Křížová cesta je výtvarně zpracovaný popis událostí, které se podle křesťanské tradice odehrály během cesty Ježíše Krista od soudu u Piláta Pontského až na popraviště - vrch Golgotu (odvozeno od aramejského výrazu pro lebku, odtud z latiny převzatý název Kalvárie). Může mít podobu cyklu obrazů či plastik v kostele, nebo řady výklenkových kaplí nebo božích muk zasazených do krajiny. Počet zastavení zprvu kolísal, mohlo jich být sedm, ale i sto. Postupně se ustálil na čtrnácti, kterýžto počet potvrdil papež Klement XII. v roce 1731 jako závazný. Někdy bývá Křížová cesta ještě rozšířena na začátku o Poslední večeři Páně nebo v závěru o Kristovo vzkříšení. Touha věřících navštívit místa Ježíšova života, umučení a vzkříšení se projevovala už u prvních křesťanů a již ve 4. století jsou doloženy poutě do Svaté země. Vykonání této poutě však bylo i v následujících staletích pro většinu věřících nedosažitelné (velká vzdálenost, nevolnictví, válečné konflikty, nedostatek peněz, zdraví), proto postupem času začaly vznikat napodobeniny Svatých míst. Zejména pod vlivem františkánů se cyklus Křížové cesty rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy a takto dostupná honosnější či skromnější „jeruzalémská místa“ byla lidem vděčně přijímána a hojně navštěvována.
Jedna z nejstarších Křížových cest v českých zemích se nachází na Svatém kopečku u Mikulova, kde ji v letech 1623-1630 nechal vystavět František kardinál z Ditrichštejna. Ano, je to týž muž, který roku 1607 povýšil Žďár na město. Ve druhé půli 18. století se Křížové cesty objevují uvnitř především městských kostelů a v 19. století již je Křížová cesta nepostradatelnou součástí vybavení kostelů i na venkově. Například pro kostel sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou ji roku 1846 koloroval žďárský rodák a malíř Anton Johann Ferenz. Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa (kolorované mědiryty Josepha Führicha, buď práce Antona Johanna Ferenze z roku 1846, nebo dílo anonymního autora darované L. Sebroněm roku 1880).
Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou. Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou. Tuesday 25. 8. 2026, 12:2322°CToday21°CWednesday26°CThursday29°CFriday22°C...
Ve kterémském či venkovském kontextu se Křížové cesty v Čechách a na Moravě šířily, zůstává klíčové, že jejich ikonografie a instalace často odráží místní historické a sociální podmínky. Na Svatém kopečku u Mikulova a dalších místech se v průběhu staletí objevovaly různě pojaté verze jednotlivých zastavení, ať už jako sochy, reliéfy nebo malby v kostelích i kaplích v krajině. Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou se tak stala součástí regionální paměti, která prožívala proměny od gotiky po novověk, s důrazem na místní autory a jejich díla.
Například pro kostel sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou ji roku 1846 koloroval žďárský rodák a malíř Anton Johann Ferenz. Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa (kolorované mědiryty Josepha Führicha, buď práce Antona Johanna Ferenze z roku 1846, nebo dílo anonymního autora darované L. Sebroněm roku 1880). Někdejší křížová cesta ve farním kostele sv. Prokopa (kolorované mědiryty Josepha Führicha, buď práce Antona Johanna Ferenze z roku 1846, nebo dílo anonymního autora darované L. Sebroněm roku 1880).
Tuesday 25. 8. 2026, 12:2322°C Today 21°C Wednesday 26°C ...
Stavba Nezdín u Prosíčka nabízí klidnou procházku lesem k kapli poutníčku. Zde byla postavena v roce 2006 a skládá se ze 14 křížů na obnovených kamenných podstavecích. Tento poutní prostor s kaplí a zázračným pramenem má bohatou historii sahající do 20. let 20. století a každoročně se koná pouť v červnu. Celkové hodnocení vychází z několika faktorů, například „Velmi hezká krajina, stromy, pramen a skromná poutní cesta“.
- Historie a význam Křížové cesty v českých zemích
- Koncept čtrnácti zastavení a jejich kulturní odraz
- Specifika Nezdínu u Prosíčka jako moderního poutního místa
- 15. století až 18. století: rozšíření a standardizace 14 zastavení
- 19. století: kolorované mědiryty a místní malířské tradice
V rámci dat o Nezdínu je patrné, že propojení přírody, kaple a pramene vytváří specifickou atmosféru poutnictví, které kombinuje cestu prostředí s duchovní zkušeností. Tato kombinace klade důraz na spojení člověka s krajinou a s místní historií, která se odráží v každém ze čtrnácti zastavení a v samotném místě kaple.