24. Výrazné přitvrzení, které skupina Krucipüsk předvádí na albu HovnoZle, leckomu vyrazil dech. V pozitivním smyslu. Mnohem méně radostná už byla děsivá nehoda zpěváka Tomáše Hajíčka na motorce. Tomáš je ale nezastavitelný živel, což potvrzuje i v následujícím rozhovoru.
Vaše nové album HovnoZle je především nehorázně tvrdé, možná jde dokonce o vaši dosud vůbec nejnářezovější, respektive nejmetalovější nahrávku. Všechny podněty pro tvorbu muziky v kapele vychází většinou od přístupu všech muzikantů, pokud vůdce usoudí jinak. A jelikož se většina českých rockových a metalových skupin, aspoň z mého pohledu, v současné době vrhá svou tvorbou spíš do mainstreamu, Krucipüsk to vzal, jako snad na každém albu, tradičně z druhé strany.
Zrálo ve vás rozhodnutí vrátit se určitým způsobem k nekompromisnímu hardcoru a metalu, tedy k muzice, s níž jste začínali, delší dobu? S mým synem Tomem, bubeníkem Krucipüsku, jsme v pocitech tvorby muziky, myslím, na jedné vlně, jelikož jsme jedna krev. Přesvědčit zbytek party nebyl žádný problém.
Co na to říct… Krucipüsk si vždycky dělal, co se mu zrovna v danou chvíli chtělo, a svůj postoj neměnil. Jakou důležitost vlastně dnes přikládáš televizím, rádiím či tištěným médiím? Jsem sice stará škola, ale v současné době musím souhlasit s mladými umělci ohledně sociálních sítí a internetu jako nejrychlejšího předavatele všech informací. Ono to s prostorem v televizi, rádiích nebo časopisech pro tento styl kultury v naší malé republice nikdy nebylo nějak pompézní. Umělec, který jede pěkný a hodný mainstream, je na tom samozřejmě vždycky líp než pravoslavnej rock’n’rollovej avantgardní špinavec.
Deska je samozřejmě opět ve znamení tematicky silných textů, kombinovaných s neméně tradiční porcí humoru a nadhledu. Nad touto věcí při tvorbě moc nepřemýšlím. Má album HovnoZle nějaké ústřední téma či témata? Ústřední téma tohoto alba je prosté: HovnoZle, což se dá použít jako univerzální postoj - a řešení - ke všem záporným, smutným a nepříjemným situacím lidského bytí. A pak už je to jen o tom, vybudovat si v dnešním globálně unifikovaném světě, sešněrovaném zákazy, příkazy a nesmyslnými výnosy socializovaných rádoby úředníků celosvětového impéria, kousek svého vlastního světa a uchovat si tak zdravý rozum a duchovní svobodu.
Nahrávky si už delší dobu vydáváte vlastním nákladem. Úskalí si už nepamatuju - a výhodou je, že kapelu neobírá o finance třetí strana, která pro ni v podstatě nikdy nic neudělala. Album vyšlo jak na CD, tak na LP. Nevím, jak to mají ostatní kapely a umělci. My máme za těch už skoro 35 let věrnou fanouškovskou základnu, která nás drží svou přízní nad vodou, ti lidé se stali sběrateli našich CD a LP. Prodej fyzických nosičů je dnes v České republice a pro kapely v postavení Krucipüsku v podstatě pouze forma reklamy. Streaming a prodej merchandisu jen zmírňují průvan v peněžence agentury, který obnáší vložení finančního kapitálu právě do nahrávání, grafiky, lisování, závěrečného vydání alba a celkového PR. Ale pokud jste s vytvořenou novou muzikou ve správný čas na správném místě, tak se vám vložený kapitál vrátí a možná zbyde i na dovolenou na Mácháči. (smích)
Muzikanty vždy živily koncerty, ale bez nových nahrávek by se rychle vypařili z povědomí fanoušků. Jak vlastně vznikají písně Krucipüsku? Tvoříme v podstatě na bázi jam sessions. Nahodí se riff, všichni se snaží připojit, a pokud to všechny v kapale, ale mě obzvlášť, nadchne, pracujeme na tom dál. Pokud nápad nenadchne, odcházíme od něj. Někdy se stane, že se ten samý nápad objeví třeba po dvou letech a někdo si vzpomene, že je někde zaznamenaný. Určitě, tomu se žádný textař, myslím, nevyhne. Třeba píseň La Muerte je o mém kamarádovi Mírovi Bartošovi, který v osobním autě po srážce s motorkářem čekal hodinu s mrtvolou v klíně, než ho hasiči vyprostí, a chirurgové ho pak dávali léta dohromady.
