Prosenice je hanácká obec, která v sobě nese bohatou historii i tradiční folklór. Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Paduánského, postavený v letech 1787-1788, je jednou z nejvýznamnějších památek obce a dominuje jejím historickým i duchovním dějinám. V interiéru se postupně objevovaly i další prvky, jako hlavní oltář a boční oltáře, a kostel prodělal řadu úprav, které formovaly jeho současnou podobu.
Architektura a stavební proměny kostela
Kostel byl jednopodlažní stavbou s mírně odsazeným trojbokým závěrem, s osovou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Na střeše stojí sanktusová věžička. V roce 1845 po rekonstrukci došlo ke změnám - byl postaven sanktusová věžička a kostel byl tehdy vyloupen. Největší stavební úprava nastala v roce 1901: nahrazen byl rovný strop klenutým, dlažba byla vyměněna za dlaždice a pořízeny nové lavice; zároveň se do interiéru doplňovaly obrazy a sochy. Zdivo kostela prošlo řadou oprav a úprav, včetně prac v letech 1925-1929 a poznamenání modernizací během 70. let 20. století, kdy byly opraveny krovy, do věže instalována nová zvonová stolice, střechy pokryty plechem, celý kostel omítnut a znovu vymalován. V roce 1998 proběhly poslední významnější úpravy.
Zvonový a hudební vývoj
Z původních zvonů se do dnešních časů zachoval pouze jeden zvon z roku 1732; v průběhu první světové války byly zvony odevzdány na válečné účely a zrekvírovány. V roce 1920 byl kostelu darován železný zvon a v roce 1925-1930 byly posvěceny dva zvony ze zvonoviny.
Současná správa a duchovní provoz
Kostel je farní, ale farnost nemá vlastního duchovního správce a je spravována ex currendo z děkanátu v Přerově. Kostel má bohatou historii v souvislosti s místními tradicemi a slavnostmi a slouží i jako centrum náboženského života obce.
Historické a kulturní navazování v Prosenicích
V okolí kostela lze nalézt další historické památky: škola z roku 1859, zvonice přes 200 let stará, mlýn z 18. století s původním hanáckým žudrem, pomník padlým v 1. světové válce, kamenný barokní kříž z roku 1767 a další kříže a kapličky. Až podmínky umožní, stojí za to nahlédnout do Muzea Prosenice, kde expozice ukazují, jak se žilo dříve v obci a jaké řemesla a zařízení se používala. Muzejní expozice zahrnují i témata spojená s místními podniky, jako cukrovar, cihelna a mlékárna, a ukazují vojenské uniformy a další zajímavosti. Kostelní loď byla dřevěná, s plochostropou konstrukcí a šindelovou střechou; v roce 1820 došlo k vylepšením - střecha byla pokryta taškami a na střeše byla umístěna sanktusová věžička.
Památníky a připomínky válek
U hřbitova na zadní bráně márnice se nachází přírodní památka červenolistého buku zasazeného v roce 1926, který poskytuje v letních parnech stín a dříve i studnu. Památník obětem první světové války, odhalený v roce 1922, nese jména mužů, kteří padli, zůstali nezvěstní nebo zemřeli na následky zranění a nemoci. Na desce je nápis o tom, že „my tu mrtví ležíme“ a že poutníče, zvěstuj vlastnícnům naše mrtvé. Na rozkaz tehdejšího režimu byly v roce 1940 vyvěšeny říšské vlajky a vyzváněn harmonický program. Nápisy z pomníku byly potom v rozmezí 1940 pravidelně upravovány a odstraňovány podle tehdejších nařízení. V současnosti se připravuje dokumentace potřebná k obnově této památky.
Lokální kultura a společenský život
Deník Deník.cz a místní články představují Prosenice jako obec, kde folklorní soubor a muzea hrají klíčovou roli. Folklorní soubor tradičně udržuje živé tradice, jako vynášení Smrtky, chození s jedličkou, řehtání a klepání během procesu zvonění do Říma, tanec na Kácení máje a během hodových slavností; o Vánocích děti zpívají u vánočního stromu a během adventních posezení a Štědrého dne koledují v místním kostele pro farníky.
