Krizová cesta zatmění slunce: poutní místo s nové křížovou cestou a astronomickým propojením

Malebná křížová cesta s výhledem na úrodnou krajinu Hané se nachází na nepříliš vysokém pahorku, kde začíná rovina přecházet v masiv Nízkého Jeseníku. V 19. století zde bylo postaveno čtrnáct zastavení křížové cesty, díky nimž se místu dodnes říká „kapličky“. Na západní straně návrší najdete hřbitov, před ním kamenný kříž z roku 1867 a také pomník obětem první i druhé světové války. V Mladějovicích za kostelem sv. Maří Magdalény roste památná lípa, jejíž stáří se odhaduje až na sedm set let. Ať už se na tomto místě zastavíte v kterémkoli ročním období, nejlépe uděláte, když si počkáte na západ slunce.

Na kopci Šibeník nad Novým Hrádkem byla roku 2022 odhalena a posvěcena nová křížová cesta. Nová křížová cesta vede krásnou přírodou od rozhledny Šibeník s nádhernými výhledy na Orlické hory a do vnitrozemí. Na vzniku křížové cesty se podíleli středoškolští studenti - na střední škole řemeslné v Jaroměři mladí lidé vyrobili dřevěné kříže, kované a keramické části, studenti Gymnázia Jaroslava Žáka v Jaroměři pak napsali texty na informační tabule a ke každému zastavení úvahu, Česká lesnická akademie Trutnov dodala dřevo na výrobu křížů a Střední průmyslová škola Otty Wichterleho z Hronova zpracovala grafickou podobu doprovodných textů. Místa, kde kříže stojí, patří panu Bartoňovi z Dobenína, který je pro křížovou cestu dal k dispozici. Vydat se na novou křížovou stezku lze od turistického informačního centra Nový Hrádek pod rozhlednou na Šibeníku, kde trasa začíná i končí. Má tradičních 14 zastavení a je dlouhá přibližně 2,5 km. Cestujte vlakem, autobusem i MHD.

Podle starosty Vladimíra Korka celý nápad vznikl z podnětu místního obyvatele Václava Adámka. „Na vzniku Cesty spásy se podílí farnost a podporovatelé. Jde o křížovou cestu s deseti zastaveními. Každé symbolizuje velký kámen s nerezovou deskou, která pomocí QR kódu přiblíží, o jaké zastavení se jedná,“ zmínil Korek. Jak doplnil, dosud lákala místní obyvatele i turisty na Starou horu vyhlídka, biocentrum, nebo právě kvetoucí koniklece. Cesta spásy může být dalším důvodem k návštěvě. Místo leží na severozápadě městyse. Žehnání se uskuteční v sobotu 29. března od tří hodin odpoledne.

Novou křížovou cestu plánují zřídit také v nedaleké Miroslavi. Každé zastavení bude vyrobené z kamenné stély o velikosti lidské postavy. Ve vrchní části bude vyřezaný otvor, kde se odehrají jednotlivé scény křížové cesty.

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.

Zatmění Slunce jako vyvrcholení astronomického večera

Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se totiž zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné - zakrytých bude přes osmdesát procent slunečního kotouče. Zatmění bude vidět nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav. V Česku bude pozorování úkazu zprostředkovávat řada veřejných hvězdáren.

Stejný den s příchodem noci začnou být pozorovatelné také meteory z meteorického roje Perseid, který vrcholí právě ze středy 12. na čtvrtek 13. srpna. Roj bude mít ideální pozorovací podmínky, protože Měsíc bude krátce po novu a nebude tak svým svitem rušit noční oblohu. Následující grafika ukazuje, kde se budou na obloze vynořovat.

Jak sledovat zatmění

Zatmění Slunce začne ve střední Evropě okolo 19:19 SELČ. Tehdy se z pravého spodního okraje slunečního disku „zakousne“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ, tím později částečné zatmění začne a tím méně ze zatmění také bude vidět. Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska kolem 20:11. Přesný čas závisí na poloze pozorovatele. Ne všude bude maximum viditelné, smůlu mají hlavně na východě Česka a většině Slovenska, kde k největšímu zatmění dojde až když Slunce zapadne pod obzor. Počasí by mělo pozorování přát - meteorologové nepředpokládají silnější oblačnost.

Slunce bude při maximu zatmění zakryto Měsícem odspodu, takže bude připomínat úzké „býčí rohy“ ohnuté směrem k obzoru. Právě okolo tohoto momentu bude také citelné největší šero v krajině a Slunce vzápětí zapadne. „Bude zajímavé sledovat dvojí soumrak. V průběhu maxima úkazu nastane menší šero, po západu Slunce se opět obloha ještě trošku rozsvítí a teprve potom začne probíhat klasický soumrak,“ upozorňuje Česká astronomická společnost.

