Poustevníci čtvrtého století prchali na poušť, pryč od lidí, aby byli sami s Bohem. I první kláštery se stavěly mimo lidská sídla, byly to nejen centra modlitby, nýbrž i architektury, umění a vědy. Od mendikantů 13. století nastává návrat do měst, přes jezuity a následné kongregace až po vlnu nových komunit od Taizé po současnost. Začátek 21. století pak klade palčivou otázku: jak žít ve světě a zároveň nebýt ze světa? Tedy jak žít pokud možno hlubokým a kontemplativním duchovním životem a zároveň být studentem, matkou pěti dětí, vědcem nebo hokejistou a přesto usilovat o svatost?
Průvodcem pořadu je známý kněz a biolog Marek Orko Vácha. On a jeho host se každý měsíc budou zamýšlet nad možnostmi křesťanského života v 21. století. Marek Vácha se narodil 14. září 1966 v Brně. Je římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog, spisovatel a skaut. Již jako malý ministroval v kostele sv. Tomáše v Brně, kde ministrantská skupina působila jako tajný skautský oddíl. V roce 1976 s ním začal jezdit na tábory, přičemž hned na tom prvním získal svou přezdívku Orko. Jeho zájem o přírodu ho dovedl k vystudování Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obor molekulární biologie a genetika. Ve své doktorské práci na Lékařské fakultě MU se zaměřil na etickou problematiku poznání lidského genomu a na genetiku chování.
Od roku 1990 studoval teologii v Olomouci a se svými přáteli pořádal koedukované tábory pro žáky středních škol. Již od mládí se aktivně zapojoval do protirežimních akcí. V současné době se dlouhodobě zabývá publikováním a přednášením o etických hodnotách, svobodě a demokracii. Věnuje se mladým lidem a vede je k odvaze vystupovat ve veřejném prostoru, ke společenské odpovědnosti a angažovanosti. Ve volných chvílích píše knihy, jichž má na kontě asi tři desítky, například Radost z Boha nebo Modlitba argentinských nocí. Rovněž publikuje v řadě odborných i populárních periodik.
„Historka, která dneska zní banálně. Dostal jsem tam, tehdy jsem ještě nenosil brýle, v 76. přezdívku Orko, celá skautská přezdívka zní Orlí oko. Tábor na Babí louce, na kus kůry jsem napsal jméno Marek a ten kus kůry jsem hodil do ohně. Od té doby jsem dostal právo, taky jsem to dostal jako glejt, že mám právo používat tuto přezdívku a mám právo být takto nazýván. To pro toho desetiletého kluka bylo formační. To, že najednou jsem byl členem nějaké party, která měla jiný pravidla hry. Kamarád Lodivod, respektive jeho dcera Cvrček, později se stala manželkou Petra Gonzela Jumba, tak nám vyšila takový krásný medicínový váčky z jelenice, překrásně vyšívaný. Tak jsem tam dal to Orlí oko. To byla a je ta nejcennější věc mého života, kterou jsem kdy měl.
Rovněž popisuje další zásadní momenty: „Jeden tábor byl La nuit blanche roku 2007, bílá noc je tedy nejenom bílá noc v Petrohradě, je to francouzský výraz la nuit blanche, který znamená prokecaná noc. Pak roku 1997 byl tábor Nuani, to je eskymácké slovo. Nuani je mráz, když praskají konve s petrolejem. Nuani je obrovská spousta medvědího masa. Nuani je vítr, který převrací plachetnice. Nuani je příběh, který stojí za vyprávění.“
Marek Orko Vácha se narodil 14. září 1966 v Brně do katolické rodiny. Od roku 1977 ministroval v kostele u sv. Tomáše v Brně. Skupina ministrantů fungovala zároveň jako tajný skautský oddíl. Roku 1974 proběhl první tábor ve vesničce Skála. Na svém prvním táboře byl, když mu bylo deset let, a dostal přezdívku Orko. Roku 1981 začal oddíl jezdit na stanové tábory, tábořiště se nacházelo u vesničky Mysletín. V mládí se u Marka rozvinul velký zájem o přírodu, se svým strýčkem biologem a jeho přáteli se učil poznávat živočichy v jejich přirozeném prostředí.
Vystudoval přírodovědeckou fakultu v Brně, obor Molekulární biologie a genetika. Pak roku 1990 pokračoval studiem teologie v Olomouci a čtvrtý ročník strávil na studijním pobytu v Bruselu. Studium bylo příliš časově náročné, aby zároveň mohl aktivně skautovat, ale stále jezdil na tábory. Se svými přáteli začal pořádat koedukované tábory pro středoškoláky. Orko absolvoval vůdcovský kurs Oikos. Zde působil několik let jako instruktor. V roce 2002 žil půl roku v trapistickém klášteře ve Francii.
