Diecézní muzeum s podporou města Brna vydalo leták o obrazu Madona z Veveří. Při zakoupení vstupenky ho obdrží každý návštěvník. Obraz Madony s Ježíškem v náručí byl vytvořen okolo roku 1345 a je připisován okruhu Mistra vyšebrodského oltáře, který působil právě v této době. Na Moravu jej zřejmě přivezl markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV., na jehož dvoře působila dílna Mistra vyšebrodského oltáře. Kdo byl přímým objednavatelem obrazu a jak přesně se do kostelíku dostal, nevíme.
První zmínky o obrazu nacházíme ve farní kronice z doby po skončení Třicetileté války. S jistotou můžeme říci, že podle guberniálního rozkazu z roku 1791 se obraz, který byl již prokazatelně zapsán v majetku farnosti, měl stěhovat do farního chrámu ve Veverské Bítýšce. Obraz byl však o tři roky později, v roce 1794, umístěn zpět v kostelíku Matky Boží, a to jako oltářní obraz zasazený nově do rokokového rámu. Roku 1932 deskový obraz objevil historik umění profesor Evžen Dostál, který o něm mimo jiné napsal, že se jedná o jeden z nejvzácnějších gotických obrazů u nás. Obraz Madony z Veveří se tak dostal ve známost a na podzim roku 1936 byl vystaven na výstavě moravského gotického malířství a sochařství v Moravském zemském muzeu v Brně.
Následně byl obraz předán na výstavu a k restaurování do Prahy a vzhledem k následným válečným a politickým událostem následujících let zde již zůstal. Ovšem pouze fyzicky, nikoli majetkově. Až tehdejší ministerstvo zemědělství jej v roce 1958 převedlo Národní galerii v Praze. Pro výtvarné umění je typické užití atributů, symbolů a specifických barev; díky nim umělci komunikovali s divákem a podávali hlubší podstatu díla. U středověkých děl byl zaužívaný kánon zobrazování - jakési typické zobrazení.
Dílo bývá označováno za dílo okruhu Mistra vyšebrodského cyklu i když samotný Mistr bývá často neznámý. Jedním z hlavních námětů středověkých děl bylo zobrazování Panny Marie. První obrazy s mariánskou tematikou vznikaly po efezském koncilu v roce 431. Za nejreprezentativnější typ mariánského obrazu z tohoto období je považována tzv. Hodé Gétrie - ikona spojená s klášterem Hodégon. Zástupcem tohoto typu Madony je černá Svatotomská Madona, oltářní obraz v bazilice minor na Mendlově náměstí; jako nej lyričtější typ bývá označován Glykofilús, tedy Eleúsa, Panna Marie něžně milující. Tuto podobu má podle mnohých i Madona z Veveří.
Ve středověkém malířství byly barvy červená, modrá, zlatá, bílá, zelená a žlutá důležité podle významu díla. Získání některých barev, zejména červené a purpurové, bylo nákladné, proto barvy určovaly význam a postavení díla. Obrazy nebyly jen malbami, ale svatými předměty; často byly zlaceny a osazovány drahými kameny. Purpurová a červená symbolizovaly živový a královský význam; modrá symbolizovala nebes, odvahu a víru. Na obrazu Madony z Veveří je proměněný tradiční úzus: místo šatu a pláště má pouze červený plášť, který je modře podšitý; pozadí je zlaté.
Detaily rámu a výzdoby rámu zůstaly bohaté; zlacené lišty na okrajích s obloučky a perlovcem doplňují kompozici. V rukou Ježíše se nachází průsvitná košile, která podtrhuje jemnost malby. V popředí a v podkresbě lze vidět vliv různých malířských škol a šablon, které byly adaptovány pro kompozici obrazu a styl rámu. Postavy na rámu vykreslují významné františkánské světce v čele se svatým Františkem z Assisi a svatou Klárou z Assisi, čímž odkazují na původ dvojkláštera klarisek a minoritů v Českém Krumlově. Bernardin ze Sieny a kanonizace roku 1450 slouží jako časová vodítka pro dataci díla. Zpodobnění rámu ukazuje, že dílo respektuje tradiční ikonografii a duchovní poselství.
