Matka Tereza, vlastním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiu, patří mezi nejznámější misionářky 20. století. Žena, která pomáhala, rozdávala svou lásku i pohlazení všude tam, kde bylo potřeba. Náboženská témata frčí. Měli jsme tu Mladého papeže, Konkláve a nakonec se rozhodl přidat s produkováním contentu i skutečný Vatikán, když uspořádal reality TV event s hledáním nového papeže. Matka Tereza je pak jistě vhodný kandidát. Snímek Matka byl k vidění v Benátkách a na podzim i na českém a slovenském Be2Can. Matka Tereza žije mnoho posmrtných životů. V katolické církvi je nejspíš nejvelebenější smrtelnicí po panně Marii. Pověst příkladné ženy má i mezi většinou veřejnosti, jež o ní neví o mnoho víc, než že šlo o starou paní, která… pomáhala chudým? Hodně se modlila? Její selektivní zájem o to, na co je třeba při péči o nemocné dohlížet, měl napáchat víc škody než užitku a způsobit mnoho zbytečných úmrtí. Zvěsti o nedobrovolném křtění nemocných, kteří byli moc slabí, aby se bránili, jí také na dobré pověsti nepřidávají.
Byla by naprostá katastrofa natočit o ní film, který ji prezentuje jako nekomplikovaně dobrou ženu. To si naštěstí Teona Strugar Mitevska uvědomuje. Pochází stejně jako Agnesë Gonxhe Bojaxhiu z makedonské Skopje a o komplexním odkazu nejslavnější jeptišky přemýšlela po celou svou kariéru. Nyní si jeho zpodobnění zvolila jako svůj první anglicky mluvený film. Křesťanská sebejistota vs. Mitevska si vybrala sedm dní v životě budoucí světice (Noomi Rapace), kdy nespokojená matka představená čeká, zda jí papež dovolí opustit Kalkatu a založit vlastní řád, jehož prostřednictvím by konečně mohla změnit svět.
Touto dobou jí je osmatřicet let, má tedy daleko s vrásčité ženě na konci života, na kterou jsme zvyklí z televizních záznamů. Je ještě plná energie a síly, která se občas valí klášterem jako nebezpečná bouře. Tereza je zpodobněna jako ambiciózní žena, která odmítá pasivní roli a má velmi jasnou představu o tom, že chce udělat svět lepším. A že ví lépe než ostatní, jak to udělat. I ona má v sobě lidskost, byť se zdá, že se ji záměrně snaží dusit jako cosi frivolně nepatřičného.
Její slabinou je především sestra Agnieszka (Sylvia Hoeks), její velká oblíbenkyně, jež má po jejím odchodu převzít klášter. Je pro ni rána, když se dozvídá, že její pravá ruka a nástupkyně je těhotná. Upadá do záchvatu hněvu, který se pohybuje někde mezi sobeckým zájem o vlastní cíle a žárlivostí. Jen o chvíli před tím jsme slyšeli, že se klášterem o Tereze s Agnieszkou šíří pomluvy. Má to snad znamenat, že mezi nimi došlo k vzplanutí? Tak či onak Tereza odmítá své svěřenkyni jakkoliv pomoci a požaduje, aby co nejdříve opustila klášter.
Vyžene skutečně svou jedinou přítelkyni, nebo jí na její žádost pomůže dostat se na potrat a těhotenství zatajit? Oba postupy jsou v příkrém rozporu s jinou částí jejích hodnot. Většina festivalových reflexí z benátské premiéry ale ohledně tohoto konfliktu nevědomky cituje Bolka Polívku: „A myslíš, že to bude stačit?“
Matka Tereza je zobrazena jako značně příkrá a chvílemi nesympatická žena, která má v jádru ty nejlepší úmysly. Jde nakonec o ten nejpozitivnější obraz, k jakému jde u ní realisticky dojít, pokud by Mitevska nechtěla vyloženě vyprávět pohádku. Sice zobrazuje negativní aspekty své protagonistky, ovšem povětšinou jen ty, které jde posvětit účelem a snadno odpustit. Stranou toho jde mluvit snad pouze o pýše, což jistě není pěkná vlastnost, rozhodně ale nic, co by mohlo vést k zvlášť tvrdému odsudku.