Aby člověk z pozorování něco měl, měl by si najít místo s výhledem na severozápad, kde ho nebudou rušit žádné stavby ani terénní prvky. Ideální jsou vyvýšená místa, jako jsou kopce nebo rozhledny. Další možnost je vydat se do hvězdárny nebo na akci, jichž se v Česku konají desítky. Seznam najdete na konci článku České astronomické společnosti.

Nezbytné varování pro pozorovatele

Nechráněné oči znamenají zdravotní riziko. Pozor je třeba dát na zrak. Při pozorování zatmění Slunce bez dostatečné ochrany hrozí poškození očí, v některých případech i trvalé. Rizikem je i pohled trvající jenom několik vteřin, s časem pravděpodobnost poškození oka roste. Za bezpečné pro pozorování považují lékaři pouze speciální brýle pro pozorování Slunce splňující normu ISO 12312-2. Dostatečné nejsou ani tmavé sluneční brýle (ani pokud by jich člověk použil několik), ani rentgenové snímky, stará CD nebo začouzené sklo. Velké riziko představují také dalekohledy nebo fotoaparáty bez speciálního filtru. Při natáčení přes displej telefonu je třeba se dívat z boku, oko nesmí být v přímé linii se sluncem. Nepříjemné je, že poranění oka světlem nebolí, protože oko nemá receptory bolesti. První příznaky poškození zraku se navíc často objeví až s odstupem několika hodin. Spočívají v rozmazaném centrálním vidění nebo tmavé skvrně před okem. U některých se zrak během několika měsíců zlepší, jindy zůstávají trvalé následky.

Lidé mohou mít z delšího pozorování trvalý výpadek vidění v centru zorného pole, horší ostrost vidění nebo poruchy vnímání barev. Nejvíce je ohrožena žlutá skvrna neboli makula, která zajišťuje ostré centrální vidění a umožňuje činnosti jako čtení, řízení, sledování televize nebo rozeznávání tváří.

Zatmění Slunce a Španělsko

Naše země zažije částečné zatmění, zatímco úplné si budou moci vychutnat pozorovatelé ve Španělsku. Podle odhadu analytické skupiny AFI do tamního vnitrozemí zamíří o 362 tisíc turistů více než obvykle. Některé regiony se obávají dopravního kolapsu a nařizují omezení kamionové dopravy. Do Španělska se dá stále ještě letecky, na poslední chvíli, dostat. Přímo v pásu totality leží města jako Bilbao, Valencia, Palma de Mallorca, mimo Španělsko také islandská metropole Reykjavík. Španělská meteorologická služba předpovídá převážně stabilní podmínky s jasnou oblohou, lokálně může rušit oblačnost nad východní částí Pyrenejského poloostrova.

Co je zatmění a jak vzniká

Zatmění Slunce se objeví na obloze, když se mezi pozorovatelem na Zemi a Sluncem nachází Měsíc ve fázi novu a sluneční disk tak částečně nebo zcela zakryje. Měsíc obíhá kolem Země po dráze mírně skloněné k rovině zemské, a proto častěji Mine sluneční disk, než aby došlo k zatmění. Jen zhruba jednou za půl roku se Měsíc v novoluní dostane na své dráze velmi blízko pomyslné přímky mezi Zemí a Sluncem a na Zemi se tak dá tento úkaz pozorovat.

Část Slunce může být zakryta částečně i mimo pás totality. V Česku je možné částečné zatmění vidět jen z některých oblastí. Při úplném zatmění Slunce je Měsíc v pásu totality na Zemi, kde je sluneční disk zakryt úplně a délka trvání může být až 7,5 minuty. Při prstencovém zatmění zůstává Slunce částečně viditelné a kolem Měsíce vzniká prstýnek.

Vědecké využití těchto jevů zahrnuje studium sluneční koróny a dalších jevů na Slunci; pozorování z různých míst pásu totality poskytuje cenné informace o změnách sluneční aktivity a jejích odezvách na Zemi. Sluneční aktivita probíhá v jedenáctiletých cyklech a v různých časech má různou strukturu a dynamiku.

Praxe a bezpečnost

Pro pozorování je důležité najít místo s výhledem na severozápad a bez rušivých staveb. Ideální jsou vyvýšená místa, jako kopce nebo rozhledny. Před samotným pozorováním je nutné použít ochranné brýle pro Slunce splňující normu ISO 12312-2. Bezpečnost je klíčová, poranění zraku může být trvalé a příznaky se mohou objevit až po několika hodinách. Pokud nemáte speciální brýle, neměli byste se na Slunce dívat vůbec bez ochran.

Tabulka shrnující klíčové body

Další texty a odkazy doplňují povědomí o tomto úkazu a o tom, jaké kulturní a vědecké souvislosti má zatmění Slunce. V mnoha dějinách lidé právě díky těmto jevům lépe chápali pohyby nebes a jejich vliv na Zemi.

tags: #krizova #cesta #zatmeni #slunce