Štědrost posvátného večera 24. prosince spočívala v lidovém prostředí především v pestré skladbě pokrmů. Štědrovečerní večeře je jedním z nejdůležitějších okamžiků českých Vánoc. Typickým hlavním jídlem pro většinu Čechů je většinou smažený kapr s bramborovým salátem a rybí polévkou. U štědrovečerní večeře by měl být na stole vždy sudý počet talířů s příbory, což má zajistit, že se pravděpodobně spolu všichni zase za rok sejdeme u stolu a tento zvyk také vylučuje, aby někdo byl u štědrovečerního stolu sám.
Základ štědrovečerní večeře a jednotlivé chody
Prvním chodem byly oplatky s medem (někdy také s česnekem, šípkovými a jinými plody, s různými bylinami). Potom se podávala polévka, zasmažená, nejčastěji s houbami. Místy, například na Chodsku, se místo houbové polévky jedla hustší houbová omáčka. Houby byly štědrovečerním jídlem i v jiné úpravě. Oblíbený byl zvláště kuba z krupek s hřiby modráky, od jejichž barvy byl pojmenován černý kuba. Osobité chuti dodává tomuto pokrmu česnek. Někde měli k večeři i chlebové topinky s česnekem. Starými obřadními pokrmy byly kaše (prosná, krupičná, hrachová), symbolizující hojnost. Časté byly rovněž různé moučné pokrmy, vařené i pečené. Nezbytnou součástí štědrovečerní hostiny bylo vařené sušené ovoce, kraj od kraje různě upravované a pojmenované.
Ryby, bez nichž si dnes stěží dovedeme představit štědrovečerní večeři, byly ve vesnických rodinách ještě počátkem 20. století vzácností. Uplatňovaly se především v zámožných měšťanských domácnostech a ve vesnicích v rybníkářských krajích a v povodí rybnatých řek (zejména v jižních Čechách). Obecně bylo rozšířeno vánoční pečivo různého druhu, tvaru a názvu. Kapr a bramborový salát patří k českým Vánocům stejně neoddělitelně jako dárky a koledy.
Stejně jako vánoční cukroví a vánoční výzdoba se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka.
Specifické pokrmy a jejich význam
Kuba z krupek s hřiby modráky bývala jedním z oblíbených jídel, přičemž česnek dodával pokrmu zvláštní chuť. Dříve se také podávaly kaše (prosná, krupičná, hrachová) a různé moučné pokrmy, vařené i pečené, jako součást štědrovečerní tabule. Příprava rybí polévky a její variace byla spojena s dlouhou dobou vaření a s bohatou chutí zeleniny a koření; v některých regionech se připravovala i hustá houževnatá omáčka místo polévky. Že ryby byly doba 20. století vzácností, dokládají regionální rozdíly - měšťanské domy a rybníkářské krajiny.
Živý zvyk pojídání sušeného ovoce a jeho vaření v různých úpravách byl nezbytnou součástí slavnostní tabule. U rodin se zachovávalo, že kapr a bramborový salát patří k Vánocům stejně jako dárky a koledy. Bramborový salát se tradičně připravuje z brambor uvařených ve slupce a následně nakrájených na kostky, s mrkví a celerem, nakonec směs s majonézou a okurkovým lákem. Housky a topinky s česnekem se občas podávaly jako doplněk.
Historie a vývoj vánočních zvyků a jídel
Vánoce jsou v České republice spojeny s dlouhou historií a různorodostí zvyků, které se odlišují podle krajů. Oslavy Adventu vrcholí na Štědrý den, po kterém následuje vánoční období až do Třech králů. Adventní barva fialová symbolizuje pokání a připravuje věřící na slavnost Narození Páně. Většina lidí se shodne na tom, že Štědrovečerní večeře je centrem rodinné a duchovní tradice, ačkoli kulinářské zvyky se v jednotlivých regionech liší.