Jak naznačují podobné reflexe, existuje poměrně intenzivní poptávka po revizi brandu matky Terezy, kterou tento film neposkytuje v plné míře. Už jen tím, že si vybírá velmi ohraničený časový úsek předcházející vzniku jejího řádu, se nevyhnutelně vzdává zobrazení toho, jak nakládala se svou mocí a postavením, když je konečně získala. O čem přesně nás filmová Matka vlastně spravuje? Především o tom, že pod maskou křesťanské sebejistoty byl člověk, v němž vřelo o kus víc pochyb.
V takovou chvíli je ale nutné připomenout, že není úkolem filmu být takový, jakým ho chceme mít. Máme tu pevné drama s vynikajícími hereckými výkony. Ostré hrany tváře Noomi Rapace ožehlé indickým sluncem a její oči, ve kterých jako by se v každém okamžiku třpytily dvě jiskry, v nás chtě nechtě vyvolávají zájem a zvědavost. Vznikl by hodně jiný film, kdyby se měl vyjádřit ke všemu, čím dnes matka Tereza je. Takový film se Mitevska nepokusila natočit. Nebudeme tvrdit, že by nás to pak nezajímalo o kus víc, ani že je Matka ve své podobě enormně objevná. Nový životopis matky Terezy se dostává o kus dál než většina dosavadních oslavných portrétů, i když asi ne o tolik, o kolik by si někteří přáli.
MatkaMotherSeverní Makedonie / Švédsko / Belgie / Dánsko, 2025, 103 min Česká premiéra: 26. 3. 2026, Film Europe Režie: Teona Strugar Mitevska Scénář: Teona Strugar Mitevska, Elma Tataragič Kamera: Virginie Saint-Martin Hudba: Flemming Nordkrog Hrají: Noomi Rapace, Sylvia Hoeks, Nikola Ristanovski, Marijke Pinoy, Labina Mitevska, Akshay Kapoor, Vala Norén Produkce: Sébastien Delloye Střih: Per K.
Narodila se ve Skopje, v albánské oblasti Kosovo, která o několik let později přechází do rukou Jugoslávie. Narodila se v katolické, šťastné a bohaté rodině schopného obchodníka a doktora farmacie. Při křtu dostala jméno Agnese. 1928, 25. září: V irském Dublinu vstupuje k sestrám Naší Paní Loretánské. 1946, 24. květen: Při cestě vlakem na duchovní cvičení ji zasahuje bída chudých. Cítí povolání zcela se věnovat službě chudým a opustit kongregaci Naší Paní Loretánské. 1950, 7. říjen: Po dlouhém zkoumání přichází odpověď z Vatikánu schvalující novou kongregaci sester Matky Terezy. 1979, 17. 1997, 7. července: Navštěvuje papeže, vrací se do Kalkaty, kde 5. Silou Matky Terezy je Láska. Přeji si, abyste všichni naplnili svá srdce velikou láskou. Nepředstavujte si, že tato láska musí být něčím mimořádným, má-li být pravá a vřelá. Ne. To, co potřebujeme ke své lásce, je trvalá touha milovat toho, kterého milujeme. I my mnohdy dokážeme zahořet láskou, která naplní naše srdce až po okraj. Pokud však tato touha není naplněna, plamen lásky buď pohasne, nebo způsobí dokonce škodu na duši.
Často se mi zdá, že se lidé opravdové lásce brání ze strachu. Chceme být spíš milováni, než se vydávat všanc a riskovat nepřijetí nebo ztrátu. A tak své touhy krotíme, aby raději nebyly trvalé. Láska se pro nás stává riskantním podnikem, nejistou investicí a někdy až nebezpečnou iluzí - vždyť vidíme tolik našich přátel a známých, jejichž plamen lásky se nakonec změnil ve velké spáleniště. Zkušenost Matky Terezy je přesně opačná. Náš život by byl mnohem radostnější, kdybychom se dokázali přiblížit tomuto ideálu lásky - přes všechna zklámání trvale milovat toho, koho milujeme.
