Králický klášter a Hora Matky Boží: historické kořeny a poutní tradice

Tradice úcty k vrcholu vysokému 769 metrů, nacházejícímu se vlastně katastrálním území vesnice Hedeč, se váže už do období dávno před stavbou kláštera. Původně se kopci říkalo Lysá hora, Pustá či Studená. V době třicetileté války sem chodilo zvláštní dětské procesí s mariánskými písněmi ke studánce s posvátnou vodou. Víta v Praze. Tehdy mu králický farář Christoph Lorenz Schliemann připomněl jeho dětský slib. A tak v srpnu roku 1696 pokládá osobně základní kámen kostela a ambitů. Za čtyři roky 21. Rozhledna na kopci Val kousek od kláštera|foto:, Český rozhlas

Již o rok později se Tobiáš Jan Becker stává biskupem v Hradci Králové a záhy pokládá u kostela základní kámen kláštera. Ten je dokončen v roce 1710 spolu s křížovou cestou vedoucí dnes alejí z Králík přímo ke kostelu, a také kaple Svatých schodů na nádvoří klášterního areálu. Tím je areál téměř hotov a jeho správci Becker ustanovuje řád Služebníků Panny Marie - servitů. Už krátce po dokončení se stalo toto místo jedním z nejnavštěvovanějších poutních cílů v širokém okolí, protože zde prý bylo zaznamenáno mnoho velmi zvláštních vyslyšení proseb poutníků. Procesí sem chodila nejen z Králicka a ze Zábřežska a Šumperska, ale také z Kladska i ze Slezska. Péče o příchozí pomáhala také místním obyvatelům, kteří jinak v chudém kraji jen těžko hledali jiné způsoby obživy.

Klášter však nezažíval jen šťastné chvíle. V noci ze 7. na 8. srpna roku 1846 zasáhl při bouři kostel blesk a ten vyhořel do základů. Malá část zachráněného vybavení je dnes vystavena v ambitech. Kostel byl sice za rok opraven, konečné výzdoby se však dočkal až koncem 19. století. V roce 1883 byl také řád servitů vystřídán řeholníky kongregace redemptoristů a změnila se i péče o pohodlí poutníků. V roce 1901 byla zakoupena nedaleká hospoda a upravena na Poutní dům. Po válce nahradily německé redemptoristy, kteří museli do odsunu, jejich čeští spolubratři. V roce 1950 odstartovala v ČR neblaze proslulá „akce K“. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 vtrhli ozbrojení příslušníci StB, SNB a lidových milic do klášterů a řeholních zařízení v Československu. Mnichy a řádové sestry odvezli do speciálních internačních klášterů. Jedním z internačních míst se stal i místní klášter a Poutní dům. Řeholníci zde žili pod dozorem státních zmocněnců a pracovali v lese a v nedávno vzniklém Státním statku. Byli zde umístěni až do roku 1960, kdy byli propuštěni na svobodu, ovšem bez možnosti pokračování řeholního života.

Klášterní budovu pak převzala Česká katolická charita. Pod státním dohledem sem přišly sestry Neposkvrněného početí Panny Marie. Ty se zasloužily nejen o udržení velmi zchátralého kláštera v alespoň částečně neporušeném stavu. Až po roce 1989 byly obnoveny poutě, na které často přijíždějí i potomci vysídlených rodáků ze zdejšího kraje. Hlavní pouť se vždy koná 15. srpna. Celý areál je také přístupný jako muzeum. Představuje poměrně velkou kolekci barokního sakrálního umění.

Název Hora Matky Boží vychází z přání zakladatele Tobiáše Jana Beckera. Od počátku 18. století sloužil řádu servitů, později redemptoristů, v roce 1950 se stal vězením pro kněze. Vedle trojlodní baziliky je výraznou stavbou klášterního areálu kaple Svatých schodů. Unikátní zajímavostí kláštera jsou Svaté schody, napodobenina schodiště v hradu Antonia v Jeruzalémě, později převedené do Říma. Po nich kráčel Ježíš Kristus k soudnímu stolci Piláta. Barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie se nachází na Mariánském kopci nedaleko města Králíky, s kterým je propojený alejí s kapličkami křížové cesty.