Současný kontext návštěvnosti a výkladu výstavy nadále těží z umělecké a historické hodnoty díla. V roce 2016 se obraz vrátil zpět do majetku farnosti Veverská Bítýška, stal se ozdobou Diecézního muzea na Petrově a v rámci desetiletí od návratu lákal tisíce zájemců k obdivu i modlitbě. Biskup Vojtěch Cikrle vzpomíná na tehdejší náročné jednání o navrácení obrazu a vyzdvihuje jeho význam pro místní komunitu. Slavnostní mše a doprovodný program doplnily víkendové oslavy v Kostele svatého Jakuba Staršího a okolních prostorách. Návštěvníci byli zváni na pěší pouť s názvem Cesta Madony z Veveří a na komentované prohlídky s ukázkami řemesel a prohlídkou věže.
Kaple krumlova a další součásti klášterního areálu představují kontext pro krumlovské gotické dílo, z něhož vychází další důležitá díla: například Kaple svatého Wolfganga a křížová chodba z let 1500-1515 patří k nejkrásnějším architektonickým skvostům Českého Krumlova; v kapli Einsiedeln s černou madonou byla postavena v roce 1687-1688. Z říše obrazů lze zmínit i zázračný život svatého Františka z Assisi a dalších děl z 17. a 18. století, tvořených pro minoritský klášter a jeho kostel Božího Těla a Panny Marie. Hlavní dominantou gotického sklepa jsou náhrobní kameny, jejichž detaily a erby odkazují na Rožmberky a další významné rody.
Proč Madona z Veveří zůstává významná dodnes? Z hlediska ikonografie i historie ukazuje, jak se gotické dílo stává prostředkem duchovního i kulturního odkazu. Podkresba podrobně odráží uctívaný mariánský prototyp a postavy na rámu poutavě propojují lokální klášterní dějiny s širším evropským kontextem. Autorská díla z různých dílen a období se tak propojují v jednom obrazu, který přežívá staletí.
Obraz Madony s Ježíškem v náručí je autorsky připisován okruhu Mistra vyšebrodského oltáře; jeho putování a interpretace svědčí o složitém historickém a uměleckém vývoji středověké Moravy a Českého Krumlova. V rámci prezentace a výzkumu se stále doplňují nové poznatky o původu, technice a symbolice díla, které posouvají chápaní gotického malířství a jeho kontextu v regionu. O současnou prezentaci a veřejnou dostupnost se zaslouží Diecézní muzeum s podporou města Brna a místní farnosti.
Malířská technika zahrnuje olej na plátně, přičemž restaurování a průzkumy jsou prováděny pod dohledem odborníků z akademie výtvarných umění. Význam díla potvrzuje i srovnání s jinými perfokciemi té doby a s ikonografií Mariina zobrazení, které lze sledovat napříč evropským kontextem.
- Vstupní informace a kontext vzniku Madony z Veveří
- Historie deponování a restaurování až po současnost
- Ikonografie Madony a její symbolika
- Porovnání s jinými gotickými madonami a vlivů na rámování
- Role díla v současném Diecézním muzeu a oslavách
Nejvýznamnější data a fakty shrnuté z původního textu: obraz vznikl okolo roku 1345, kdo byl objednavatel nevíme, do Veverské Bítýšky byl obraz převeden v roce 1791 a v roce 1794 se vrátil do kostelíku Matky Boží; v roce 1932 byl objeven Dostálem; v roce 1958 převeden do Národní galerie Praha; v roce 2016 se vrátil do majetku farnosti Veverská Bítýška a stal se součástí Diecézního muzea na Petrově.
Text o významu a duchovním rozměru obrazu: „K obrazu Madony z Veveří po staletí přicházeli lidé se svými starostmi, trápeními i nadějemi. Přicházejí, aby vstoupili do duchovního světa, ve kterém je realita života vnímána nejen pohledem chladného rozumu, ale i pohledem milujícího srdce.“
V rámci oslav a prezentací se také zmiňuje výhled do budoucna a potenciál díla. Výzkum a restaurování zůstávají důležité pro zachování autenticity a pro dlouhodobé veřejné využití obrazu v muzeální expozici.
tags: #madona #s #jeziskem #krumlovska #obraz