V současné době působí jako přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je farářem v Lechovicích a kaplanem u Nejsvětějšího Salvátora. Kněží ubývá, farnosti se spojují, někde už nejsou vůbec. Bůh zřejmě nepřestal volat - jen není jisté, zda ho dnes mladí muži slyší, nebo zda vůbec chtějí slyšet. Dokud mi budou síly stačit, budu dál udílet hraběcí rady mladým lidem, že sebevražda je špatně a aby jí nekončili své životy. Budu tyto rady udílet tvrdohlavě a umanutě.
V rozhovorech Marek Vácha zdůrazňuje, že politika a obecné vlastnosti jsou důležité pro dobrého politika. „Politika je soutěž idejí, střety jsou nutné, nejde mi o to, zda jako politici budete spíše napravo nebo nalevo, nýbrž o obecné vlastnosti. Tématem je pro mě otázka, jak být dobrým politikem, tedy jak bych si jako občan představoval dobrého politika napříč politickým spektrem,“ říká v přednášce mladým politikům kněz a etik Marek Orko Vácha.
Spisovatel je spolupachatelem všeho zla, které se děje v jeho rodné zemi nebo je prováděno jeho krajany. „Jako Evropan nerozumím, proč systém SWIFT nebyl vypnut ve čtvrtek ráno. Na co Evropa ještě čeká. Nejsem žádná morální autorita, a tím méně morální vzor. Jmenuji se Marek Vácha a jsem farář kdesi na moravsko-rakouském pohraničí. Následující text píši jako vtip. Vlastně hořký vtip. A vlastně to ani není moc vtipné.“
<| - Image suggestions - |>
- Rychlý jeho úvod do tématu: jak žít ve světě a zároveň nebýt ze světa, a co to znamená jeho koncepce kontemplativního života pro široké množství rolí člověka dneška.
- Život a formace Mareka Váhy: dětství, skauting, veřejná služba a studia biologické vědy a teologie.
- Postupná integrace vědy, víry a etiky do jeho veřejných a akademických aktivit.
- Kľíčové momenty formující jeho pohled na svět, včetně vlivů rodiny, skautů a tajných kruhů církve.
- Současný význam jeho práce jako přednosty Ústavu etiky a humanitních studií a jako kazatele.
Formace a klíčové momenty
Rodiče Mareka Váhy mu poskytovali prostředí pro rozvoj zájmu o přírodu a biologii. Strýc, který byl lékařem, ho seznamoval s pozorováním motýlů a biologických podnětů. Uvedení do skautských a ministrantských aktivit začalo v mládí a zahloubalo jeho hodnotový svět. Dětství bylo formované táborovými expedicemi a prvky tajných církevních struktur, které ovlivnily jeho pohled na vzdělání, společenství a svobodu. Postupně přecházel z ministrantů na skautský oddíl a zorganizoval koedukované tábory pro středoškoláky, které trvají dodnes.
Vzdělání a kariéra
V Olomouci studoval teologii a v Bruselu měl individuální studijní plán, což ovlivnilo jeho přístup k formaci. Vystudoval molekulární biologii a genetiku na Masarykově univerzitě v Brně, a poté se věnoval etické problematice poznání lidského genomu. Vystudoval také teologii a stal se přednostou Ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK.
Mezi významné momenty patří pobyt v trapistickém klášteře ve Francii na půl roku a vliv, který to mělo na jeho pohled na samotného člověka, mlčenlivost a odříkání. Člověk si uvědomuje, že duchovní život může být okamžitě v konfliktu s rodinou a sociálními závazky, což Marek řeší nejistotou a neklidem, ale i nadějí pro svatost v moderním světě.
Publikační a vědecké výstupy
Ve volném čase píše knihy a publikuje v odborných i populárních periodikách. Mezi jeho práce patří Tančící skály, Šestá cesta, Návrat ke Stromu života, Poslední země a Místo, na němž stojíš, je posvátná země. Nakladatelství Lidové noviny spolu s Ústavem dějin křesťanského umění vydala soubor Historia et historia atrium a další studiie, které zkoumají vliv křesťanského umění a ikonografie na vnímání monarchie a sakrální architektury.
Marek Orko Vácha - Umění žít & Chuť žít
Struktury inspirující současný způsob života
Odkazy na skautské i náboženské kořeny ukazují, jak může být výchova, vzdělání a duchovní život propojené. Z jejich spojení vyplývá otázka, jak rozvíjet kontemplativní duchovní život v každodenním světě, a přitom zůstat aktivními v různých rolích - student, rodič, vědec či sportovec.
| Symbolické tábory | Roky | Hosté a aktivity |
|---|---|---|
| Nuani | 1997 | eskymácké slovo; příběh vyprávěný na táborech |
| La nuit blanche | 2007 | proklatou noc s rockovou hudbou a výměnou zkušeností |
| Další tábory | 1990-2004 | převážně chlapci a dívky, koedukované táborové programy |
V Upřímném podání Marek Vácha ukazuje, že duchovní život je možné harmonicky sladit s moderním životem, a to i v řídkých či náročných podmínkách. Připomíná, že výchova mládeže a formování charakteru jsou srovnatelné s mohutností staveb středověkých katedrál, které vyžadovaly dlouhodobé úsilí a odolnost nových generací stavitelů.
