Chcete spatřit Plzeň v celé její kráse? Nejlepším způsobem bude pohled z nejvyššího bodu, tedy z věže katedrály sv. Bartoloměje. Katedrála sv. Bartoloměje je skutečnou dominantou města Plzně. Chrám svatého Bartoloměje se pyšní nejvyšší kostelní věží v České republice, která je vysoká 102,26 metru. Historie kostela/ katedrály sv. Kostel sv. Bartoloměje byl s největší pravděpodobností založen roku 1295 současně se založením města Plzně a jeho stavba byla dokončena počátkem 16. století.
Patronem kostela sv. Bartoloměje i kostela Všech Svatých byl původně český král. Roku 1322 bylo králem Janem Lucemburským uděleno patronátní právo řádu německých rytířů. Se založením Plzeňské diecéze papežem Janem Pavlem II. v roce 1993 se z kostel sv. Bartoloměje se stal katedrálou, sídelním kostelem biskupa. Výzdoba katedrály sv. Bartoloměje upoutá každého návštěvníka. Nejcennější výzdobou chrámu je opuková plastika Plzeňské madony. Mimořádným dílem gotického řezbářství je také monumentální sousoší Kalvárie z 15. století.
Z hlavní lodi můžete vstoupit do pozdně gotické Šternberské kaple v pravé části chrámu, kde se nachází Český oltář. V chrámu nalezneme také bohatě zdobená barevná okna, jako je například okno s motivem Golgota od plzeňského malíře Josefa Mandla či dalších významných umělců. Na vnější východní straně chrámu můžete spatřit sousoší znázorňující Krista na hoře Olivetské. Sousoší je chráněné řadou malých andělíčků. Nejcennější výzdobou chrámu je 134 centimetrů vysoká opuková socha Panny Marie s Ježíškem, takzvaná Plzeňská Madona, pocházející z doby okolo roku 1390. Socha je umístěna na hlavním pseudogotickém oltáři chrámu.
Hlavní pseudogotický oltář a další cennosti chrámu dovedou návštěvníky dále k bohatě zdobeným prostorám. Místnost ve zvýšeném přízemí svatobartolomějské zvonice sloužila snad již v době svého vzniku na počátku 16. století jako prostor k uložení cenností. Dnes je zde vystavena část souboru chrámových pokladů Římskokatolické farnosti Kolín. Její základ tvoří předměty z pokladnice kolínského chrámu sv. Bartoloměje. V ní se do dnešní doby zachoval početný soubor precios ze 17.-20. století, který je však pouhým zlomkem někdejší oslnivé nádhery sloužící k oslavě Boha i vyjádření osobní zbožnosti a vděku mnoha generací Kolíňanů.
Poklad svatobartolomějského chrámu byl shromažďován už od 13. století. Dnes jeho základ tvoří především barokní a klasicistní památky. V dnešní době jsou součástí klenotnice také preciosa užívaná v dalších kostelech na území kolínské farnosti. Najdeme zde tedy například liturgické náčiní, které dříve tvořilo součást vybavení kostelů sv. Bartoloměje v Býchorech, sv. Václava a Božího těla v Křečhoři, sv. Jiří v Lošanech, sv. Petra a Pavla v Nebovidech, sv. Jakuba Většího v Ovčárech nebo sv. 01 Relikviář sv. Jana Nepomuckého z kostela sv. Polovina 18. 02 Relikviář sv. Kříže z kostela sv. Polovina 18. 03 Monstrance z kostela sv. Polovina 19.
Honosný rokokový kalich nechal na Starém Městě pražském zhotovit kontroverzní vojenský velitel a dobrodruh Franz, svobodný pán von der Trenck († 1749), jako poděkování za vyléčení zranění z děla, které utrpěl v Kolíně. Konec 19. Polovina 19. Kalich Martina Pezzoridese z kostela sv. 11 Kalich z kostela sv. 13 Ciborium z kostela Nanebevzetí P. Konec 18. 14 Misál z kostela sv. Rok 1735, vazba z druhé čtvrtiny 18.
