Mezi všemi krutými ztrátami, které Polsko utrpělo za druhé světové války, jsou některé ještě stále nahraditelné. Polský stát vede seznam více než šestdesáti tisíc nacisty ukradených uměleckých pokladů. V těchto dnech připsal další položku do podstatně kratšího soupisu. Madona s dítětem, barokní obraz připisovaný italskému tvůrci Alessandrovi Turchimu, je nejnovějším z asi šesti stovek navrácených děl, informuje agentura AP.
- Obraz pochází ze sbírky polského šlechtice z 18. století Stanislawa Kostky-Potockého. V roce 1823 byl zapsán s řadou dalších děl v majetku jiného polského aristokrata Henryka Lubomirskiho ve městě Převorsk. Za války nacisté obraz ukradli a v devadesátých letech byl prodán na aukci v New Yorku, shrnula AP historii díla. Sami nacisté obraz zařadili do soupisu 521 nejhodnotnějších uměleckých předmětů, které odvezli z okupovaného území.
- Snaha o návrat ukradených děl Jak připomíná BBC, Polsko o navracení ukradených a ukořistěných děl usiluje dlouhodobě. Soupisy odevzdalo Interpolu a do různých soukromých i vládních databází. „Je také mnoho kunsthistoriků, kteří se uměleckými díly ukradenými z Polska zabývají, a i oni si jich mohou všimnout.“
- Čím víc se vylepšuje technická stránka věci a aukční domy všechno ukazují online, tím víc očí se dívá po součástech nacistické kořisti,“ řekl Stanici Christopher Marinello, který se hledání pohřešovaného umění věnuje přes třicet let. Podobně Poláci přišli na Madonu s dítětem. Obrazu si všimli loni v lednu, když měl jít opět do dražby, a začali jednat s aktuálním vlastníkem z Japonska. Avšak zákony v jednotlivých zemích se liší a někdy lze ukradená díla vrátit jen pokud má současný majitel tzv. dobrou vůli.
- „Není to země, odkud by se kradené umění získávalo dobře. V mnoha případech je skutečně na rozhodnutí nynějšího majitele, jestli udělá, co je správné… pochopí, že něco bylo ukořistěno nebo ukradeno a že by to mělo být vráceno. Na žalobu v japonském právu spoléhat nemůžete,“ vysvětlil Marinello.
- Polská kunsthistorička Natalia Ceteraová BBC sdělila, že návrat mistrovských děl pomáhá obnovit hrdost na umělecké dědictví země. „Kdykoliv se tedy stane, že se umělecká díla vrací do polských sbírek, cítíte hrdost, protože to ukazuje důležitost polských sbírek, na kterou se občas zapomíná. Znamená to, že se silně soustředíme na vzpomínku na naše dědictví, naše sbírky a sílu, kterou jsme v umění mívali. Po válce jsme se to pokoušeli obnovovat. Znovu dosáhnout uznání je dlouhý proces,“ řekla Ceteraová BBC.
- Děl ukradených nacisty může podle expertů v nabídkách aukčních síní přibývat. Od oceánu k oceánu. Na takovou pouť se letos v červnu vydala z Vladivostoku kopie vzácné ikony, k níž se v Polsku modlí tisíce lidí. Řeč je o obrazu Panny Marie Čenstochovské, která má během příštích let objet doslova celý svět. Jen do Vánoc navštíví celkem 23 zemí a nevynechá ani Českou republiku, kde se zastaví už tuto neděli.
- A přímo v chrámu už probíhají horečné přípravy na příjezd tzv. Černé Madony, jak se také někdy obrazu přezdívá. Všechno musí být perfektní. Pro místního faráře, Poláka Bohdana Stepiena, je to velká událost. Na 26. srpna totiž v jeho rodné zemi připadá svátek právě Panny Marie Čenstochovské. „Jedna věc je, co to pro mne znamená jako pro Polák, a druhá věc jako pro paulína, protože my máme hlavní sídlo v Čenstochové."
