Za Příběhem utrpení a naděje člověka jsme se vydaly společně s manažerkou projektu, publicistkou Lenkou Jaklovou, která přímo spolupracovala se sochařem Vladimírem Preclíkem. Naše putování jsme začaly u opraveného viaduktu. První dojem mimořádně ovlivnili tři kamenní andělé od Daniela Klose, které rámoval průzor pod viaduktem.
V roce 2004 akademický sochař Vladimír Preclík založil Občanské sdružení Křížová cesta s úmyslem ztvárnit novodobou křížovou cestu, volně inspirovanou někdejší Kalvárií žirečských jezuitů a hraběte Františka Antonína Šporka. Pan profesor Preclík patřil k těm vzácným osobnostem, které dokázaly věnovat čas a energii ve prospěch týmu. V 60. letech byl například spoluzakladatelem a organizátorem proslulých Mezinárodních hořických sympozií, obnovených po vynucené normalizační přestávce, které přivedly do Čech špičkové evropské i světové sochaře. Cyklus patnácti zastavení byl jeho posledním velkým sochařským projektem, vypráví Lenka Jaklová.
Vladimír Preclík přizval ke spolupráci na křížové cestě přední české sochaře tří generací se zkušeností v kameni a s blízkým vztahem k východním Čechám: Jana Koblasu, Stanislava Hanzíka, Vojtěcha Adamce, Jana Hendrycha, Čestmíra Mudruňku, Ellen Jilemnickou, Ivana Jilemnického, Jiřího Kačera, Maria Kotrbu, Václava Fialu, Michala Šaršeho, Jaromíru Němcovou, Jiřího Marka a Daniela Klose. Křížová cesta vyprávěná současným jazykem je podle Lenky Jaklové metaforou o zázraku života, o víře a také o naději, že smrt nemusí být tou definitivní tečkou. Sochy jsou ztvárněné v hořickém pískovci, tradičním kameni tohoto kraje, který už před třemi stovkami let „rozplakal i rozezpíval“ Matyáš Bernard Braun. V Novém lese, hned v sousedství novodobé křížové cesty, stojí mysteriózní Braunův Betlém.
Sochy vznikaly čtyři roky většinou v hořických lomech, některé v ateliérech jednotlivých tvůrců. „Slavnostního otevření 4. října 2008 se Vladimír Preclík nedočkal a nespatřil ani svou sochu nazvanou Katedrála prosby, kterou až po jeho smrti podle autorova modelu realizoval spolu s kameníky sochař Zdeněk Hejl. Zůstalo tu však autorovo zamyšlení nad plastikou, která je současně i krédem této křížové cesty,“ pokračuje Lenka Jaklová a na kameni u vstupu za viaduktem čte Preclíkův vzkaz: „Každý z nás si nese svým životem vlastní křížovou cestu a bez naděje se neobejdeme.“
Sochař Vybral úpatí zalesněného svahu nad železniční tratí mezi Stanovicemi a Žirčí záměrně jako ideální přírodní kulisu pro příběh vyprávěný sochami a zároveň využil pro některé z nich stanoviště na hraně terasy, ohraničené tratí, ze které je v určitých místech nádherný výhled do krajiny. „Rostla tady vysoká tráva do výšky ramen, lidé sem nechodili. Dnes se díky sochám prostor otevřel, je to krásné meditační místo a příležitost k pouti v každém ročním období. Třeba teď v zimě sem lidé přijíždějí na běžkách,“ dodává Lenka Jaklová.
Pokud své putování začnete na vlakové zastávce Kuks, nevydáte se směrem k Hospitalu, ale na opačnou stranu podél železniční trati po žluté turistické značce směr Žireč. Projdete kolem reliéfu sv. Františka a dorazíte až na asfaltovou cestu, která vás dovede k rozcestí s červenou turistickou značkou nad vsí Stanovice. Tam spolu s červenou značkou odbočíte polní cestou vlevo směrem k trati. Za viaduktem čeká další rozcestník. A zatímco červená značka stoupá vzhůru do kopce k Braunovu Betlému, žlutá uhýbá doprava směrem na Žireč. A právě tudy vstoupíte na Křížovou cestu 21.
