Platnost smlouvy skončí 25. února; arcibiskupství Olomouc a Národní památkový ústav (NPÚ) se nedohodli na jejím prodloužení. Návštěvníci by se změna výrazněji dotknout neměli, vyplývá z vyjádření mluvčího arcibiskupství Jiřího Gračky a mluvčího kroměřížského pracoviště NPÚ Dagmar Šnajdarové pro ČTK.
Stav správy zámku a vztah k veřejnosti
Arcibiskupství podle Gračky o prodloužení smlouvy stálo, NPÚ to ale odmítl. „Aktuálně platným statutem Národního památkového ústavu jsme byli ministerstvem kultury pověřeni spravovat Arcibiskupský zámek a Podzámeckou zahradu pouze po dobu udržitelnosti projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži, tedy do 25.“
Objekt bude dál přístupný návštěvníkům nebo milovníkům umění. Z pohledu veřejnosti se podle vedoucího majetkové správy arcibiskupství Josefa Kropáče při návštěvě zámku nic nezmění. „Objekt bude dál přístupný návštěvníkům nebo milovníkům umění. Stejně tak nadále trvá spolupráce s Muzeem umění Olomouc, které ve druhém patře zámku pečuje o umělecké sbírky arcibiskupství a provozuje zde Arcidiecézní muzeum. Provoz obou objektů bude po vypršení smlouvy o služebnosti nadále zajišťovat,“ uvedl Kropáč.
Personální dopady a správa majetku
Většina zaměstnanců NPÚ, kteří se nyní o chod zámku a Podzámecké zahrady starají, by měla na svých místech zůstat. Přejdou však pod arcibiskupství. „Kontinuita bude silně zachována. Správa památek bude probíhat jako dosud, protože to budou dělat stejní lidé.“
Zbývající zaměstnanci se budou podle Šnajdarové od 26. února starat o majetek ve správě NPÚ, tedy nově vybudované zahradnictví a kompostovací linku v Podzámecké zahradě a Květnou zahradu, které stát odmítl církvi vydat. Sporem o tento majetek se však kvůli žalobám podaným olomouckým arcibiskupstvím nadále zabývají soudy.
UNESCO a současná rekonstrukce
Zámek i obě zahrady figurují od roku 1997 na seznamu světového dědictví UNESCO, letos je podle údajů NPÚ navštívilo přes 175 tisíc lidí.
Arcibiskupství plánuje v roce 2022 dokončení rozsáhlé obnovy zámku a Podzámecké zahrady za 246,3 milionu korun. „Zahrnuje například opravu zámecké střechy, obnovu vodního systému v Podzámecké zahradě nebo zpřístupnění Mlýnské brány,“ uvedl Kropáč.
Podrobnosti o budoucí správě a připomínky k textu
Nová listina ve sbírce listin a změny v registru ukazují na dynamiku kolem správy majetku arcibiskupství a zámku. Z administrativních zápisů vyplývá, že správa Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži je vedena prostřednictvím z.ú. a má různé změny ve správních orgánech a evidenci členů, včetně změn adresy a osob.
Z pohledu samotných obyvatel a návštěvníků zůstává hlavní otázkou, jak bude pokračovat péče o zámek a zahrady po vypršení smlouvy o služebnosti. Návštěvní ruch zůstane pravděpodobně stabilní a změny v provozu se zatím neočekávají, jelikož rámcové závazky zůstávají stejné a to díky pokračující spolupráci s Muzeem umění Olomouc a arkibiskupstvím.
Možné dopady na kulturní dědictví a veřejný sektor
UNESCO označuje zámek a zahrady za světové dědictví; jejich status může ovlivnit mezinárodní povědomí a turistický ruch. Dopad na státní investice do obnovy by však měl být vyvážený zachováním provozu a pokračující spolupráce s Olomouckým Muzeem a arcibiskupstvím.
Specifika plánované obnovy a rozpočet
Obnova zahrad a zámku zahrnuje opravu střechy, vodního systému a zpřístupnění Mlýnské brány. Současně se diskutuje obsah financování a spolupráce s veřejnými institucemi, aby zůstala zachována přístupnost a kvalita expozic při zachování historického dědictví.
Aktuální shrnutí situace
Platnost smlouvy do 25. února a vyjednávání o jejím prodloužení zůstávají klíčovou otázkou pro budoucí správu Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady. Snadná kontinuita provozu je důležitá pro návštěvníky i pro ochranu kulturního dědictví, a proto bude nadále sledována spolupráce mezi arcibiskupstvím, NPÚ a veřejností.
tags: #kropac #josef #arcibiskupstvi