Název Hora Matky Boží je podle přání zakladatele Tobiáše Jana Beckera. Od počátku 18. století sloužil řádu servitů, později redemptoristů, v roce 1950 se stal vězením pro kněze. Vedle trojlodní baziliky je výraznou stavbou klášterního areálu kaple Svatých schodů. V rámci prohlídky ambitů si můžete prohlédnout mnoho vzácných obrazů, několik kaplí s oltáři, sochy a sousoší, ale také klidné nádvoří poutníků se sochami, na němž stojí kaple Svatých schodů. Kostel je otevřen denně. Vzdálenost vzdušnou čarou: 1,8 km JV od města Králíky

Rozhodně doporučuji k návštěvě a někdy se vydám znovu, nestihl jsem totiž prohlídku. Poutní areál je dostupný i vlakem ze stanice Králíky (2,5 km pěšky). Představuje poměrně velkou kolekci barokního sakrálního umění s možností návštěv Poutního domu a ambitů. Kostel Nanebevzetí Panny Marie nabízí večerní prohlídky poutního areálu v předem určených termínech.

V rámci informací z místa se uvádí také, že parkoviště v Hedeči leží 500 m od kláštera a areál je přístupný i autobusem či vlakem. Nad městečkem Králíky strmí ve veliké výšce poutní areál, spojený s městem alejí s kapličkami. Poutní areál na Mariánském kopci zahrnuje barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Milostným obrazem Panny Marie Sněžné na hlavním oltáři. Na Horu Matky Boží vede z Králík křížová cesta s kapličkami lemujícími alej. Z vrchu je krásný výhled na Králíky, Suchý vrch i Králický Sněžník.

Klášter a jeho proměny v perceptivně bohaté poutní místo

Monumentální komplex založil koncem 17. století králický rodák Tobias Jan Becker, svatovítský kanovník a později královéhradecký biskup. Splnil slib, který složil v dětství. Poutní areál na Mariánském kopci zahrnuje barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Milostným obrazem Panny Marie Sněžné na hlavním oltáři, který je kopií obrazu z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Na Horu Matky Boží vede z Králík křížová cesta s kapličkami, lemujícími alej. Z vrchu je krásný výhled na Králíky, Suchý vrch i Králický Sněžník. Poutníci sem přicházejí více než 300 let. Mají zde i zázemí v podobě Poutního domu.

Komunisté ho v 50. letech 20. st. zneužili pro perzekuci řeholníků. Prohlídky poutního areálu zahrnují ambit s expozicí o historii místa ve fotografiích, archivních materiálech a k vidění je více než 40 historických předmětů. V současnosti sem dojíždějí poutníci i z širšího regionu a areál slouží jako muzeum. Areál je dostupný z Králíků pěšky po světské trase i vlakem ze stanice Králíky.

V roce 1993 byl otevřen Poutní dům; v roce 2004 byl jmenován čestným občanem Králík Franz Jentschke za podporu obnovy. Po 1989 došlo k obnovení poutí a klášterní areál získal novou živost. Dlouholetá tvrzba věnuje prostor i pro civilní návštěvníky a pro turisty, kteří poznávají bohatou historii místa. Dnes je klášter administrativně spravován Hradeckou diecézí a návštěvníky vítá k prohlídkám kostelu i ambitu s původními artefakty.

Celý areál je propojen alejovou cestou, která začíná na Malém náměstí v Králíkách a končí u samotného poutního kostela. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je otevřen denně; v okolí se odehrávají večerní prohlídky poutního areálu, jak uvádí místní záznamy a osobní doporučení návštěvníků.

Vizuální a výstavní součást erstwhile místa

Poutní areál nabízí muzeum s bohatou sbírkou barokního sakrálního umění a ambity s expozicí. Mezi hlavní artefakty patří Milostný obraz Panny Marie Sněžné a kopie z Vatikánu; prohlídky zahrnují i kaple a sochy v nádvoří. Kaple Svatých schodů je významným prvkem areálu a představuje klíčový exponát pro návštěvníky, kteří chtějí poznat komplexní historii místa.

Toto místo je také vyhledávané pro krásné výhledy na Králický Sněžník a okolí a pro klidnou atmosférickou atmosféru, která doprovází tradiční poutě a prohlídky. Parkoviště v Hedeči je jen 500 m od kláštera a areál je částečně dostupný pěšky i vlakem.

tags: #kraliky #klaster #internace