Postní době patří křížové cesty. V sousedním Polsku se z pátku 8. na sobotu 9. dubna chystají desetitisíce věřících absolvovat desítky kilometrů dlouhé trasy Extrémní křížové cesty. Letos je jich v různých částech země více než tisícovka. Iniciativa se zrodila v roce 2009 a dávno již překročila hranice. Na EKC se chytají vyjít poutníci v různých evropských zemích i severní Amerikě. Letos se na čtyři různé trasy vyjde i v České republice. „Tradice Extrémní křížové cesty (EKC) se zrodila v Polsku v roce 2009. Její první trasa vedla z Krakova na Kalwarii Zebrzydowskou. Postupně se tato akce začala rozšiřovat do takových rozměrů, že se jí v roce 2018 zúčastnilo 100 tisíc lidí. Zvláštní požehnání získali účastníci dokonce od papeže Františka. EKC se postupně rozšiřuje i mimo Polsko,“ uvádí duchovní správce farnost Borovany P. Ondřej Urbisz.
Nároční noční putování však není pro každého. Organizátoři proto upozorňují na úskalí. „Putování je určeno především pro osoby, které jsou fyzicky aktivní, zdravé, zvyklé na fyzickou námahu. Je třeba vzít v úvahu, že cesta v noci je mnohem náročnější a únavnější než v průběhu dne a je třeba být na to fyzicky a psychicky připravený,“ připomněl za organizátory borovanské trasy Lukáš Malík. Praha-Stará Boleslav nebo okružní z kostela sv. Jiljí. Dvě trasy mají start přímo v Praze. Trasa s názvem Neposkvrněné početí Marie - bílá vychází v pátek 8. dubna v 18.00 hodin z kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři. Měří celkem 30 km a končí ve Staré Boleslavi. Trasa této Extrémní křížové cesty vede těmito městy a obcemi: Praha - Dolní Měcholupy - Dubeč - Běchovice - Hoří Počernice - Zeleneč - Zápy - Lázně Toušeň - Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Druhá trasa Extrémní křížová cesta je zasvěcena sv. Jiljí, má modrou barvu a je okružní. Po 31 km končí tam, kde začala. Start je ve 20.00 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze. Další zastavení jsou: Stromovka - Lysolaje - Divoká Šárka - Bílá Hora - Hvězda - Ladronka - Petřín - kostel Panny Marie Vítězné - kostel sv. Jiljí.
Z Borovan na Dobrou Vodu nebo z Borovan do Kájova do Extrémní křížové cesty se zapojí také farnost Borovany v jižních Čechách. Na výběr je ze dvou možností. Z Borovan na Dobrou Vodu (40 km) nebo z Borovan do Kájova (45 km). Společný začátek je v kostele Navštívení Panny Marie v Borovanech. Mše svatá začíná v 18.00 hod. Po ní následuje krátký briefing na seznámení s trasou. A poté účastníky čeká již samotná Extrémní křížová cesta. Zájemci o účast se musí předem přihlásit u organizátorů. Přihlášení obdrží plán cesty s podrobnými informacemi a texty s rozjímáním k jednotlivým zastavením. Jedna z nich začíná na Maria Hilf u Zlatých Hor.