- Do Ostravy připutuje obraz přímo z Polska, kde strávil poslední dva týdny, a po sérii bohoslužeb, které bude mimo jiné celebrovat místní biskup František Václav Lobkowitz, se v pondělí ráno vydá zase na cesty. Kdo by si ale myslel, že obraz pojede uzamčený v bezpečí trezoru, je na velkém omylu. Takže takový oltář na kolečkách? Celkem takto urazí úctyhodných 18 tisíc kilometrů a příští rok se chystá i na ostatní kontinenty. Ikona už má teď za sebou pouť přes Sibiř a Pobaltí a na Vánoce ji očekávají v portugalské Fatimě.
- Čím je tak výjimečná, popisuje farář Bohdan Stepien. „Obraz Panny Marie Čenstochovské je pro celý svět takovým prvkem, který spojuje zároveň Západ i Východ. Na Jasnou horu do Čenstochové k ní navíc míří tisíce poutníků ročně. Věří, že uzdravuje tělo i duši. Pouť od oceánu k oceánu má ale jiný cíl.“
- Kníže Vladislav Opolský prchá před Tatary. S sebou přitom veze vzácný obraz Panny Marie s Ježíškem. Od té doby se k ní přicházejí modlit zástupy poutníků. V Evropě se nachází nesčetné množství mariánských poutních míst. Tajuplné úkazy prý souvisejí s obrazem černé madony, o nějž pečují mniši z řádu paulínů. Do kláštera v Černstochové se každoročně sjíždějí poutníci i turisté, aby se u slavné ikony pomodlili.
- Opravdu by je mohla Marie vyslyšet? V období, kdy se Ježíš učí na tesaře, prý vyrobí stůl, který zanechá v domě své matky Marie. „Ať další pokolení mohou na vlastní oči spatřit tuto mimořádně zbožnou ženu,“ řekne. Vezme ho sebou do Konstantinopole, odkud údajně putuje k franckému králi Karlu Velikému (747-814).
- Různými oklikami se pak dostane až k slezskému knížeti Vladislavu II. Ten, jak se traduje, svěří obraz paulínům a vystaví pro ně klášter Jasná Hora. Takto nějak obraz údajně vypadá před zásahem restaurátorů či předtím, než jen zázrakem unikne požáru.
- Poláci se usilovně modlí. Roku 1920 táhnou na Varšavu Rusové. Zdá se, že zemi může zachránit jenom zázrak. A k tomu prý skutečně dojde! Mezi Rusy následně vypukne panika, což dopomůže obráncům Varšavy k vítězství. Otázkou zůstává, jestli Polákům skutečně pomohla Bohorodička, nebo je vyburcovala k odboru síla náboženského zanícení.
- Právě v této bitvě se údajně Madona postaví na stranu Poláků. Opravdu zažene jejich nepřátele? V chrámu kláštera Jasná Hora jsou vystaveny různé části lidského těla vyrobené z vosku, dřeva či drahých kovů, jež prý Bohorodička uzdravila. Do kláštera prý vcházejí lidé o berlích, kteří po modlitbě před obrazem Panny Marie opouštějí klášter bez opory.
- V březnových komentářích pro CNA poznamenal kardinál Stanislaw Dziwisz, archbishop Krakova, jak letošní oslava SDM připadla na 25. „Poprvé v historii se mladí lidé přicházející z východní Evropy, zpoza Železné opony, zúčastnili Světových dnů mládeže.“
- O 25 let později bude papež František následovat šlépěje svých předchůdců a půjde uctít tento obraz během své návštěvy Polska 27.-31. V jeho plánu je navštívit 28. července klášter na Jasné Hoře, kde je tento obraz umístěn, a obětuje tam mši za 1050.
