Alois Bubák se narodil 22. srpna 1824 v Kosmonosích jako syn venkovského řezbáře a malíře Josefa Bubáka a Kateřiny Charouskové z Dalešic u Jablonce. Podléhaje přání rodičů, měl původně vstoupit do kněžského stavu, a proto studoval nejprve na gymnáziu v Mladé Boleslavi a poté na filozofické a teologické fakultě v Praze. Teprve v roce 1844 přešel na pražskou akademii a v roce 1847 do krajinářské školy Maxe Haushofera, u níž setrval až do roku 1854. Úměrně s rostoucím národním uvědoměním rostlo i Bubákovo pochopení pro českou krajinu.
Nejvíce pracoval v oleji, hojně byly oblíbeny i jeho akvarely. I když si nemohl naříkat na nezájem veřejnosti, nebyl jeho život lehký a bez peněžních potíží, poněvadž musel podporovat rodiče a příbuzné; tyto závazky ještě vzrostly, když se Bubák v říjnu 1856 oženil s pětadvacetiletou Terezií Terebovou. Roku 1858 získal Bubák místo učitele kreslení na pražské obchodní akademii, roku 1865 přešel na vyšší dívčí školu v Praze. Předtím si houževnatě pomáhal soukromým vyučováním. Od počátku vydávání obrázkového listu Světozor (1867) se stal jeho velmi pilným spolupracovníkem; v prvních dvou ročnících nalezneme mnoho xylografických reprodukcí podle jeho náčrtů a akvarelů.
Celkem provedl podle výpočtu redakce Světozoru pro tento list nejméně 59 prací. Pilně procházel Čechy, zejména Šumavu, Vysočinu a svůj rodný kraj, Mladoboleslavsko a Turnovsko. Pracoval usilovně, jeho „forma“ ale byla kolísavá.
V roce 1868 se u Bubáka projevila tuberkulóza. Pobytem na venkově se sice podařilo chorobu značně zmírnit, ale po návratu do Prahy nastalo záhy opětovné zhoršení, které Bubák přemáhal ustavičnou prací. Koncem roku 1869 těžká nemoc propukla znovu a 6. března 1870 skonal. Pohřben byl na Olšanech (IV., 7, 214a); nevíme ale, jestli hrob ještě existuje. Zanechal po sobě nezaopatřenou vdovu a třináctiletou dceru. Na jejich podporu vyhlásil majitel Světozoru František Skrejšovský sbírku; vybralo se asi pět set zlatých.
Jeho díla jsou zastoupena v pražské Národní galerii, Alšově Jihočeské galerii a Muzeu Mladoboleslavska. Alois Bubák byl významný český krajinář a ilustrátor, který se věnoval studiu české krajiny a významem krajinářského díla stojí v popředí mezi žáky Haushoferovy krajinářské školy.
Život a tvorba v kontextu 19. století
20. srpna 1824 se v rodině kosmonoského řezbáře narodil Bubák, který studoval pod vedením Christiana Rubena a Maxe Haushofera. Jako student zachytil na svých cestách Krkonoše, Alpy a jihozápadní Čechy. Vedle malířské tvorby učil kreslení na pražské obchodní akademii (1858) a Vyšší dívčí škole (1863). Byl členem Krasoumné jednoty, Spolku sv. Lukáše a Umělecké Besedy.
Známé jsou jeho obrazy ze studentských cest: Krajina nad Labem, Krajina pod Studničovem či Jezero Gosauské. Jeho obraz Holnavského rybníka si do sbírek pořídil Ferdinand I. Dobrotivý. Kritikou byl vysoce ceněn obraz Jezero Plökensteinské v Šumavě pro svou perspektivu a realistické zachycení krajiny.
Oženil se s Terezií Terebovou a měl dvě dcery - Marii a Annu. Velké pracovní nasazení a snaha o uživení rodiny si vybraly svou daň - v létě 1868 onemocněl tuberkulózou a 6. 3. 1870 v Praze zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Na podporu jeho rodiny vyhlásil majitel Světozoru sbírku, do které přispěl i malíř František Chalupa; za prvních deset týdnů se vybralo 491 zlatých.
Na výstavách Krasoumné jednoty a v časopise Světozor se Bubák prosadil jako spolupracovník, ačkoli často čelil finančním potížím. Jeho díla reprezentují vývoj české krajiny v 19. století a odrážejí jeho cestovatelské inspirace i pedagogickou činnost v Praze.
Výstava 59. ročníku Výtvarného Hlinecka: Bubákova práce (1824-1870)
Výstava je připravována v rámci 59. ročníku Výtvarného Hlinecka, která má za cíl připomenout jeho významného žáka Haushoferovy krajinářské školy. Na soupisu prací, které budou vystaveny, je již přislíbena řada zápůjček ze státních institucí i soukromých sbírek. Výstava bude koncipována v několika tematických celcích, představí alpské scenérie 40. a 50. let 19. století, velká reprezentativní plátna české krajiny šedesátých let, práce z jeho cest do Krkonoš a na Šumavu, práce představující významné památky a místa české historie a soubor kreseb.
Jednotlivé kapitoly představí umělce jako výjimečnou osobnost českého malířství druhé třetiny 19. století a započnou jeho celoživotní zkoumání krajiny. Bubák byl tehdy považován za významného představitele Haushoferovy krajinářské školy a jeho práce zahrnují cykly obrazů a studií krajiny, z nichž některé ovlivnily i tehdejší veřejné mínění o české přírodě.
Známá díla a motivy Bubákova díla
- Krajina nad Labem
- Krajina pod Studničovem
- Okolí Bezdězu
- Trosky s okolím
- Holnavský rybník
Mezi jeho významné cykly patří motivy z Krkonoš, alpské scenérie a cestovatelské pohledy po českých zemích, včetně krajin z Mladoboleslavska a Turnovska.
V souvislosti s výstavou a výstupy z roku 1870 a dřívějších let je zřejmé, že Bubák svým dílem přispěl k formování české krajinářské tradice a k popularizaci české krajiny v 19. století.