Nejvíce tras EKC mají v Polsku. Některé z nich procházejí okolo hranic České republiky nebo se jí skoro dotýkají. Například žlutá trasa bratří Františkánů (Żółta - bł. Franciszkanów), která vychází z Głubczyc, končí v hraniční obci Opawica nedaleko města Město Albrechtice. Organizátoři jedné z křížových cest z opolské diecéze se rozhodli trasu EKC zahájit přímo v Česku. Výchozím místem pro trasu sv. Jakuba Staršího bude poutní kostel Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor (Maria Hilf). Mše svatá zde bude na začátek putování slavena v 20.00 hodin. Pak se již účastníci vydají nocí přes Biskupskou kupu zpět do své vlasti. Na trase projdou obcemi Pokrzywna - Wieszczyna - Dębowiec - Prudnik Las - Prudnik - Jasiona - Lubrza.
Co je Extrémní křížová cesta? Výzva - Kdo jde na EKC neví, jestli dojde. Cesta - Člověk je jednota těla a duše. Odcházíme z toho, co známe, do toho co neznáme. Námaha - Přichází otázka: „Mám jít dál, a jestli ano, tak proč?“. Je to důležitá otázka, která může vést k Bohu. Setkání - Po zvládnutí námahy nás čeká setkání s Bohem. Základy EKC: Mše sv. - Eucharistie projev nekonečné lásky Boha. Cesta - Musí být náročná, min. 40 km. Noc - EKC je v noci. Samota - Ježíš šel sám. Mlčení - Pomáhá soustředit se na cíl. Rozjímání - EKC je duchovní cestování, rozjímání jsou připravená pro takovou cestu.
Důležité upozornění a rady na cestu: Vybavte se na cestu: nápoje a potraviny, teplé bundy, čepice, rukavice, dobré boty, pláštěnka, baterka a ruční svítilna, náhradní baterie, plně nabitý mobilní telefon, karimatku, reflexní prvky, nebo vesta. Zájemci si mohou připravit vlastní dřevěný kříž. Důležité! Účast na EKC je na vlastní nebezpečí. Neposkytujeme pojištění ani lékařskou péči. Bezpečnost na trase bude záviset hlavně na vás samých. Řiďte se obecnými pravidly silničního provozu. Během EKC se účastníci pohybují samostatně nebo ve skupinách méně než 10 osob. Během cesty platí pravidlo mlčení mimo zastavení křížové cesty. Pojďme respektovat toto pravidlo vzhledem k hlubšímu prožitku jednotlivce. Náš rozhovor může rušit ostatní. Doporučujeme zajistit jednotlivou dopravu, která vás odvede z cesty, pokud nebudete schopni pokračovat.
V Dětřichově u Frýdlantu byla 18. 11. 2023 požehnána Křížová cesta smíření při Kostele sv. Čtrnáct zastavení v podobě skleněných plastik navrhl a vytvořil sklář Josef Novotný ze sklárny Spider Glass v Heřmanicích u Frýdlantu v Křišťálovém údolí. Skleněné plastiky jsou umístěné na původních pískovcových podstavcích, kde byla v minulém století malovaná křížová cesta. S nápadem na obnovu křížové cesty přišel Okrašlovací spolek Dětřichov spolu s německými rodáky. Dětřichov obnovení podpořil, Křížová cesta je totiž v zahradě kostela, která patří obci. Projekt zaštítila dotace Česko-německého fondu budoucnosti, přispěli i němečtí rodáci. Ve sklárně Spider Glass vznikly skleněné obrazy metodou fusingu, tedy lehaného skla. „Jednotlivé desky jsou zhruba 40 cm široké a 60 cm vysoké,“ popisuje Josef Novotný. „Těch 14 zastavení včetně návrhu a vzorkování jsme připravovali více než 3 měsíce. Chtěl jsem se vyhnout barokním motivům, pojali jsme to moderně.“ Skleněné desky jsme pak montovali do stávajících výklenků pískovcových sloupů. „Je to nádherné. Máme z toho radost, byla to úžasná spolupráce,“ říká starostka Dětřichova Martina Kohoutová. „Měla jsem možnosti sledovat průběh výroby skleněných plastik. I jejich barevný návrh vyšel od Josefa Novotného.“
