Okresní město Most s 80 000 obyvateli na severu Čech v Ústeckém kraji patří mezi významná města vinařské oblasti Čechy, v nichž se pěstuje vinná réva. Současných 72 hektarů na území katastrů Most I, Most II a Rudolice na Bílinou patří do litoměřické vinařské podoblasti. Hrozny ze zdejších vinic se zpracovávají v Chrámcích, v obci vzdálené 15 km od centra města. V Chrámcích sídlí společnost České vinařství Chrámce s.r.o. a je zde zpracovna hroznů, lisovna, vinný sklep, cisterny na zrání vína, lahvovna, sklad a prodejna vína.
Z původních 42 ha vinic, které byly vysazeny Státním statkem Most v Chrámcích, zůstala v péči Českého vinařství Chrámce s.r.o. V malebné krajině Českého středohoří se vinná réva pěstuje již déle než 1000 let. Přirozená hradba hor obklopuje vlnitou kotlinu, jejíž jižní svahy jsou pro pěstování révy velmi vhodné. Příznivé je i podnebí, průměrná roční teplota, teplota vegetační i množství srážek. Zeměpisné podmínky jsou ve zdejší vinařské oblasti stejné jako v Burgundsku a Porýní.
O mosteckém vinařství existují písemné záznamy od roku 1207, ale vzhledem k jeho vyspělosti odborníci soudí, že zde bylo mnohem dříve. 24. února 1374 Niklas von Bernecke, pražský purkmistr, udělil na příkaz Karla IV. Pražské viniční právo městu Most. Vinařství se rozšířilo a Mostečtí začali vyvážet víno i do Saska. Na konci 14. století měl Most z vinic tak bohatý zdroj příjmů, že o ně projevili zájem i Míšňané. Koncem šestnáctého století patřil Most v počtu domů k nejsilnějším městům. 80 % obyvatel vlastnilo vinice. V Žateckém kraji byl Most na prvním místě v ploše vinic a patřila mu celá polovina vinohradů v kraji.
Třicetiletá válka zapříčinila úpadek vinařství a od doby Josefa II. se plocha vinic neustále zmenšovala. Po první světové válce vinice na Mostecku zanikly. Mostecké vinařství obnovil se spolupracovníky Ing. Ivan Váňa na bývalém Státním statku Most v obci Chrámce v roce 1967. Plocha vinic rychle roste a v roce 1972 dosahuje 41 ha. Postupně se buduje se i sklepní hospodářství a začíná výroba vína. Vinařství se v roce 1977 rozšiřuje i na teplé svahy na vrchu Špičák v Rudolicích u Mostu a v roce 1978 se réva vinná stává též rekultivační plodinou, když je vysazena vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích u Mostu.
Město Most je tak obklopeno prstencem krásných vinic, které tvoří jeho nové okolí. V roce 1983 se réva vinná pěstuje na 112 ha půdy. Se vzrůstem plochy vinic se rozšiřuje sklepní hospodářství, které má dnes moderní zařízení a kapacitu sklepů pro 500 000 litrů vína. V roce 1991 si Ing. Ivan Váňa s rodinou pronajímá vinařství, své celoživotní dílo, a postupně jej privatizuje. Po restitucích se stará o 72 ha vinic.
Roky ukázaly, že vinařství na Mostecku má své opodstatnění. Réva vinná nejlépe ze všech rostlin využije zdejší jižní svahy. Vinice na Mostecku jsou okrasou krajiny a opět patří k městu. Naší zatím poslední prací pro město Most a jeho krajinu je obnovení vinic v tradičních polohách na Širokém vrchu a Hněvíně, kde jsou zachovalé čedičové terasy ze středověku. Obnovit mostecké vinařství nebylo jednoduché. Vinař Ing. Světovým unikátem je jeho metoda pěstování vína na důlních výsypkách.