V historii Vánoc sehráli roli významní spisovatelé a kuchařky. Magdalena Dobromila Rettigová a Marie-Janků Sandtnerová se podílely na rozvoji vánoční kuchyně; jejich kuchařky ovlivnily šíření rybí polévky a kapra s bramborovým salátem do širokého okruhu domácností. Z církevně liturgického hlediska se Vánoce vyvíjely od slavení Epifanie (Zjevení Páně, 6. ledna) k oslavám narození Krista dne 25. prosince s postupným rozšiřováním na oktávu a další vánoční svátky až do Křtu Páně.
Podle některých studií a historických pramenů se původně jedny z nejdůležitějších oslav zimního slunovratu sloučily s křesťanským pojetím narození Ježíše Krista. Z čehož vyplývá, že mnohé zvyky - včetně zdobení stromků a dárků - mají kořeny v pohanských tradicích, které byly postupně christianizovány. Dárky, stromeček a koledy se staly součástí moderních Vánoc v důsledku vlivu různých kulturních vlivů a literárních děl, včetně děl Charlese Dickense a tradic betlémů Františka z Assisi.
Betlémy, dárky a adventní období
Betlémy a jesličky jsou od 19. století běžnou součástí domácí výzdoby a často nahrazují veřejné jesličky ve chvílích, kdy byly v kostelích zakázány. Dárky k Vánocům mají kořeny v dávné tradici obdarovávání a dochovaly se až do moderní doby, kdy se k nim přidaly i drobnosti pro děti. Svatý Mikuláš, působící v 3. a 4. století, je považován za významného dárce, jehož motiv se stal zárodkem moderní praxe rozdáván dárků.
V české kultuře se tradiční štědrovečerní stůl zdobí a rozkládá v duchu symboliky: jablka a šupiny z kapra přinášejí hojnost a prosperitu pro následující rok. Na stole bývá běžně mít sedm až devět chodů, spojených s různými symbolickými významy, a dárkové zvyky vycházejí z 19. století, kdy se obdarovávali především členové rodiny, služebnictvo i chudí. Zvyky jako rozdávání jablek a dalších sladkostí připomínají Zlatou větev moudrosti a naděje pro budoucnost.
Vliv globalizace a srovnání s ostatními regiony
V rámci Evropy a světa se tradiční vánoční menu liší region od regionu. Itálie slaví svátek sedmi ryb, Francie rozlišuje široké spektrum jídel a tradičního bûche de Noël, Švédsko provozuje julbord, a Německo klade důraz na pečené maso a tradiční koláčky Weihnachtsplätzchen. Většina zemí má své lokální zvyky a specifické pokrmy; přesto sdílejí obecný princip oslav Narozenc Krista spolu s adventem a zdobením stromečků. Z pohledu českých Vánoc lze vyzdvihnout, že ačkoli se některé tradice změnily, hlavní pilíře zůstávají - rybí polévka, kapr s bramborovým salátem a cukroví.
V rámci mezinárodního pohledu se ukazuje, že řada zvyků a symbolů má původ v pohanských oslaveních zimního slunovratu. Scholarly pohled Jacka Poiriera v článku Holidays for many religions: Many Christmas traditions pre-date Christianity zdůrazňuje propojení křesťanských a pohanských zvyků, jako jsou dárky, zdobení stromků a vánoční koledy. Zvláštní pozornost je věnována rozdílu mezi juliánským a gregoriánským kalendářem v různých církvích, která ovlivňují, zda se slaví 25. prosince či 7. ledna.
Současný obraz českých Vánoc
V České republice Vánoce zůstávají významným rodinným svátkem, který spojuje duchovní a kulturní složky. Advent a jeho čtyři neděle připravují věřící na oslavu Narození Páně, a následně se slaví Královský svátek a oktávová období. Lze sledovat proměnu vánočního jídelníčku a zvyklostí pod vlivem moderního života, globalizace a médií, ale hlavní rysy zůstávají - ryba na stůl, štědrovečerní polévka a sladké pečivo. Oslavy jsou vyjádřeny nejen v kuchyni, ale i v kultuře a literatuře, kde se objevují zmínky o tradicích, jejich původu a vývoji.
Vizualizace a doprovodné prvky
Tag obrázku: tradiční štědrovečerní tabule
Tag videa: ukázka české štědrovečerní večeře
tags: #krestanske #vanocni #meny