Do naší komunity v Tijuaně přišla jedna mladá žena, jež před mnoha lety odložila svoji víru. Doufala, že se tam poprvé setká s Matkou Terezou. Nejmučivější hlad: vědomí, že nikdo mě nemá rád - Až budete naslouchat chudým a trpělivě vyslechnete jejich nářky, věnujte největší pozornost právě těm, kteří jsou nejméně milovaní a nežádoucí.
Pohodlně žijící lidé často nevědí, co znamená být chudým (Matka Tereza) - S několika lidmi jsme pomohli jedné ženě se stěhováním. Tato matka od rodiny je nemocná, trpí vážnou chorobou, která ji ohrožuje na životě. Na sklonku dne byla všechna práce hotová a my se v dobré náladě rozešli, unavení, ale spokojení, že jsme mohli někomu pomoci. Prosím, aby ze mne udělal svatou, jemu přenechávám volbu prostředků. (Matka Tereza)
Ježíš chce, abych celou svou důvěru vsadila na něho. Vnitřní zápasy Matky Terezy - knižně - 26. listopadu vychází kniha dopisů Matky Terezy - soukromé korespondence Matky Terezy s názvem Pojď, buď Mým světlem . Tato kniha je velmi zajímavým a inspirativním svědectvím o životě prosté a chudé ženy, zakladatelky řeholního společenství, které nyní působí po celém světě a nadále se rozšiřuje. Zatím bylo velmi málo známo o jejím duchovním životě a vnitřních zápasech.
Duchovní texty Matky Terezy z Kalkaty - Protože Krista nevidíme, nemůžeme mu tváří v tvář vypovědět, jak ho milujeme. Sami víme, že to, co děláme, je kapkou do moře. Ježíš přišel na tento svět s jediným posláním - přišel, aby nám předal radostnou zvěst, že nás Bůh miluje, že Bůh je Láska. Miluje tebe, miluje mne a chce, abychom se milovali navzájem tak, jak on miluje každého z nás.
Matka Tereza - malé věci s velkou láskou - Pamatuji se na jedno setkání v Římě, kdy se sešly čtyři tisíce kněží. Při této příležitosti nám řekla: “Bůh vás nepovolal, abyste byli úspěšní. Modlím se za vás, abyste mohli zakoušet Ježíšovu žíznivou lásku - ke každému z vás. Možná nejsme schopni dávat mnoho, ale... - „Ať je moje radost ve vás,“ říká Ježíš. Co je Ježíšova radost? Nebyla celebritou. Matka Tereza přiváděla ostatní do Boží blízkosti - Do naší komunity v Tijuaně přišla jedna mladá žena, jež před mnoha lety odložila svoji víru. Doufala, že se tam poprvé setká s Matkou Terezou.
Matka Tereza - dokument
Nejmučivější vlna otázek však vyvstává: co znamená skutečné dávání lásky v praktických skutcích? Její životní poselství vyznívá ve výpovědích o tom, že láska a bolest spolu tvoří základ lidské existence a že každý může začít malým krokem. Do určité míry to shrnuje i myšlenka: Není nutné mít obrovský projekt, stačí začít a postupně růst.
Nyní si jeho zpodobnění zvolila Teona Strugar Mitevska pro svůj první anglicky mluvený film, který zkoumá období před založením řádů a před bohatou publicitou. Film klade důraz na vnitřní zápasy a lidskost hlavní postavy, ačkoli neztrácí zřetel na to, že svět si Matku Terezu často idealizuje.
Matka Tereza - malé věci s velkou láskou - příběh o tom, že akce lásky se často rodí z tichého, každodenního úsilí a že skutečná transformace vyžaduje čas, odvahu a vytrvalost.
- 1. Neměli bychom si namlouvat, že musíme činit obrovské věci.
- 2. Lidé v nouzi nepotřebují až tak moc peníze.
- 3. Svět je dnes převrácený a tolik utrpení je proto, že chybí láska v domovech a rodinách.
- 4. Láska je hlavním měřítkem hodnoty života a pramení z nezištné služby druhým.
Když jde o to, co nás posouvá k lepšímu chování, Matka Tereza nám připomíná, že kapka do moře lásky dokáže posunout svět. Ačkoliv se jedná o složité otázky a strhující portrét, film zůstává věrný určitému realismu a vyvolává zamyšlení nad tím, jakým způsobem žijeme a jakou roli v tom hraje víra a lidskost.