- Podle legendy tento obraz pochází z dob dvanácti apoštolů a byl namalován sv. Helena. Legenda tvrdí, že když přišla sv. Helena v roce 326 do Jeruzaléma hledat skutečný Kříž, náhodně také našla tento obraz Panny Marie. Nakonec se dostal obraz do péče Karla Velikého, který ho daroval princi Leovi z Ruténska. Obraz byl umístěn do ruténského paláce, kde zůstal až do vpádu v 11. století. Král se ze strachu o osud svého města modlil k Panně Marii, aby pomohla jeho armádě.
- Ve 14. století byl obraz přenesen na Jasnou Horu v Polsku, což bylo odpovědí na požadavek, který ve snu vyslovil princ Ladislaus z Opole. V roce 1382 napadli Tataři princovu pevnost v Belz a během jejich útoku dopadl jeden z tatarských šípů na obraz a zapíchl se Madoně do krku. Nicméně, v roce 1430 husité obsadili klášter a pokusili se vzít tento obraz. Jeden z plenitelů vzal během obsazení tuto malbu, dal ji do vozu a snažil se ji odvézt. Poté, co se ale koně odmítly pohnout, udeřil dvakrát do obrazu svým mečem. Restaurátoři měli přes předchozí úsilí opravit „jizvy“ ze šípu a úderů meče problém s jejich překrytím, protože obraz byl malován temperovými barvami v kombinaci se zředěným voskem.
- Později v roce 1655, kdy bylo Polska téměř úplně obsazeno králem Karlem X. Gustavem, byla to jen oblast kolem kláštera, která zůstala nedobytná. Po této zázračné události korunoval král Jan Kazimír II. Mezi nedávnější příběhy týkající se tohoto obrazu patří ruský vpád do Polska v roce 1920.
- U příležitosti letošního SDM se očekává, že se v Krakově sejde nejméně 2,5 milionu poutníků. „Nesmíme zapomenout, že Světové dny mládeže, které se konaly v Čenstochové před 25 lety byly prvními, kde mladí přišli ze zemí východu. Poprvé byla tato událost opravdu celosvětová. Musíme pomoci mladým z východních zemí, aby přišli ...“
- V Kapli zázračného obrazu Matky Boží Čenstochovské se nachází obraz, na kterém je zobrazena Panna Maria s Ježíškem, tzv. Černá Madona. Přisuzují se mu zázračné vlastnosti, faktem však zůstává, že je asi nejznámějším obrazem Bohorodičky ve střední Evropě. Mezi důležité stavby poutního areálu neodmyslitelně patří nejen Jasnohorská bazilika, pyšnící se od roku 1906 titulem baziliky minor, ale i pokladnice, večeřadlo, kruchta a kaple sv. Antonína.
- Před počátkem existence kláštera se považuje rok 1382, kdy sem kníže Władysław Opolczyk přivedl z Maďarska řád paulánů. Mniši dali hoře, na níž se usídlili, název Jasná hora. O dva roky později přivezli z Rusi ikonu Bohorodičky, která byla už v tehdejší době obklopena zvláštním kultem. V roce 1430 byl obraz při dobývání kláštera poškozen. Tuto událost připomínají záseky na obličeji Panny Marie. Když se v roce 1655 Jasná hora zázračně ubránila početnějším švédským vojskům, utvrdila národ v přesvědčení o posvátnosti obrazu i celého kláštera.
- V roce 1717 Krzysztof Szembek z pověření papeže Klementa XI. Poutní místo Panny Marie Čenstochovské zaujme každého. Překrásná architektura a hodnotné památky představují přidanou hodnotu kláštera. Klášter na Jasné hoře patří k nejnavštěvovanějším poutním místům v Polsku. Každý rok ho navštíví kolem tří milionů poutníků z Polska i z celého světa.
Obraz Panny Marie Čenstochovské a další vzácné předměty z Čenstochové zůstávají významnou součástí národní identity a duchovního života Poláků. Návraty ukradených děl a šíření poutních tradic propojují minulost s současností a připomínají sílu kulturního dědictví, které překonává hranice času a prostoru.
