Knižní novinky z Prahy představují „Poslední křížové výpravy. Rytířské cesty na Západě v pozdním středověku“ od Loïica Cholleta, který je považován za důležitý příspěvek k poznání období od pádu Akkonu roku 1291 do dobytí Konstantinopole v roce 1453.
Po patnácti letech tedy vychází český překlad práce, která se na danou problematiku dívá z mnoha nových a odlišných úhlů a nabízí ucelený pohled na období pozdních křížových výprav.
Rozšíření tématu pozdních kruciát
Chollet nejprve věnuje pozornost prvním křížovým výpravám od 11. do konce 13. století a upozorňuje, že již v tomto období se neomezovaly jen na Svatou zemi, ale byly namířeny také např. do Pobaltí nebo na Pyrenejský poloostrov.
Křížové výpravy nebyly namířeny pouze proti nevěřícím, Turkům a Arabům, ale i proti nepřátelům uvnitř církve.
Pozdní středověk byl rovněž obdobím teorie křížových výprav, postupně vznikaly různé křižácké projekty.
Krupciata, přesněji boj proti nevěřícím, se stala též důležitou součástí šlechtického hodnotového systému.
Struktura a vykládání jednotlivých oblastí
Autor zavádí čtenáře do jednotlivých oblastí, kam byly jednotlivé výpravy, příp. plavby namířeny, a postupně s ním „procestujeme“ Blízký východ a kus Středomoří i dále.
Seznamy hlavních aktérů - šlechticů a velitelů - ukazují, že jejich činy byly ve své době prezentovány často v mnohem lepším světle.
Chollet se poté posouvá severněji, hlavně do Pruska a Litvy, a právě o křížových výpravách k Baltu napsal svou disertační práci.
Všímá si také dalších oblastí, stranou nechává husitské křížové výpravy a zkoumá i křížové výpravy proti husitům.
Pyrenejský poloostrov a Kanárské ostrovy překvapivě zaujímají roli, která ukazuje, že výpravy byly spojeny i s obchodními a kolonizačními záměry.
Na samotném poloostrově Chollet pečlivě rozlišuje jednotlivá království (Kastílie, Aragonie, Portugalsko) a představuje jejich cíle, které se týkaly i severní Afriky.
Známé a méně známé prameny
Rozsáhlou pozornost věnuje také dochovaným pramenům, mezi nimiž jsou dva významné české překlady pramenů z pozdně středověku.
První z nich je překlad cestopisných zápisků burgundského šlechtice Guilleberta de Lannoy (1386-1462), jenž procestoval téměř celou Evropu a zavítal do Egypta a Jeruzaléma.
Druhý pramen je „Zámořská cesta. Burgundský zvěd 15. století v muslimských zemích“ (Nakladatelství Lidové noviny, 2016) od Bertrandona de la Broquière, jenž dotáhl cestu až do dvorů a měst Blízkého východu.
Oba prameny doplňují Cholletovy argumenty a ukazují, že zdroje zdobily text o autentické perspektivě cestujících a diplomatů tehdejší doby.
Hlavní témata a interpretace
Chollet systematicky sleduje jednotlivé typy výprav a jejich cíle: od boje proti pohanům a kacířům po snahy o dobytí či obchodní výhody na různých územích.
V důsledku výprav došlo k oslabení či zániku několika křižáckých států a k posunu moci směrem k západoevropským kupcům, zejména Benátčanům a Janovanům.
Evropské společnosti získaly nové zkušenosti v řemeslnictví a zemědělství, včetně výroby skla, hedvábí, cukru a luxusních látek, stejně jako nové plodiny a potraviny, které se do Evropy rozšířily po kontaktu s Východem.
Společenské a kulturní změny doprovodily vojenské tažení: erbovní symboly, dvorští rytířští autoři a posílení prestiže šlechty i zbrojných řádů.
Řády a jejich role
V textu se věnuje pozornost klíčovým rytířským řádům: johanitům, templářům a řádu Německých rytířů, kteří nebyli jen duchovními, ale i vojenskými a finančními aktéry tehdejšího světa.
Johané z Rhodu a Malty, templáři a němečtí rytíři představují tři hlavní typy, které ovlivnily výpravy, jejich financování a politické ambice západoevropských vládců.
Templáři byli v Evropě i ve Francii ovlivněni jak vojensky, tak finančně, a jejich řád byl po ztrátě Svaté Země postupně oslaben; v roce 1307 došlo k zatčení a pozdějšímu zrušení řádu.
Němečtí rytíři zakotvili svůj vliv zejména v oblasti Pruska a Litvy a v 13. století založili vlastní stát pod ochranou císaře; s postupem času jejich moc slábla po porážce u Grünewaldu v roce 1410.
Současné závěry a dopady
Loïc Chollet si klade za cíl ukázat svět posledních křížových výprav a poskytnout ucelený pohled na jednotlivá bojiště a klíčové osobnosti, jejichž činy byly v tehdejší době významně z karikované perspektivy.
Křížácké výpravy měly významný dopad na západní Evropu: ovlivnily obchod, kulturu a civilizační kontakt se Západem, a přinesly do Evropy nové poznatky i zbraně a technologie.
V závěru Chollet vyzdvihuje také fakt, že poslední kapitoly práce nabízí autentické glosy z pramenů, které ukazují kritické postoje a propagandu tehdejší doby, zejména propagandu krále a spisovatelů, kteří se snažili získat podporu pro nové výpravy.
Také důsledky kontaktů křesťanů s Řeky, Araby, Turky či Litevci ukazují, že nebyla to jen Perzekuce a konflikty, ale i kulturní a hospodářský vývoj, který posunul Evropu vpřed.
Vizuální podpora a doplňky
Kniha je doplněna mapovou přílohou a rozsáhlou bibliografií, která byla dodatečně doplněna o prameny a literaturu v češtině.
Text také nabízí čtivý popis a srovnání jednotlivých období a oblastí, aby čtenář lépe porozuměl složitosti křížových výprav a jejich důsledkům pro pozdní středověk.