Popiš „pracovní postup“ u dnešního Krucipüsku. Jedeme tyto věci „oldschoolově“, to znamená zkušebna, jam, berem, anebo vyhodit. Jde tam o pocit ztotožnění se jednotlivce s aktivitou a nápady ostatních muzikantů a s energií dané skladby a jeho přizpůsobení se tomu. Do jaké míry máš o budoucí skladbě jasnou představu včetně aranží a do jaké necháváš volnost spoluhráčům? A stává se někdy, že se „zapřou“ a nějakým nápadům se brání, protože jim přijdou nepatřičné nebo se jim zkrátka nelíbí? S aranžemi v podstatě končíme až ve studiu, ale vzhledem k tomu, že jsme spolu už poměrně dlouho a každý člen Krucipüsku je zkušený a protřelý muzikant, tak v podstatě víme, jak k novému nápadu přistupovat - a nic blbýho nám není cizí. To nás všechny staví na jednu loď.
Řada interpretů se při nahrávání neobejde bez služeb externího producenta a velice si pochvaluje přínos nezávislého pohledu člověka mimo okruh kapely či nejbližších spolupracovníků. Já jsem zvyklý dělat si, co chci, a na svůj svobodný osobní pohled. To, co mám v hlavě, chci slyšet i zvenku a čekám na nabídky a názory muzikantů v kapele. Pro nás je každá píseň soukromá věc, kterou chceme s osobním pocitem přednést ostatním lidem. Nechat ji upravovat nezávislým člověkem do jiné, lepší formy? To bychom už asi dávno byli v mainstreamu.
Jaký význam má podle tebe Ochranný svaz autorský? Na tento dotaz asi neexistuje unifikovaná odpověď ANO nebo NE. Já osobně jsem se jednoho dne rozhodl být skladatelem a určité členové OSA mě vyzvali, abych se taky přihlásil k členství, protože vzhledem ke své tvorbě už podmínky pro něj splňuju. Při přijímacím pohovoru mi bylo podrobně vysvětleno, o co běží, a já se rozhodl kladně.
Před nedlouhým časem ses nezaviněně stal aktérem dopravní nehody a utrpěl řadu vážných zranění. Bohužel je tomu tak. Krucipüsk musel v létě 2024 kvůli mně zrušit veškerá svá vystoupení, jelikož já bych je ve svém dočasně poměrně vážně handicapovaném zdravotním stavu prostě nedal. Krucipüsk se příští rok dožije 35 let let nepřetržité existence. Jsme si toho výročí vědomi.
„KruciKreuz“ Tour 2016... Je možné, dá li Bůh, že tato láskyplná parta představí i nějakou tu novinku z připravovaného 11-tého CD+LP, které spatří světlo světa 1.11.2017 a ponese latinský název „SINE AMORE NIHIL“. Posledním koncertem Buchlovského hudebního léta jsou Tři sestry, bez kterých si fanoušci nedokáží představit prázdniny. U příležitosti dožitých 33. narozenin kapela své působení shrnula do tiché modlitby, která je zároveň i mottem aktuálního tour: Plechový Ježíši, koroduj za nás!
V rámci Tři sestry Radegast tour 2018 s sebou přivezou velkolepou pódiovou show s fungl novým playlistem, v němž Sestry odtajní několik nových písní z připravovaného alba. Přeložení podzimního tour na 202515.10.2024
V první řadě bychom se chtěli hluboce omluvit všem pronajímatelům kulturních zařízení, spolupořadatelům, spolupracujícím osobám a všem fanouškům podzimního tour s názvem „Zmrtvýchvstání“ hudební skupiny Krucipüsk s váženým hostem Xavierem Baumaxou, které se mělo konat od listopadu do prosince roku 2024. Toto tour jsme přeložili do stejných měsíců na podzim v roce 2025, a to z vážných zdravotních důvodů a dlouhodobé internace bubeníka Krucipüsk Tomáše Hajíčka jr. v liberecké nemocnici na plicním oddělení. Zásah vyšší moci hraje v roce 2024 proti nám, ale Krucipüsk byli, jsou a budou bojovníci. Zdraví je na prvním místě, protože bez zdraví není síly k boji ani k ostatním slastem života. No tak nazdar!! Doufáme, že jste si už od nás dostatečně odpočali!
