Nad Mníškem pod Brdy na okraji lesnatého brdského hřebene se nachází unikátní místo - poutní areál Skalka. Areál nechal koncem 17. století vybudovat tehdejší majitel mníšeckého panství Servác Ignác Engel z Engelsflussu. Kostel je zasvěcen sv. Maří Magdaléně a vzorem pro jeho stavbu byla kaple v jeskyni La Sainte Baume v jižní Francii. Engel oslovil slavného architekta Kryštofa Dientzenhofera a vyslal ho na studijní cestu do Provence. Architekt francouzskou inspiraci dokonale zhmotnil do podoby českého baroka. Na Skalce tak vznikl unikátní grottový kostelík. Současně s ním se stavěl klášter a poustevna (původním názvem rekolekční dům).
Nejcennější skaleckou památkou byl původně nástropní obraz kající se Maří Magdalény od Petra Brandla. Při poškození areálu Skalky poddolováním v 50. letech 20. století byl obraz přenesen na plátno a umístěn v kostele sv. Václava v Mníšku. Po roce 1762 spravoval Skalku řád františkánů a ta se stala vyhledávaným poutním místem. Byla důležitou duchovní zastávkou při pouti z Prahy na Svatou Horu v Příbrami, těšila se velké oblibě a stala se místem odpočinku a rozjímání.
Jednoznačně nejhorším obdobím pro celý areál byla 2. polovina 20. století, kdy důsledkem těžby železné rudy došlo k poškození kostelíka natolik, že musel být v 60. letech svázán železnými obručemi. Po roce 1989 přešel Poutní areál Skalka do vlastnictví města Mníšek pod Brdy. Od té doby dochází k postupné rekonstrukci kostelíka, kláštera, poustevny a 14 kaplí křížové cesty. Nedávno zrekonstruovaná křížová cesta byla vyhlášena Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska Památkou roku 2019. Nyní se přikročilo k náročnému a dlouholetému restaurování dochované štukové výzdoby v interiéru kostelíka. Poutní areál Skalka slouží v současné době zejména ke konání výstav, koncertů a svatebních obřadů. Jsou zde pořádány komentované prohlídky a poskytovány informace pro turisty.
Barokní areál na Skalce je jedním z ukázek propojení náboženské tradice s krajinnou krajinou. Kostel v sobě spojuje charakter barokní architektury a rovněž symboliku,“ která měla připomínat biblická místa, a tak dochází k procesuím poutníků a k jejich spojení s Bohou. Poutní místa v Čechách často vytvářejí kompozice barokní krajiny, v nichž oltáře a sochy vytvářejí důležité vizuální body propojující duchovní a společenské funkce.“
V regionu Středních Čech se nachází řada dalších poutních míst, která nabízejí duchovní klid a zajímavou architekturu. Například Svatá Hora u Příbrami, jedna z nejcennějších památek raného baroka v Čechách, a dále chrámy a kaple v místních lokalitách jako Sázavský klášter či Staré Boleslavě. Poutě a palladia jsou spojeny s historií regionu a dávají krásnou perspektivu na staleté dědictví církevních staveb a jejich vliv na krajinu.
Mezi dalších významné body patří kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici, kde se poutní tradice váže k soše madony, která byla do obce dopravena poněkud neobvyklým způsobem - v roce 1523 ji vylovili z řeky Ploučnice a vodní tok ji zanesl do vsi. Kaple sv. E.H. byla svědky rekonstrukcí a rozšíření během 19. století, včetně první kamenné studny. Poutní areály v regionu nabízejí kromě duchovní činnosti i možnosti pro turistiku a poznávání historie a architektury.
Dalším významným tématem je propojení církevních staveb s moderní architekturou - vzácný fenomén i v českém prostředí. Příkladem je kostel vybudovaný na poutním místě Panny Marie Pomocné (Mariahilf) v Jeseníkách. Tradice poutí tu vznikla už v 18. století a byla spojena s velkou účastí - tehdy se poutě konaly až pro 80-100 tisíc osob ročně. Původní poutní kostel však dnes není jednoduše k nalezení, což ukazuje proměnlivost a vývoj poutních míst pod vlivem historických událostí.
V regionu Broumovska se naopak rozvíjela unikátní skupina barokních kostelů od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Celkem 11 kostelů rozesetých po Broumově a okolních obcích nyní zažívá obnovu jak po materiální, tak i kulturní stránce. Dříve zapomenutý kraj Broumovska, na kterém se těžce podepsal poválečný odsun původních obyvatel, na sebe v poslední době strhává stále víc pozornosti.
Pro milovníky pěší turistiky a duchovní atmosféry existují trasy spojující kláštery a poutní místa s krajinou Středočeského regionu. Například pětidílný seriál o poutních místech ukazuje Kostel Navštívení Panny Marie v Horní Polici jako první zastavení, a dále destinace jako Svatý Jan pod Skalou či Maková hora a další. Znalosti o drobných stavbách v krajině ukazují, že poutní místa nebyla jenmi náboženskými centry, ale i kulturními a krajinářskými prvky, které formovaly období baroka a raného novověku.
V nynější době poutní areály slouží nejen k náboženským obřadům, ale i k výstavám, koncertům a veřejným akcím. Návštěvníci mohou čerpat z komentovaných prohlídek a získat informace pro turisty. Tím Skalka i další místa pokračují v tradičním i moderním využití - jako místa setkávání, reflexe a poznání místní historie.
