Cestu můžete začít již v Koldinově ulici, kde se ve stráni nachází menší parčík s posezením, kde sice můžete pozorovat většinou jen projíždějící auta, ale po vystoupání až nahoru uvidíte již Černou věž.
Když projdete zástavbou rodinných domů, dostanete se na Křesťanský vršek, který je součástí Klatovského okruhu.
Během procházky uvidíte různé dřeviny a během sezony i byliny.
Kdysi byla na jeho vrcholu kaple, která byla ale v letech 1980 - 85 zcela zbořena.
V plánu města však je kapli obnovit a postavit novou.
Stála na konci křížové cesty, která je součástí nemocničního areálu.
Když projdete přes Křesťanský vrch, dostanete se právě do areálu nemocnice mezi staré budovy.
Předmětem návrhů byly infobox, okrouhlice u letního kina, okolí kaple „Chaloupka“, pěší podchod pod Plzeňskou ulicí, Tylovo nábřeží, Křesťanský vrch Křížová cesta se zakončením, odpočinková místa, Vodojem, přístav s půjčovnou loděk a přístřešek pro pétanque.
Představíme vám návrh na proměnu Křížové cesty a Křesťanského vrchu z dílny architekta Jana Šépky.
„Ze zadaných témat jsem si vybral Křesťanský vršek, který na mě ze všech míst působil asi nejpalčivějším dojmem.
Křížová cesta zakončená betonovou zdí, za kterou dnes bohužel nenalezneme kapli Umučení Páně.
V roce 1859 nahradila původní kapli z období josefských reforem nová, která byla vysvěcena v roce 1880.
Vedla k ní cesta od studánky Klatovky stromořadím mladých lip.
Na začátku 20. století se stala součástí areálu všeobecné nemocnice a na konci století byla neudržovaná kaple zbořena.
Určitě se tedy nabízí kapli na původním místě obnovit, odstranit betonovou zeď, a tím dát opět smysl celé Křížové cestě,“ sdělil architekt Jan Šépka.
Oranžová kapleKaple Umučení Páně je známa z fotografií, proto by mohla být poměrně věrně zhotovena replika.
Vzhledem k tomu, že si místo prošlo složitým vývojem, a ani stav z konce 19. století není původní, je možné se podle architekta pokusit ještě o jinou cestu.
„Ta je již částečně naznačena v soudobých vyobrazeních na kamenných zastaveních od malířky Bedřišky Znojemské.
Navržený tvar přejímá přesně geometrii původní kaple, nicméně jeho podoba je s méně popisným článkováním a dekorováním.
Výsledná podoba kaple je hlavně podpořena zvoleným materiálem, kterým je průsvitná pryskyřice se směsí drceného skla v lehce jantarové barvě.
Díky zvolenému materiálu je zřejmé, že jde o soudobou stavbu, která se pokouší o dialog mezi tradicí a současností.
Barevnost je důležitou součástí celého návrhu, jelikož bude vytvářet neopakovatelnou světelnou atmosféru v interiéru kaple.
Tvar vnitřního oltáře v půdorysu přesně kopíruje závěr stavby a v pohledu je navržen jako kruh.
Do interiéru je umístěno pět řad lavic ze stejného materiálu, jako je celá kaple,“ popsal kapli Šépka.
Nová kaple je podle návrhu zamýšlena jako odlitek, stejně jako betonové stavby.
Bylo by nutné vytvořit vnitřní polystyrenové ztracené bednění, které bude odseparované, aby umožnilo snadnou demontáž po zatvrdnutí pryskyřice.
Tloušťka stěny celé kaple je plánována od 50 do 100 milimetrů podle vyhotovených vzorků a finanční náročnosti stavby.
Vnější strana bednění musí být zhotovena z posuvných dílců, které umožní lít stěnu po menších kusech, zhruba po půl metru tak, aby se pryskyřice dala zpracovat navzdory poměrně rychlému tvrdnutí.
Návrat stavby„Původní Kaple Umučení Páně měla velmi podobný tvar jako jiný zaniklý kostel sv. Rocha, který byl součástí špitálu.
Řada těchto církevních staveb měla pohnutý osud, přičemž socialistická éra se na jejich likvidaci podepisovala systematicky.
Snahu o navrácení, řekněme typu sakrální stavby do prostředí, kde má svůj význam, můžeme tedy také vnímat v symbolické rovině.
Kaple nebo obecně sakrální architektura nemá v naší spotřební společnosti mnoho prostoru.
Název vršku byl odvozen od významné klatovské rodiny Křesťanových (Kristiánů), mezi jejíž příslušníky patřil i významný právník Pavel Kristián z Koldína (1530 - 1589).
Podle historických dokumentů stávala na tomto vrchu již v 17. století malá kaple, která však byla zrušena v rámci reforem císaře Josefa II.
Roku 1859 zde vznikla nová kaple Umučení Páně, od roku 1882 doplněná křížovou cestou tvořenou 14 kamennými výklenkovými kapličkami se stříškou a křížem na vrcholu.
Jména jednotlivých dárců, kteří přispěli na její výstavbu, jsou dodnes patrná na některých z kamenných schodů.
V roce 1914 se kaple s křížovou cestou stala součástí nového komplexu klatovské nemocnice.