Festivalová sezóna bez nás se pomalinku blíží ke konci, Tomáš je právě teď na 6 týdnů v rehabilitačním procesu a vypadá to slibně. Takže když budou hvězdy nakloněny a zdravotní stav Tomáše jen trochu dovolí, peklo vstoupí na zem. Všechny vás pozdravuje, v brzké době se snad dočkáte i nějaké té zdravice. My všichni se už nemůžeme dočkat až vám zase nakopeme prdele a užijeme si s váma tu neskutečnou energii! A kde že to bude???? Předprodej lístků na ticketportal.cz a gouout.net. Takže kruciparto, nabíhejte na stránky a zbořte to tam!!! Myslíme, že tahle tour bude absolutní peklo!!!
Ani nevíte jak nás svrběj pazoury a jak moc nám chybíte! Pokud se řekne ze záhrobí, tak v tomto případě je to až krystalická pravda, jelikož Tomáš Hajíček se v polovině dubna během dvou dnů podíval na druhý břeh a utekl hrobníkovi z lopaty hned třikrát. Což je dodnes, jak sám říká, těžce pochopitelné nejen pro něj, ale i pro samotné lékaře. Ale dost negativ…… Od půlky listopadu do Vánoc 2024 bude opět Krucipüsčí cirkus!!!!!
Ve spolupráci s agenturou Red Triangle pod taktovkou Kamila Šíra připravuje Krucipüsk další společné tour, tentokrát s kamarádem Xavierem Baumaxou. Šňůra po oblíbených štacích turné roku 2023 bude čítat 11 koncertních zastávek plných slasti po naší vlasti. Ticketportal nemůže zaručit pravost vstupenek zakoupených na přeprodejních portálech. Portál Ticketportal.cz je online tržištěm. Pořadatel se ve smyslu čl. 30 odst. 1 písm. Vánoční pohoda prostoupila celou republiku. Ve vzduchu sice neustále visí očekávání nad údajným koncem světa, ale jinak odevšad znějí tradiční koledy a zvonečky.
Pokud už máte přeslazené svátčení muziky po krk, rozptylte se novou deskou pekelníků Krucipüsk. Jmenuje se Rodinnej diktát a ačkoliv se neštítí ani sprostých slov, je dle autorů vhodná pro všechny ratolesti i stařečky. Když člověk sahá po jakékoliv desce liberecké pětice, musí se připravit na to, že tolik živelné energie, jakou kapela servíruje naživo, se nedočká. Nahrávání je ještě stále omezeno určitými parametry, o to větší existuje tím pádem důvod nenechat si ujít jakýkoliv jejich koncert.
Ale k věci. Krucipüsk jsou zjevením české klubové scény. Ve studiu se sešli už podeváté, ačkoliv zase v jiné sestavě (ale to už je u tohoto seskupení spíš folklór). A právě proto, že už mají své místo na světě jisté, Rodinnej diktát si pánové natočili hlavně pro sebe. Pokud se to bude líbit i fanouškům, je to příjemný bonus. Krakovnoš Hajíček a spol. neztratili charakteristický hutný zvuk, skladbám nechybí spád ani pestrost. Na desce najdete hospodské fláky, které se nejlépe zpívají s dvojkou v krvi, ale také kvalitní hardcoreové kousky. Pravda, formace už na tom byla textově lépe, ale stále si drží určitý standard.
Je to právě již zmíněný frontman, který dává Krucipüsku onen osobitý „ksicht“. Píseň Líbám rety tvý předkládá jasný důkaz toho, jak snadno mění Hajíček hlasovou podobu. Projevy strýčka Belzebuba jsou vskutku rozmanité. Umí být roztomilý a hodný šáša, ale dokáže se také pořádně rozzlobit. Třeba v songu Rodinnej diktát „mírně“ vyhrožuje těm ošklivcům, kteří by snad měli tendenci ubližovat dětem, že jim přijde poupravit obličej. Vše samozřejmě za přítomnosti vybraných vulgarismů. Inu, děti se zkrátka netrápí…
Legendární nahrávku Druide novinka nepokoří, všem stávajícím příznivcům Krucipüsku ale kápne do noty. S velkorysostí přehlédnou i občasná hluchá místa, jakými jsou Návod či Balada o krásném stewardovi. Formace navíc překvapila dojemně křehkou, avšak emocionálně silnou baladou Zázrak, v níž Hajíčkovi pěvecky vypomohla herečka z Přílis mladé noci Natálie Řehořová. Ze silných chlapů se na moment stávají zkrocení koloušci, a právě tato transformace dokazuje jejich hudební variabilitu. „Nebudem čekat, až přijdou Vánoce,“ zpívá Hajíček v jednom z textů.
