Občanské sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku se jal poutní místo obnovit v r. Rejvízská Lurdská jeskyně se nachází v mohutném skalním pásu na úbočí Zámeckého pahorku nad Starým Rejvízem, kde je v jednom z výklenků umístěn obraz Panny Marie s malým oltářním stolem. Události z francouzského městečka Lourdes, kde se 11. února 1858 měla v jeskyni zjevit čtrnáctileté Bernadettě Panna Maria, obletěly za 50 let celý křesťanský svět. A tak začaly i v rakouském Slezsku na přelomu 19. a 20. století vznikat lurdské svatyně.
Původní poutní místo vzniklo ve výklenku pod Josefovou skálou roku 1909. Soška Panny Marie Lurdské byla vynášena z kostela na Rejvíze na 1. května a k 31. říjnu byla odnesena zpět. K zániku poutního místa došlo po odsunu německého obyvatelstva po 2. Až v novém tisíciletí se podařilo členům Slezského kamenosochařského spolku z Jesenicka, který se stará o obnovu a údržbu kamenných památek, objevit staré fotografie zobrazující lurdskou svatyni. Začalo pátrání v kronikách i v terénu a nakonec se podařilo místo někdejšího oltáře skutečně nalézt a posléze i obnovit.
Již za dávných dob mělo místo, kde stojí poutní kostel, u obyvatelstva z okolí náboženskou vážnost, jak lze dovodit z pojmenování "Svatoňovec" - údolí pod kostelem, kde se nachází pramen odedávna nazývaný "Svatá studna". Podle pověsti byla tato místa navštěvována poutníky, proto zde byla postavena dřevěná kaple. Jakýsi poustevník zde založil svůj příbytek, střežil, čistil a zdobil kapli. Svatá studna, postavená u léčivého pramene.
Když po ukončení třicetileté války se katolická církev stávala ve zdejších zemích převládající, staly se pouti na zázračná místa častější. Také Hluboké Mašůvky byly více navštěvovány. Když jevišovické panství, k němuž patřily i Hluboké Mašůvky, koupil Jan Ludvík Raduit de Souches, dal v roce 1680 postavit místo dřevěné kaple kamenný kostelík, kterému věnoval sošku Panny Marie de Foy. V r. 1701 byl povolán kněz z premonstrátského kláštera v Louce, který zde o nedělích a svátcích sloužil mši svatou v letním období, od r. 1925 již po celý rok. V r. 1744 bylo přestavěno obydlí poustevníka na prostornější pro kněze a od toho roku zde již kněží z louckého kláštera také bydleli a obstarávali bohoslužby.
V r. 1860 byla duchovní správa oddělena od fary v Příměticích a povýšena na samostatnou lokální správu. V té době (od r. 1859 do r. 1863) zde působil P. František Poimon, spisovatel a redaktor, člen družiny Františka Sušila, sběratele národních moravských písní. Zasloužil se o zřízení hřbitova v obci a Kalvárie s dřevěnými kapličkami Křížové cesty. V r. O povznesení zdejšího poutního místa se velkou měrou zasloužil prof. církevního práva P. Josef Parma, který zde působil v letech 1946 - 1954. Byla obnovena Křížová cesta, vydlážděna cesta a vybudována kaple nad Svatou studní s malou kolonádou, socha Panny Marie La-Salletské, Mariánská cesta s obrazy poutních míst, Lurdská jeskyně, terasa se sochami světců a největším jeho dílem byla přístavba kostela s věží.
Za působení P. Ludvíka Tichého byla v r. 1975 přistavěna sakristie, pořízeny nové varhany, na průčelí kostela mozaika sošky P. Marie de Foy s adorujícími cheruby, pořízeny nové kříže na Kalvárii, nová socha Bernadety v Lurdské jeskyni, instalováno elektrické zvonění, ošetřeny sochy, provedena výměna krovů a položena nová krytina střechy staré části kostela. V r. 2001 nastoupil do farnosti P. Gerhard Maria Walder, člen řádu servitů, a pastorační asistentka ing. Eva Balíková. Byly provedeny vnitřní úpravy farní budovy, pořízen Betlém v Lurdské jeskyni, vybudována Zahrada setkání a Sedmibolestná cesta P. Marie. Bohoslužby se konají ve zdejším kostele v neděli v 9 hodin, v pondělí a ve čtvrtek v letním období v 19 hodin, v zimním období v 17 hodin.
Každou první sobotu v měsíci se koná mariánská pouť. Mašůvecká Lurdská jeskyně stojí uprostřed rozlehlého poutního areálu, který zahrnuje i kostel Navštívení Panny Marie, Křížovou cestu, Boží hrob a také studnu s léčivou vodou. „Místní tomu neřeknou jinak než Kalvárie. Lurdská jeskyně slouží svému účelu nejenom při hlavní červencové pouti, ale za pěkného počasí i při měsíčních poutích. „Je to tady taková oáza klidu. Lidé se sem často chodí projít anebo jen tak posedět. Často sem chodí i rodiny s dětmi. Projít se členitým areálem ale vyžaduje aspoň minimální fyzickou kondici. Poutní místo se rozprostírá na poměrně prudkých svazích a v některých úsecích musí návštěvníci dávat pozor na kořeny mocných stromů, které prorůstají cestičkami. „Nepohybliví návštěvníci mší proto zůstávají zpravidla nahoře u kostela, kde je vyhlídka se zábradlím.
V mašůveckých kronikách se píše hned o několika zázračných uzdraveních, ke kterým na místě došlo. „Máme doloženo například procitnutí slepé dívky Kristýnky Kovaříkové z nedalekých Běhařovic, která v kostele před obrazem Panny Marie opět nabyla zraku. „Kdysi sem před lety také doputoval jistý chromý člověk ze Znojma. Tady se prý znovu naučil chodit. Největší chloubou mašůveckého kostela je soška Panny Marie s Ježíškem. Tu svatostánku věnoval slavný vojevůdce Jan Ludvík Raduit De Souches, který proslul hlavně jako úspěšný obránce Brna před Švédy.
Mašůvecká Lurdská jeskyně a okolní poutní areál zahrnují i studnu s léčivou vodou a Kalvárii. Mimo Lurdské jeskyně zahrnuje poutní areál kostel Navštívení Panny Marie, Křížovou cestu, Boží hrob a studnu s léčivou vodou. The Lurdská jeskyně byla postavena roku 1948 k příležitosti 90. výročí zjevení Panny Marie ve Lourdes. Poutě se zde konají na hlavní pouť Navštívení Panny Marie a také na sv. Cestujte vlakem, autobusem i MHD.
Kde se nachází svatá Bernadeta v Lurdské jeskyni? Poutní zájezd po Francii
Architektura a ikonografie poutního areálu
V kostele uctívána milostná soška Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu, sošku získal zakladatel kaple na svých válečných taženích. Pověst vypráví o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka. U kaple existovaly malé lázně (v provozu až do roku 1866).
V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na sv. Annu a na Jméno Panny Marie. Chodila sem procesí i z Rakouska. Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel P. Josef Parma v letech 1948 - 50 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu.
Kapli rozšířil na kostel P. Poutě se zde konají na hlavní pouť Navštívení Panny Marie a také na sv. Cestujte vlakem, autobusem i MHD. 18. 9.19. 9. 10.11. 1. 5.11. 17. 1.30. 5.