původně jde o přemyslovské hradiště, které bylo přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho.
Jeho prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století.
směrem k hradu se zužuje, od západu do něho zasahuje radnice.
Domy jsou z velké části renesanční, různě přestavěné.
je to renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho.
Budova byla barokně upravena roku 1710, v letech 1934-1941 byla zmodernizována.
Na jižní fasádě jsou renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci.
nachází se vedle kostela, jde o barokní stavbu se dvěma štíty od M. - stojí v Krajířově ulici a je přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí.
Pozdně gotická stavba z let 1488-1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná.
Po mši na Pražském hradě projde průvod městem a zastaví se nejen v několika kostelích, ale také ve Sněmovně nebo na magistrátu, aby vyprosil zastupitelům požehnání k pokorné a moudré službě lidu.
Všem lidem pak budou chtít účastníci procesí vyprosit moudrost při rozhodování při volbě svých zastupitelů.
Pochod pořádá Hnutí obnovy duchovních tradic s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a navazuje na tradici putování na posvátná místa Prahy.
Procesím by se tak mělo rozvíjet vzájemné smírné soužití mezi církevním a civilním společenstvím.
Z Pražského hradu na Václavské náměstí.
Procesí zahájí ve 14 hodin mše ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě a ve svatováclavské kapli ve svatovítské katedrále a vydá se na putování Prahou, které bude zakončeno v 17 hodin u sochy sv. Václava.
Tam bude palladium uctěno a předáno arcibiskupu pražskému a primasu českému k požehnání městu Praze a lidu české země.
Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, podle legendy darovala sv. Václavu jeho babička sv. Ludmila, která ho prý dala zhotovit na radu sv. Cyrila a Metoděje.
Madona ze Zbraslavi je deskový obraz velikosti 89×60×5 cm vyhotovený temperou a zlacením na dřevěné bukové podložce potažené plátnem.
Tento vzácný gotický skvost pocházející ze Zbraslavi je jeden z nejznámějších českých mariánských milostných obrazů 14. století.
Obraz nese chladnou barevnost modré a zelené barvy.
Vyniká lazurovou technikou tónových přechodů v inkarnátech a v drapériích.
Hlava madony je pod bílým závojem ozdobená zlatou korunou.
Postava je oděna do světle modrého pláště s bohatě zdobenou sponou, přehozeného přes brokátové roucho a na pravé ruce drží malého Ježíše.
Děcko je zahaleno do průsvitné košilky, levou ruku má vloženou v matčině dlani a v pravé drží pestrobarevného stehlíka, jehož pestrost vyzařuje ze studené škály barev.
Ježíškův pohled je upřen do matčiny tváře.
Zlaté pozadí je bohatě zdobeno akantovými vzory (ornamentální prvky ve tvaru listů).
Pověst tohoto obrazu praví, že sám Václav II. obraz nepochybně příslušel k hlavnímu oltáři klášterního Kostela Panny Marie.
Pověst o darování obrazu Václavem II. není pravdivá, jelikož v době života Václava II. byl kostel teprve ve výstavbě a je málo pravděpodobné, že by klášterní kronikář Petr Žitavský takto významnou událost nezaznamenal.
Moderní bádání však naznačuje že, obraz mohl darovat Karel IV.
Obraz byl v průběhu své existence několikrát restaurován, ale i mnohokrát kopírován.
Ještě před rokem 1938 byl obraz považován za kopii.
Jedno z významných restaurování proběhlo během druhé světové války v dílnách Národní galerie pod vedením Bohuslava Slánského.
Technologickým rozborem bylo zjištěno, že jde o gotický originál, který vznikl v časové a slohové blízkosti díla mistra Vyšebrodského cyklu.
Ten byl vůdčí osobností české malby kolem poloviny 14. století.
Při restaurování byly odstraněny dílčí přemalby a dodatečně vsazeny kameny a perly.
Rentgenové snímky také odhalily spodní kresbu obrazu vyrytou do křídového podkladu.
Skvost české gotické malby, Zbraslavská madona, je součástí oltáře farního Kostela sv.
