Anežský klášter bývá často spojován s půvabnou Michelskou madonou, která překvapuje svým významem a historií. Madona byla původně majetkem kostela Narození Panny Marie v Baarově 23, Praha 4. Socha byla zhotovena asi kolem roku 1340 z hruškového dřeva a její výška činí 120 cm. První publicita madony se objevuje na počátku 20. století, kdy byla významně prezentována na různých výstavách a v tehdejších sbírkách.
V roce 1949 byla madona zakoupena Národní galerií v Praze od naší farnosti. V letech 1952-1953 ji restauroval J. Tesař. Původně byla vystavena ve Šternberském paláci na Pražském hradě a od roku 1974 v nové expozici starého českého umění v Jiřském klášteře. Od roku 2000 se madona stěhovala do stálé expozice Kláštera sv. Anežky České, U Milosrdných 17, Praha 1.
Madona byla též prezentována na zahraničních výstavách: v Paříži (1957), v Rotterdamu (1966) a v Praze na výstavě Těšínská madona v Paláci Kinských (2003). Zajímavé je, že u Michelské madony, stejně jako u Madony z Prostějova a z Hrabové, je Ježíšek na pravé straně madony; důvody toho uspořádání nejsou jednoznačné.
Uvažuje se o vlivu byzantského umění, kde se Panna Maria s Ježíškem často nacházela na pravé straně tzv. Dexiokratusa; pozdější madony však bývají s Ježíškem na levé straně. Pokud budete mít zájem Michelskou madonu navštívit, Anežský klášter ji uvádí jako dosahovatelnou každý den kromě pondělí.
Historie expozic a kontext kláštera
Součástí kontextu je i blízký gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož nejstarší část pochází z období 13. století. Zajímavým prvkem je gotická kazatelna z 16. století a oltářní výzdoba propojená s historií kostela. Vznikly i souvislosti s architektonickými úpravami a restaurováními, která ovlivnila prezentaci madony i dalších děl.
Zmíněný oltář má bohatou historii, zahrnující i akvizice a nálezy spojené s tehdejší městskou správou a uměleckou tvorbou. Obdobná tradice se vyjevuje i ve spojení s dalšími významnými díly gotického umění v regionu, které dokreslují kontext klášterního areálu a jeho misie.
Další zajímavé souvislosti
V souvislosti s výstavami a pohledy na české umění se objevují zprávy o dalších sochách a restaurátorských pracích v různých obdobích. Text čerpá z publikací a katalogů zabývajících se starým českým uměním, gotickým a renesančním dědictvím, kde Michelská madona figuruje jako klíčový příklad středověké dřevěné sochařské tvorby.
Na závěr je třeba zmínit, že klášterní areál a bazilika Zvěstování Panny Marie v Teplé a další sakrální památky představují regionální kontext pro souvislosti s madonou a gotickým uměním, a že mozaiky či sochařská díla z různých období mohou být součástí širšího přehledu českého středověkého umění.
Madona Michelská z Michle
V případě zájmu návštěvníků Anežského kláštera je tedy možné doplnit expozici o související gotické a renesanční umění severozápadních Čech, které doplňuje vyobrazení Madon a dalších postav z období vlády Karla IV. a pozdějších epoch.
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Madona z Baarovy | 1340 | Zhotovena z hruškového dřeva, výška 120 cm |
| Národní galerie Praha | 1949 | Zakoupena od farnosti |
| Expozice v Anežském klášteře | 2000 | Součást stálé expozice Kláštera sv. Anežky |
Literatura a zdroje výše uvedeného textu zahrnují katalogy a monografie o starém českém umění, gotickém sochařství a dějinách českého výtvarného umění, které rozvíjejí kontext Michelské madony a jejího významu pro českou kulturní památku.