní svátek, který oslavuje nově vznikající život.
V Izraeli je zvykem sázet o tomto svátku stromy.
Tradicí je jíst 15 druhů ovoce např. datle, fíky, svatojánský chléb.
Připadá na 15. švat (2. 2. 2026).
Purim (Svátek losů) Nejveselejší svátek v židovském liturgickém roce.
Oslavuje záchranu Židů v Perské říši před Hamanem.
Název purim připomíná metání losů, kterým chtěl Haman určit vhodný den zamýšleného masakru.
O tomto svátku se předčítá Kniha Ester.
Pořádají se karnevaly a jí se zvláštní pečivo, tzv. Hamanovy uši.
Purim je 14. adaru (3. 3. 2026).
Pesach (Svátek nekvašených chlebů) Je to osmidenní poutní svátek, který se vztahuje k odchodu Židů z Egypta.
Po deseti ranách, jež seslal Bůh na Egypťany, když faraon odmítal propustit Židy ze svého područí, konečně dostali souhlas k odchodu.
Po celou dobu svátku se jí pouze nekvašené pečivo - macesy.
Oslavě předchází půst prvorozených, je nutno připravit i dům, který se musí očistit od chamec (všeho kvašeného a kynutého).
Pro stravování o Pesachu platí ještě přísnější pravidla než v průběhu roku.
V předvečer svátku se koná rodinná oslava (seder), při které se předčítá Hagada (příběh o východu z Egypta).
Pesach připadá na 15.-22. nisan (2. 4.-9. 4. 2026).
Šavuot (Svátek týdnů) Patří mezi poutní svátky a připomíná darování Tóry izraelskému národu, kdy Hospodin na hoře Sinaj předal Mojžíšovi desky s Desaterem.
Tímto byl izraelský národ povolán ke službě Hospodinu.
Během svátku se tradičně konzumují mléčné pokrmy, jako jsou tvarohové koláče nebo palačinky s tvarohem.
Šavuot se slaví sedm týdnů po Pesachu a je rovněž svátkem sklizně, kdy se do Chrámu přinášely oběti z prvních plodů úrody.
Synagogy se zdobí zelenými větvičkami, které připomínají zemědělský rozměr tohoto svátku.
Šavuot slavíme 6.-7. sivanu (22. 5.- 23. 5. 2026).
Tiša beav (devátý av) Vztahuje se ke zboření jak prvního (r. 586 př. o. l.), tak i druhého jeruzalémského chrámu (r. 70 n. l.).
Tento den je dnem půstu a je spojován s mnoha tragediemi v historii židovského národa.
Odedávna je však také spojován s nadějí v obnovu národa.
Půst připadá na 9. av (23. 7. V dubnu, po prvním jarním úplňku (letos připadá na 15. Velikonoční svátky).
přesněji: V upomínku na chléb zvaný maca, který při útěku Izraelitů nestačil vykynout, se dodnes z domácností odstraňuje vše, co by mohlo obsahovat kvásek, a po sedm dní trvání svátku (v diaspoře, tj. mimo Izrael, po osm dní) se jedí pouze tyto tenké placky z nekvašeného těsta.
Židovský kalendář je lunisolární, což znamená, že se měsíce počítají podle Měsíce a roky podle Slunce.
Běžný židovský rok má stejně jako ten náš 12 měsíců, některé měsíce mají 30 dní, jiné 29.
Týden má 7 dní, přičemž každý den má své označení - písmenem hebrejské abecedy podle jeho pořadí.
Poslední den se nazývá Šabat.
Pracovní týden v Izraeli začíná nedělí a končí v pátek okolo poledne.
Státní úřady jsou zavřené kromě soboty také v pátek, kdy obecně platí režim jako u nás v ČR v sobotu.
Sluneční rok je o 11 dní delší než lunární.
Sedmkrát za 19 let židé na konec roku přidávají měsíc, který se nazývá Ibur.
Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.
Židovský kalendář začíná ve chvíli stvoření světa, který je uváděn dle bible na 7. říjen 3671 př. n. l.
Z toho plyne, že zatímco v evropském (gregoriánském) kalendáři máme rok 2015, v židovském se píše rok 5776 s počátkem 14. září.
Kvůli rozdílnému systému židovského kalendáře jsou data židovských svátků pohyblivá.
Krátká shrnutí vybraných svátků
- Roš hašana - Nový rok, šofar, dny pokání, zahájení deseti dnů do Jom kipuru.
- Jom kipur - Den smíření, půst, modlitby, bílé šaty, velká osobní reflexe.
- Sukot - Svátek stánků, sedm dní, suky a čtyři druhy rostlin.
- Chanuka - Svátek světel, zázrak oleje, chanukija, světelná symbolika.
- Tu bišvat - Nový rok stromů, zasazování stromů, ovoce a příroda.
- Purim - Oslava Ester, čtení Knihy Ester, karnevaly, Hamanovy uši.
- Pesach - Pesach seder, matza, Hagada, vysvobození z Egypta.
- Šavuot - Dar Tóry, mléčné pokrmy, žehnání sklizně, květinová výzdoba synagog.
- Tiša be-av - Den žalu a postu, zničení chrámů, naděje na budoucnost.
V kontextu dnešní doby se židovské svátky stále dodržují různě v různých komunitách; některé prvky jsou ovlivněny prostředím a kulturou, ale jádro tradicí zůstává.
Čtenáři mohou nalézt hlubší vysvětlení v pracích a encyklopediích, které zmiňují jednotlivé svátky a jejich historické i teologické pozadí.