Krucipüsk - HovnoZle - Slavnosti Břeclav 7. 6. 2025
Pokud se řekne ze záhrobí, tak v tomto případě je to až krystalická pravda, jelikož Tomáš Hajíček se v polovině dubna během dvou dnů podíval na druhý břeh a utekl hrobníkovi z lopaty hned třikrát. Ale dost negativ…… Od půlky listopadu do Vánoc 2024 bude opět Krucipüsčí cirkus!!!!! Ve spolupráci s agenturou Red Triangle pod taktovkou Kamila Šíra připravuje Krucipüsk další společné tour, tentokrát s kamarádem Xavierem Baumaxou. Šňůra po oblíbených štacích turné roku 2023 bude čítat 11 koncertních zastávek plných slasti po naší vlasti. Ticketportal nemůže zaručit pravost vstupenek zakoupených na přeprodejních portálech. Portál Ticketportal.cz je online tržištěm.
Pořadatel se ve smyslu čl. 30 odst. 1 písm. Vánoční pohoda prostoupila celou republiku. Ve vzduchu sice neustále visí očekávání nad údajným koncem světa, ale jinak odevšad znějí tradiční koledy a zvonečky. Pokud už máte přeslazené svátčení muziky po krk, rozptylte se novou deskou pekelníků Krucipüsk. Jmenuje se Rodinnej diktát a ačkoliv se neštítí ani sprostých slov, je dle autorů vhodná pro všechny ratolesti i stařečky.
Když člověk sahá po jakékoliv desce liberecké pětice, musí se připravit na to, že tolik živelné energie, jakou kapela servíruje naživo, se nedočká. Nahrávání je ještě stále omezeno určitými parametry, o to větší existuje tím pádem důvod nenechat si ujít jakýkoliv jejich koncert. Ale k věci. Krucipüsk jsou zjevením české klubové scény. Ve studiu se sešli už podeváté, ačkoliv zase v jiné sestavě (ale to už je u tohoto seskupení spíš folklór). A právě proto, že už mají své místo na světě jisté, Rodinnej diktát si pánové natočili hlavně pro sebe. Pokud se to bude líbit i fanouškům, je to příjemný bonus. A víte co? Ono se jim to líbit bude.
Krakonoš Hajíček a spol. neztratili charakteristický hutný zvuk, skladbám nechybí spád ani pestrost. Na desce najdete hospodské fláky, které se nejlépe zpívají s dvojkou v krvi, ale také kvalitní hardcoreové kousky. Pravda, formace už na tom byla textově lépe, ale stále si drží určitý standard. Je to právě již zmíněný frontman, který dává Krucipüsku onen osobitý „ksicht“. Píseň Líbám rety tvý předkládá jasný důkaz toho, jak snadno mění Hajíček hlasovou podobu. Projevy strýčka Belzebuba jsou vskutku rozmanité. Umí být roztomilý a hodný šáša, ale dokáže se také pořádně rozzlobit. Třeba v songu Rodinnej diktát „mírně“ vyhrožuje těm ošklivcům, kteří by snad měli tendenci ubližovat dětem, že jim přijde poupravit obličej. Vše samozřejmě za přítomnosti vybraných vulgarismů. Inu, děti se zkrátka netrápí…
Legendární nahrávku Druide novinka nepokoří, všem stávajícím příznivcům Krucipüsku ale kápne do noty. S velkorysostí přehlédnou i občasná hluchá místa, jakými jsou Návod či Balada o krásném stewardovi. Formace navíc překvapila dojemně křehkou, avšak emocionálně silnou baladou Zázrak, v níž Hajíčkovi pěvecky vypomohla herečka z Přílis mladé noci Natálie Řehořová. Ze silných chlapů se na moment stávají zkrocení koloušci, a právě tato transformace dokazuje jejich hudební variabilitu.
„Nebudem čekat, až přijdou Vánoce,“ zpívá Hajíček v jednom z textů. Pokud se řekne ze záhrobí, tak v tomto případě je to až krystalická pravda, jelikož Tomáš Hajíček se v polovině dubna během dvou dnů podíval na druhý břeh a utekl hrobníkovi z lopaty hned třikrát. Což je dodnes, jak sám říká, těžce pochopitelné nejen pro něj, ale i pro samotné lékaře. Ale dost negativ……