Rozsáhlá monografie Nešpora z roku 2006 mapuje proměny české lidové zbožnosti a jejích zdrojů v souvislosti s nástupem modernity, od tradiční katolické společnosti po zřetelné změny v 19. století související s nástupem nacionalismu a sekularizací.
Raná novověká společnost a jediné vyznání
V období raného novověku podle autora fungovalo náboženství v rámci jediné povolené církve - katolicismu, které utvářelo každodenní život a kulturní kód lidových vrstev.
V této souvislosti sleduje práce proměny zbožnosti, její prameny a způsob, jakým se lidová praktika vyjadřovala v modlitbách, pobožnostech a liturgických či vítěznostních gestech.
Toleranční patent a josefinské reformy
Patent toleranční a další josefinské náboženské reformy otevřely prostor pro změnu a postupnou liberalizaci víry, která postupně narušovala jednotný vyznavačský rámec a připravovala půdu pro ideu rovnosti vyznání.
V souladu s tím docházelo k formování nových názorových proudů a k revitalizaci literárních a kázacích forem, které ovlivňovaly lidovou zbožnost a její dostupnost pro širší vrstvy obyvatelstva.
Elitní a lidová zbožnost v 19. století
Monografie sleduje, jak se elevační (elitní) a lidová zbožnost různě prolínají, a to prostřednictvím náboženských knih, kazání a dalších pramenů, které určují směr a tempo změn v praxi a kultuře zbožnosti.
V 19. století dochází k úpadku lidové zbožnosti vůči dominanci ne/náboženských symbolických výkladů světa, které bývají spojovány s českým národnostním obrozením a posilováním nacionalismu.
Dechristianizace a její důsledky
Přestože v první polovině století existuje snaha o zachování tradičních náboženských struktur, společnost prochází procesy dechristianizace, které se plně projeví až ve 20. století.
Současně dochází k širším změnám ve vnímání náboženství, kdy lidová zbožnost reaguje na nové intelektuální proudy a mění se její role ve společnosti i ve veřejném životě.
Intelektuální zbožnost a její propojování s náboženskými texty
Soustavné sledování intelektuální zbožnosti ukazuje, jak změny myšlení ovlivňují lidové vrstvy prostřednictvím dostupnosti a interpretace náboženských knih, kázání a dalších pramenů.
Tento proces má vliv na praktiky lidové zbožnosti, která díky novým zdrojům a formulím nachází cesty, jak zachovat kontinuitu, zároveň však reaguje na tlak modernizace a sekularizace společnosti.
Náboženské reformy, modernita a společenské změny
Hlavní téma práce spočívá v tom, jak modernita ovlivňuje jak institucionalizované náboženství, tak lidovou zbožnost a jaké jsou důsledky těchto změn pro každodenní život, církevní praxi i veřejné životní rytmy.
Současně autor zkoumá, jak rozpad původních praktik souvisí se zvyšující se recepcí elitních, ne/náboženských symbolických výkladů světa a jak tato transformace souvisí s vývojem českého nacionalismu.
Zdrojové rámce a prameny
Práce zůstává věrná výchozím pramenům, sleduje zbožnost z různých typů dokumentů a ukazuje, jak jsou prameny rámcovány pro pochopení změn v lidové náboženské kultuře 18. a 19. století.
Současně reflektuje, jak se změny v náboženské praxi odrážejí v širším kontextu sociálních a kulturních transformací, včetně vzniku českého nacionalismu a proměn v identitě společnosti.
- Proměny náboženské kultury v období vymezeném tolerancí a reformami.
- Vliv literárních a kazatelských pramenů na lidovou zbožnost.
- Interakce mezi tradiční zbožností a moderními symbolickými interpretacemi světa.
- Vliv náboženské politiky na veřejný život a identitu národa.
