Pieta z Bílska: cestou zkázy k trvalé ochraně a poznání

Živé setkání s minulostí je vzrušující. Možnost spatřit na vlastní oči vzácný relikt sakrální minulosti, jenž provázel věřící půl tisíciletí, je důvod k zatajování dechu. Zejména, jde-li o tak exponované sousoší, jakým je mistrovská pieta, nazývaná Pieta z Bílska.

Dílo sice odolávalo peripetiím věků, věrně sloužilo věřícím k rozjímání a usebrání se, ale stejně tak či onak neodolávalo zubu času. A ten je nahlodal tak, že mu hrozila definitivní zkáza. Záchrana ale přišla. Mnohaletým úsilím mistrů restaurátorů NGP bylo dílo z dávných časů zachráněno a nabylo původní podobu.

Na okamžik znovupředstavení Piety z Bílska očím všech zájemců, jsme byli za www.www-kulturaok-eu.cz NGP spolu s mnoha dalšími odbornými medii pozváni do Anežského areálu. Neváhali jsme a pozvání přijali. Takový okamžik se nenaskytne každý den.

Na speciální tiskové konferenci, která se konala u příležitosti odhalení zrestaurovaného sousoší Piety z Bílska, byl přítomen ředitel Sbírky starého umění NG P Dr. phil. Marius Winzeler a spoluautorka a kurátorka stávající dlouhodobé instalace středověkého umění v Klášteře sv. Anežky České a kurátorka speciální expozice Piety z Bílska, Mgr. Štěpánka Chlumská.

Pieta z Bílska je v odborné literatuře téměř neznámé dílo. Ve starších soupisech památkového fondu Strakonicka byla uváděná jako barokní práce, protože byla osazena do niky barokního oltáře v kostele sv. Zápisy ve farní pamětnici dokládají nejen úctu ke zdejší Bolestné Panně Marii, ale také opakované opravy sochy, poškozované červotočem. Na sklonku 20. století byla řezba už zcela v havarijním stavu, zpráškovatělé dřevo napadené červotočem místy držela pohromadě jen vrchní vrstva polychromie a bez náročného komplexního restaurátorského zásahu by se část řezby záhy zcela rozpadla.

Náročné práce trvaly řadu let v restaurátorském ateliéru NGP. Restaurování sousoší nejen zachránilo, ale prokázalo i to, že se v případě Piety z Bílska jedná o zcela mimořádně kvalitní řezbu, která zásadně obohatí celý dosud známý pozdněgotický památkový fond jižních Čech. I přes rozsáhlá poškození lze dílo srovnávat se špičkovými díly Mistra Oplakávání ze Žebráku a Mistra Oplakávání ze Zvíkova.

Významný je i tzv. Pietu z Bílska najdeme aktuálně na čelném místě celkové sbírky, v samostatné expozici do června 2019. Pak zůstane, po dohodě NGP s Římskokatolickou farností Bílsko, v rámci dlouhodobé zápůjčky v Anežském areálu. Po červnu 2019 bude ale vřazena do kontextu celkové dlouhodobé expozice, takže zůstane už trvale.

Současná specializovaná výstava Piety z Bílska nám přestavila nejen zrestaurované sousoší, ale provází nás na videoprojekci i postupem náročného restaurování. Hlavně ale umožňuje v relativně uzavřeném boxu přímé srovnání s díly připisovanými Mistru Oplakávání ze Žebráku a Mistru Oplakávání ze Zvíkova. Zcela unikátně tak můžeme - i jako neodborní návštěvníci - posoudit variantu, že Pieta z Bílska mohla tvořit celek s další dochovanou řezbou původem z Bílska.

(Řezba se sv. Jako u většiny středověkých děl neexistují ani pro Pietu z Bílska žádné přímé doklady o autorovi, dataci, ani o původním kontextu. Řadu indicií poskytuje řezbářský rukopis, mimořádná kvalita, ale i někdejší umístění v kostele sv. Jakuba Většího v Bílsku. Byla k vidění od 18. století v nice barokního bočního oltáře zasvěceného Bolestné Panně Marii. Dokládají to záznamy ve farní pamětnici i snímky z počátku 20. století. V soupisech památek však byla doposud tato Pieta považována za barokní sousoší.)

„Bílsko na Strakonicku leží na pomezí jižních a jihozápadních Čech. Oba regiony měly pro dějiny pozdně gotického umění v Čechách mimořádný význam a zachovala se zde řada pozoruhodných děl, které patří mezi divácky nejpřitažlivější i v naší galerijní expozici. Věříme, že se k nim zařadí i Pieta z Bílska, jež má svým rukopisem i kvalitou blízko k nejvýznamnějším anonymům z tohoto regionu, Mistrům Oplakávání Krista ze Žebráka a Oplakávání Krista ze Zvíkova. Pieta je po náročném restaurování představena vůbec poprvé. Doplňují ji další díla, upřesňující její původní kontext a autorské připsání. Komorní výstava nám ale představuje nejen současný stav Piety z Bílska, ale i náročný a mnohaletý proces jejího restaurování (na videu).

Dodejme, že k dílu připravila NGP doprovodný program, z nějž lze po naší osobní zkušenosti ze zahájení výstavy doporučit komentované prohlídky ve středeční prodloužené otevírací době, jež provádí Muzeum hl. Klášter sv.

  1. Restaurování záchranné práce, která proměnila havarijní stav díla v obnovenou podobu.
  2. Možnost srovnávací expozice s díly Mistra Oplakávání ze Žebráka a Zvíkova.
  3. Komplexní prezentace procesu restaurování prostřednictvím videoprezentací.

V závěru výstavy bylo možné porovnat původní kontext s ukázkami dalších děl ze stejného regionu, a tím lépe pochopit význam Bílska pro pozdně gotické umění jižních Čech.

pieta zbiliska_restaurovani_obrazek

tags: #pieta #z #dominikanskeho #klastera