Naše společnost má křesťansko-židovské kulturní kořeny, takže růženec je zde doma a nevidím důvod, proč mu nenajít nové využití. Třeba se i pár z nich zamyslí, k čemu že to vlastně dříve sloužilo. Růženec se stále používá i dnes; stačí zajít do kostela půl hodiny před začátkem mše sv. a i v mnoha rodinách se růženec běžně protáčí. Většinou jde o nenápadný kroužek, který má deset drobných výstupků k počítání jednotlivých desátků růžence.
Co je to růženec a proč ho nosit? Růženec je připomínkou modlitby, který slouží k počítání modliteb a zároveň může být personálním symbolem víry a ochranou. Křížek na růženci představuje jeden z nejvýznamnějších symbolů křesťanství, který symbolizuje víru, ochranu a naději. Růženec lze nosit na krku jako šperk, ale hlavní myšlenkou je modlitba a zaměření mysli na tajemství, která se probírají při jednotlivých desátcích.
Historie a původ růžence bývá často diskutovaná. Původně pochází z Asie, kde se mu říká mála, existuje indická verze pro zpívání manter a pak buddhistická verze; odtud ji zřejmě převzali muslimové (dhikr) a u nás se vyvinul jako prostředek počítání modliteb. Růženec na krku se někdy vyskytuje v různých kulturách a náboženstvích, a jeho nošení může vyvolávat rozdílné reakce. Důležité je však mít na paměti úmysl nositele a respekt k posvátným objektům, které byly vyhrazeny k uctívání.
V některých tradičních kruzích se zdůrazňuje, že pokud má být růženec nosen jako šperk bez vědomé modlitby, neměl by být nošen výhradně jako ozdoba, ale pokud je záměr nosit ho s modlitbou a úctou, může být přípustný. Kánon 1171 Kodexu kanonického práva říká, že s posvátnými předměty je třeba zacházet s úctou a zbožným úmyslem; nosit růženec jen jako módní doplněk tedy není vhodné, ale mít ho s cílem modlitby může být přijatelné. Názor se liší mezi jednotlivými tradicemi a duchovními vedeními, ale samotná praxe modlitby růžence je stále živá a rozšířená jak mezi katolíky, tak mezi nekatolíky, kteří ji přijímají jako prostředek duchovní reflexe.
Růženec existuje i v různých variantách, včetně prstenů a náramků, které slouží k usnadnění modlitby a počítání desátků. Růženec lze totiž používat i v kapse, dotýkat se hladkých korálků a otáčet je jako součást modlitebního rytmu. Někteří lidé nosí růženec průběžně kolem krku, jak uvnitř rodin, tak při veřejných poutích; někdy jsou takové doplňky zcela běžnou součástí kultury, která odráží víru a identitu nositele. Zajímavé je, že i v dnes populárních diskuzích o symbolice nosení růžence se objevují otázky ohledně kompatibility s moderní módou a veřejným obrazem náboženských symbolů.
Na úvodních i současných diskuzích se často objevují připomínky, že růženec by neměl být používán k vyřizování módních či okázalých gest či k demonstrovaní náboženské identity bez vnitřního záměru modlitby. Katolické noviny a veřejné zdroje upozorňují na nutnost uváženosti v interpretaci symboliky; je důležité zachovávat úctu k sakramentalům a respektovat odlišné tradice, které růženec používají jiným způsobem. Růženec se totiž neomezuje pouze na katolickou praxi a jeho význam může být různorodý v různých komunitách.