V době komunistického režimu nebyla památka udržována, kapli od zbytku cesty oddělila betonová zeď a roku 1986 byla jako zchátralý objekt zbořena.
Křížová cesta byla v červenci 2020 opravena městem Klatovy, byly rekonstruovány schody, provedeny zahradnické práce.
Chybějící kaple, která by ukončovala celou křížovou cestu, dosud nebyla z finančních důvodů realizována.
Její návrh vytvořil architekt Jan Šépka.
Stavba, kopírující tvar původní kaple, by měla být odlitá z pryskyřice v lehce jantarové barvě, díky čemuž by jako poloprůsvitná, zářila do okolí.
O Křesťanském vrchu se právem mluví jako o místě s dlouhou a bohatou historií.
Přní zmínky o návrší pocházejí totiž již z 16. století.
Prapůvodní název tohoto místa zněl Seménkovský a později Křišťanovský nebo Křesťanovský vrch.
V 17. století polnosti koupila klatovská obec.
V roce 1859 byla na původním místě postavena nová kaple hojně navštěvovaná především v období církevních svátků.
Kaple stála tehdy v polích a po kamenném schodišti k ní vedla cesta od studánky Klatovky lemovaná stromořadím lip.
Na začátku 19. století na návrší vznikla křížová cesta.
V této době byl charakter místa významně ovlivněn nově založeným lesoparkem.
Křesťanský vrch, místo se silnou atmosférou, v současnosti strádá.
Jednotlivá zastavení křížové cesty byla obnovena v roce 1990.
Malířka Bedřiška Znojemská vytvořila celkem čtrnáct moderních zastavení.
Město Klatovy uspořádalo v roce 2011 architektonický workshop se záměrem navrátit důstojnost zanedbaným místům.
Křesťanský vršek byl jedním z několika vybraných lokalit na seznamu.
Z workshopu povstal vítězný návrh kaple, jehož autorem je Akad. arch. Jan Šépka.
Vzhledem k finanční náročnosti projektu se nicméně městu doposud nepodařilo obnovu kaple zrealizovat.
Křesťanský vrch je pozoruhodné místo a zaslouží si obnovení.
Nabízí se kapli na původním místě znovu postavit, odstranit betonovou zeď, a tím dát opět smysl celé křížové cestě.
Vzhledem ke složitému vývoji místa i tomu, že ani stav z konce 20.
Navržený tvar přejímá přesně geometrii původní kaple, nicméně je vyabstrahovaný.
Výsledná podoba kaple je charakteristická zvoleným materiálem, kterým je průsvitná pryskyřice v lehce jantarové barvě.
Díky tomu je zřejmé, že se jedná o moderní stavbu, která se pokouší o dialog mezi tradicí a současností.
Barevnost je důležitou součástí celého návrhu, jelikož bude vytvářet neopakovatelnou světelnou atmosféru v interiéru kaple.
Tvar vnitřního oltáře v půdorysu přesně kopíruje kruhový závěr stavby, který přechází v pohledu také do kruhu.
Do interiéru je umístěno pět řad lavic ze stejného materiálu, jako je celá kaple.
Nová kaple je zamýšlena jako odlitek, stejně jako betonové stavby.
Bude nutné vytvořit vnitřní polystyrenové ztracené bednění, které bude odseparované, aby umožnilo snadnou demontáž po zatvrdnutí pryskyřice.
Tloušťka stěny celé kaple je plánována od 50 do 100 mm.
Snahu o navrácení sakrální stavby do prostředí, kde má svůj význam, je možné vnímat v symbolické rovině.
Kaple nebo obecně sakrální architektura nemá v naší spotřební společnosti mnoho prostoru.
Křesťanský vršek v Klatovech a na jeho vrcholu zářivá průhledná kaple. To je cíl spolku Obnova kaple a křížové cesty v Klatovech, který na kapli vyhlásil i veřejnou sbírku.
Soutěž je zaměřená na financování památek a věnuje se veřejným sbírkám, které se týkají právě památek a kulturního dědictví.
Aktuálně jsou na webu soutěže zveřejnění všichni finalisté, což je z každého kraje jeden zástupce.
Jsou tam fotografie a popisy památek, respektive projektů, které mohou lidé podpořit svým hlasováním.
Každá z jednotlivých veřejných sbírek pak obdrží příspěvek, a to poměrný díl z částky 100 tisíc korun.
Podobu kaple na Křesťanském vršku navrhl architekt Jan Šépka.
Návrh v podstatě kopíruje tvar původní kaple, současně působí i velice soudobě.
Celá by totiž měla být odlitá z pryskyřice v lehce jantarové barvě, jako by byla poloprůsvitná, tak aby zářila do okolí.
Zároveň by uvnitř měla vzniknout zajímavá světelná atmosféra.
Křížová cesta s barevnými zastaveními
Ke kapli vede křížová cesta, jejíž obnovu město Klatovy dokončilo letos.
Křížovou cestu doplňuje 14 zastavení, která od roku 1991 zdobí obrazy od akademické malířky Bedřišky Znojemské.
Každý týden tam postupně dávají fotografie jednotlivých zastavení s obrazy.
Hlasovat mohou zájemci na webové stránce mamevybrano.cz.
Hlasování končí 31.
Ukázka pryskyřičných vlnových soch - 1 - Snadné provedení
tags: #krestansky #vrch #klatovy