Výstava mapuje osudy nejvzácnějšího exempláře historického fondu KNAV, rukopisné latinské bible, zvané Martinická. Pochází přibližně ze 30. let 15. století a obsahuje unikátní vyobrazení upálení Mistra Jana Husa. Bible byla od září 2005 do ledna 2006 vystavena v Metropolitním muzeu v New Yorku na prestižní výstavě „Prague, The Crown of Bohemia 1347 - 1437“, která byla pod názvem „Karel IV. - císař z Boží milosti“ představena na Pražském hradě od února do května 2006. Před zapůjčením na výstavu byla bible kompletně digitalizována a restaurátor akad. mal. David Frank vytvořil rukodělné faksimile osmi stran, včetně iniciály se scénou Husova upálení; restaurátorka paní Jarmila Franková zhotovila pro faksimile knižní korpus a vazbu.
Historie knižní kultury v českých zemích a význam Martinické bible
Jazyk, který patří do indoevropské jazykové rodiny; vznikly z něho románské jazyky, a to italština, španělština, francouzština, portugalština a rumunština. Ve druhé polovině druhého století n. l. se římské náboženské kruhy snažily dosáhnout toho, aby se místo řečtiny stala jazykem římského biskupství latina. Jedním z výsledků tohoto úsilí bylo vytvoření latinské Vulgáty. Přeložil ji Jeroným, který žil ve čtvrtém a pátém století n. l. Latina byla jazykem císařského Říma, a proto v době, kdy byl na zemi Ježíš Kristus, byla v Palestině úředním jazykem, i když lid běžně tímto jazykem nemluvil. Není tedy žádným překvapením, že v Křesťanských řeckých písmech nacházíme některé latinismy. Latina se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje v různých podobách.
Martinická bible, uchovávaná v Knihovně Akademie věd České republiky, byla zapůjčena od 19. září 2005 do 3. ledna 2006 Metropolitnímu muzeu v New Yorku pro výstavu Prague, The Crown of Bohemia 1347-1437 a od 16. února 2006 do 21. května 2006 je na Pražském hradě exponátem výstavy Karel IV. Odborná literatura považuje tento rukopis za jeden z nejlepších a nejzajímavějších přepisů bible českého původu první poloviny 15. století, a to jak po stránce výtvarné, tak i textové. Jde o latinský text, psaný ve dvou sloupcích o 51 řádcích na 434 pergamenových listech (350 x 240 mm) a doprovázený 55 kaligrafickými a 108 malovanými iniciálami.
První vyobrazení upálení Mistra Jana Husa, které je v tomto díle nejznámější, vzniklo kolem roku 1430 a slouží jako důležitý historický moment z období husitské reformy. Martinická bible je nejcennějším dokumentem v celém historickém knižním fondu Knihovny AV ČR. V roce 1967, když Martinickou bibli zakoupila tehdejší Základní knihovna ČSAV, měla koženou vazbu považovanou za původní, s výjimkou hřbetní části opravené v pozdější době. Před prestižní výstavou v Metropolitním muzeu v New Yorku byla bible vystavena jen jednou. Zpřístupňování vzácných knižních památek veřejnosti není jednoduché a umožňuje jen krátkodobé vystavení za přísného dohledu a s kontrolou prostředí.
Martinickou bibli převedla do kompletní digitální podoby v roce 2003 firma Albertina Icome Beroun, s. r. o. Počáteční iniciála textu zobrazuje vedle miniaturního vyobrazení stvoření světa i historicky nejstarší zobrazení upálení Mistra Jana Husa namalované v Čechách. Ve většině případů se jedná o iluminace ze středověkých rukopisů. Rukopis Martinické bible byl v roce 1924 v majetku smečenského velkostatkáře Jaromíra Filipa a o dva roky později se objevil v aukčním katalogu pražského knihkupce Karla Zinka. Kniha byla prodána JUDr. Jaromíru Rašínovi a v roce 1967 ji Knihovna AV ČR zakoupila pro svůj fond.
Rukopis má latinský text psaný ve dvou sloupcích o 51 řádcích na 434 pergamenových listech a doprovázený 55 kaligrafickými a 108 malovanými iniciálami. Kniha, která má blízko k rodu Martiniců, je považována za jeden z nejzajímavějších českých přepisů bible z 1. poloviny 15. století. Jde o významný doklad textu i výtvarné stránky, a to především iniciálou s Husovým upálením, která se dostala i do učebnic dějepisu.
Podobně jako na Moravě byly iluminované rukopisy významnou součástí české kultury. V Čechách měla roli centra knižní kultury Praha. Pro první radikální fázi husitství jsou charakteristické sborníky jako Budyšínský rukopis s husitskými skladbami nebo Jistebnický kancionál a Jenský kodex znázorňoval husitské ideje. Univerzita, která působila od doby Karla IV., po obsahové stránce přinesla husitskou literaturu i nové žánry, ale média knižní kultury si ponechala podobu z pozdního středověku: rukopisné knihy psané na papíře, vázané na pergamenu, psané gotickým písmem.
Výstava představí všechny malované a kaligrafické iniciály z knihy, ukáže její význam a postup restaurování včetně zhotovení faksimile, které bude prezentováno na Slánsku během besedy s autory výstavy a restaurátory dne 18. října v Malé galerii muzea. Také bude demonstrováno, jak probíhala digitalizace a jak vznikl detailní rukodělný faksimile.
Hlavní je, že Martinická bible zůstává jedním z nejcennějších dokladů české knižní kultury a že její příběh odráží složité osudy rukopisů, sběratelství a institucí od 15. století až do současnosti.
tags: #martinicka #bible #latina #prepis