Kostel sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější historickou památkou Kolína. Stavba chrámu byla zahájena krátce po založení královského města v polovině 13. století. Je pravděpodobné, že raně gotický chrám vyrostl na místě staršího kostela, který mohl mít souvislost se starším osídlením této lokality v raném středověku. Stavebníkem chrámu byl král Přemysl Otakar II. V 60. letech 13. století byl vybudován nezachovalý raně gotický chór a obvodové zdi síňového trojlodí. V 70. letech 13. století následovala druhá etapa výstavby, při níž bylo trojlodí podle pozměněného projektu zaklenuto. Zřejmě až kolem roku 1300 byly dokončeny věže při západním průčelí. Roku 1349 kostel těžce poškodil požár. K jeho obnově byl císařem Karlem IV. povolán slavný architekt Petr Parléř. V letech 1360 - 1378 uskutečnil na místě původního presbytáře stavbu katedrálního chóru. Vrcholně gotické úpravy kostela však pokračovaly až do konce 14. století. V roce 1504 siluetu chrámu doplnila pozdně gotická zvonice, vybudovaná stavitelem Bartošem. Roku 1733 nechal děkan Antonín Formandl vybudovat v sousedství kostela barokní kostnici. Její interiér s výzdobou sestavenou z lidských ostatků byl koncipován jako dobově oblíbené „Memento mori“.
V roce 1796 byl chrám znovu zpustošen požárem, k jeho důkladné obnově došlo až v polovině 19. století z iniciativy kaplana a pozdějšího kolínského děkana Jana Svobody. V roce 1878 byl založen “Spolek na dostavění děkanského chrámu v Kolíně“, který zahájil rekonstrukci kostela, vedenou podle tehdejších představ o památkové péči. Autorem projektu obnovy, dokončené roku 1910, byl Josef Mocker. Interiér chrámu obsahuje řadu cenných uměleckých památek. Z nejvýznamnějších je třeba připomenout gotické pastoforium (schránka pro uložení Nejsvětější svátosti), z doby kolem roku 1370 od Petra Parléře, cínovou křtitelnici od kutnohorského mistra Ondřeje Ptáčka z roku 1495, barokní oltáře sv. Barbory a sv. Kříže se sochařskou výzdobou od Ignáce Rohrbacha, obraz „Umučení sv. Dominantou náměstí Republiky v Plzni je zcela určitě katedrála sv. Bartoloměje.
Chrám je zřetelný již z dálky se svou téměř 103 m vysokou věží. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka. První zmínka o katedrále sv. Bartoloměje pochází z 2. května 1307, kdy plzeňský měšťan Wolfram Zwilinger odkázal kostelu svou sušírnu a sladovnu. Nejcennější a nejznámější uměleckou památkou kostela je starobylá milostná socha Panny Marie (tzv. Plzeňská Madona), stojící ve výklenku na hlavním oltáři. Pochází z 2. pol. 14.stol. z tzv. „období krásných madon“. Patří k nejvzácnějším gotickým památkám v ČR vůbec. V nejvyšším patře věže jsou zavěšeny zvony a nad nimi umístěny velké hodiny.
Kostelní věž kostela sv. Bartoloměje měřící 102,6 m je nejvyšší kostelní věží v České republice. K ochozu věže ve výšce 62 m vede 299 schodů a za pěkného počasí bývá z ochozu vidět i 72 km vzdálená Šumava. V katedrále slouží každodenní bohoslužby s hlavní farní mší svatou v neděli v 10.30. Během nedělní bohoslužby je možné si pravidelně poslechnout Scholu od katedrály sv. Plzeňská katedrála prošla v letech 2018 - 2021 největší rekonstrukcí za 100 let - byly vyčištěné stěny a klenby v jižní lodi, rekonstrukcí prošly dvě kaple, vstup pod kůrem a vlastní kůr, severní loď i presbytář. Do desítek restaurátorských ateliérů putovalo odhadem kolem stovky uměleckých děl - soch a obrazů z oltářů i stěn. Po celou dobu rekonstrukce zůstane hlavní vstup do katedrály veřejnosti přístupný. Vzniknout má i nová expozice Digitální návštěvník. Nová expozice v prostorách půdy katedrály sv. Návštěvníci se v katedrály dostanou do dosud nepřístupných půdních prostor, kde je nyní nainstalována nová expozice. Informační panely prozradí zajímavosti z historie této gotické perly i ze současnosti a náročné rekonstrukce.
