Kamenný kříž s ukřižovaným Kristem stojí na západním okraji vsi Křesín, při silnici na Koštice u odbočky polní cesty. Jde o rovinný terén, objekt má za sebou pole, čelem se obrací podél silnice k jihovýchodu, k obci. Severovýchodně od kříže přes polní cestu se nachází poslední usedlost Křesína - č. p. 115. Památka se skládá vyššího protáhlého podstavce s nápisy v dolní partii a na soklovém nástavci osazeného nevelkého kamenného kříže s korpusem Ježíše Krista. Celé dílo je zhotovené z pískovce. Po poslední obnově je objekt polychromován bílošedým a tmavošedým patrně vápenným nátěrem, litery nápisů jsou obtaženy šedočernou barvou. V nice dříku podstavce je umístěna vázička s umělými květinami a nádobka na světlo, což svědčí o aktivním užívání kříže. Soklová část má prostý hranolový tvar. Dole je širší podstavec, na jeho čelní stěně a stěnách bočních jsou vyryty nápisy. Zadní stěna je hladká. Na přední stěně se nachází nápis: „PONIŽIL SE POSLUSNI / BYW AŽ DO SMRTI / TJ A TO SMRTI K BLI / ZE SW PAWEL U / K FIL P W 2? K. 8 W“, přičemž písmena N jsou napsána s šikmou střední částí opačného směru, než je dnes obvyklé. Jde o citát z bible, Filipským 2:8-11, znění zcela neodpovídá dnešní verzi (před obnovou kříže měl nápis tuto podobu: „PONIZIL SE POSLUSUJ?? / BYW AZ DO SMR / TI A TO SMRTI KRI / ZE SW. PAVEL / K FIL. P W A K. 8 W“).
Na levé boční straně je nápis: „IGNAC A ROZALIE KLIM / WYPLNIWSE WŮLI / POSLEDNJ NORBER / TA BULANDRA SAM / SEDA KRZESYNSKE / HO POSTAWIL I TEM / SWATY KR?ZIZ W / MESICI KWETNUIS“ (písmena N jsou opět napsána s šikmou střední částí opačného směru). Na pravé boční straně je pouze torzo nápisu: „WEZMETE GHO ME / ……….A VČTE SE / ………..NALE / …………CINL / TII USEM………/ ………MATT“. Na soklovou část navazuje užší dřík, oddělen je drobnou ustupující profilací. Dřík podstavce má svisle hranolový tvar přibližně čtvercového průřezu, jen z čelní stěny vystupuje mělký rizalit vyplňující většinu plochy. V jeho středu je umístěna obloukem zakončená nika s profilovaným ostěním. Pod nikou je svěšena reliéfně vyvedená čabraka se střapcem. Boční stěny soklu jsou zdobeny obdélnými, na výšku situovanými zrcadly, jen v obrysu vykrojenými a s dovnitř zaoblenými rohy. Dřík je obepnut v horní partii drobným profilovaným prstencem. Ukončující deska má římsovou profilaci, která ze tří pohledových stran přesahuje před dřík. Na čelní stěně je římsa vzedmutá do segmentového oblouku. Římsová ukončující deska přechází plynule v soklový nástavec, na němž stojí kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista. Kříž je jednoduchý latinský. Jeho ramena jsou zakončena do trojlistu, jeho střední list je široký, v mírném oblouku a postranní listy drobnější a ukončené do ostré špičky. Kristus má ruce rozepjaté do tvaru širokého písmene Y, hlavu skloněnou k pravému rameni, hledí přímo dolů. Na hlavě má posazenou masivnější trnovou korunu. Bederní rouška je přepásána dvojitým provazem, její cípy volně splývají podél pravého Ježíšova boku a přes jeho levé stehno. Na těle je patrný obrys hrudního koše, postava je strnulá. Nohy jsou překříženy netypicky levá přes pravou.
Nyní se text posouvá k souvislostem s širším kontextem: z mnoha hledisek jednoduché. různých galeriích včetně té u nás nejvýznamnější. významu původního fondu gotických soch v Ústí n. L. kláštera v Ústí n. L. n. L. jehož původ je nutno hledat mimo hranice Čech. tzv. "vlna mystických krucifixů". instalovaná v chrámu St. Maria in Kapitol. světě bez náležité odezvy. utrpení a bolesti. proudu pevněji váže socha obdobného námětu v kostele sv. v Jihlavě (tzv. Přemyslovský kříž). expresívního naturalismu. uvedené vazby na zmíněný západoevropský umělecký proud.
Ústecké dílo vzniklo nejpravděpodobněji ve 3. 14. pravděpodobností vzniklo na území Ústí n. Ukřižovaný Kristus. časově zařazován až do pol. 15. Z toho, co jsme uvedli, je zřejmé, že na území Ústí n. L. českého kulturního fenoménu - krásného slohu. vzdálené obci, objevené sochy Madony. kostela sv. tělem Krista z dominikánského kláštera. deformující se kůže pod zemskou tíhou Kristova těla. pouze v jejím středu mezi stehny Kristových noh. plastiky (např. aktivity v Čechách - Mistra Týnské kalvárie. realismu se však nejvýrazněji projevuje v tváři Krista. Evropy i do našich oblastí. Krista do druhé čtvrtiny 15. Socha sv. Doroty původně z kostela sv. Materny v Ústí n. L. již z diametrálně jiného uměleckého milieu.
Socha sv. Doroty a další ukázky v regionu ukazují, že regionální tradice gotického sochařství a pozdějších reformních a renesančních vlivů vytvářely na severozápadě Čech specifické typy krucifixů. Z jedné strany zde nacházíme konsolidaci gotické estetiky se silnou naturalistickou stopou v náznacích hrudního koše, trnové koruně, pozici končetin a šíření pohledu dolů, z druhé strany pak vídáme pozdější vlivy a re‑utváření textů nápisů a ikonografie. Ve Velkých Pavlovicích a dalších okolních sídlech se v současnosti objevují nové interpretace, které připomínají tradiční krucifix s důrazem na utrpení a religiozitu, a někdy přicházejí s poznámkou o místní vinorodé tradici a frankovce.
Kríž v Křesíně a jeho blízké souvislosti tedy ukazují, že ústecký region se po staletí pohyboval na pomezí různých kulturních proudů - od gotického idealismu po ranější humanistické a pozdější lidové prvky, a že tyto vlivy se prolínají ve formě i nápisech, které se nám dochovaly na soklových částech. Instalace a texty vyprávějí o vícero epochách, které se v regionu střetávaly, a o tom, jak důležitá je dlažba historických kamenných křížů pro poznání místní identity.