V malebné krajině Českého středohoří se vinná réva pěstuje již déle než 1000 let. Přirozená hradba hor obklopuje vlnitou kotlinu, jejíž jižní svahy jsou pro pěstování révy velmi vhodné. Příznivé je i podnebí, průměrná roční teplota, teplota vegetační i množství srážek. Zeměpisné podmínky jsou ve zdejší vinařské oblasti stejné jako v Burgundsku a Porýní. O mosteckém vinařství existují písemné záznamy od roku 1207, ale vzhledem k jeho vyspělosti odborníci soudí, že zde bylo mnohem dříve.
24. února 1374 Niklas von Bernecke, pražský purkmistr, udělil na příkaz Karla IV. Pražské viniční právo městu Most. Vinařství se rozšířilo a Mostečtí začali vyvážet víno i do Saska. Na konci 14. století měl Most z vinic tak bohatý zdroj příjmů, že o ně projevili zájem i Míšňané. Koncem šestnáctého století patřil Most v počtu domů k nejsilnějším městům. 80 % obyvatel vlastnilo vinice. V Žateckém kraji byl Most na prvním místě v ploše vinic a patřila mu celá polovina vinohradů v kraji.
Třicetiletá válka zapříčinila úpadek vinařství a od doby Josefa II. se plocha vinic neustále zmenšovala. Po první světové válce vinice na Mostecku zanikly. Zůstaly však po nich nádherné čedičové terasy, které přežily celá staletí.Mostecké vinařství obnovil se spolupracovníky Ing. Ivan Váňa na bývalém Státním statku Most v obci Chrámce v roce 1967. Plocha vinic rychle roste a dosahuje v roce 1972 již 41 ha. Buduje se i sklepní hospodářství a začíná výroba vína. Vinařství se v roce 1977 rozšiřuje i na teplé svahy na vrchu Špičák v Rudolicích u Mostu a v roce 1978 se réva vinná stává i rekultivační plodinou, když je vysazena vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích u Mostu. Město Most je tak obklopeno prstencem krásných vinic, které tvoří jeho nové okolí.
Mostecké vinařství dosahuje do roku 1983 plochy 112 ha vinic. Se vzrůstem plochy vinic se rozšiřuje sklepní hospodářství, které má dnes moderní zařízení a kapacitu sklepů 500 000 litrů vína. V roce 1991 si Ing. Ivan Váňa s rodinou pronajímá vinařství, své celoživotní dílo, a postupně je privatizuje. Po restitucích se stará o 72 ha vinic. V roce 2001 vznikla společnost České vinařství Chrámce, s.r.o., jež je v současnosti největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Vinice pravidelně dávají špičkové sklizně, vína jsou oceňována na domácích i mezinárodních výstavách, oblíbili si je přátelé vína z celé republiky. Aby se špičková vína uchovala i pro příští generaci, jsou archivována ve sklepních prostorách přesunutého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Vína můžete ochutnat ve vinárně U Divocha v Mostě nebo ve vinárně u sv. Navštivte Vinařství Chrámce, největší vinici v Čechách. Vína lze ochutnat ve vinárně U Divocha v Mostě nebo ve vinárně u sv. Mostecké vinařství obnovil Ing. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Obnovená tradice mosteckého vinařství. Je to košer? Ano, je.
Mešní víno: podstata a regulační rámec
Mešní víno je primárně určeno pro liturgické účely. Je to přírodní víno vyrobené v souladu s Kodexem kanonického práva; není doslazováno, dobarvováno ani aromatizováno a obsah alkoholu není regulován. Může být bílé, červené a růžové. V Česku vyrábí mešní víno jen několik vinařství, která získala souhlas příslušných diecézí. Jaká jsou mešní vína a kdo je smí vyrábět? Lze uvést, že mešní víno musí být přírodní, nesmí být doslazováno ani aromatizováno a na etiketě může být uveden titul mešní víno jen tehdy, pokud bylo vydáno písemné potvrzení církve.
Pro římskokatolickou církev u nás vyrábí mešní víno několik vinařství, pro pravoslavnou církev vyrábí víno pro liturgické účely např. Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž s.r.o. Mezi mešními specialitami je Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. vyrábí Karmelitánské mešní víno pro Karmelitánské nakladatelství s.r.o. V nabídce vinařství najdete odrůdová mešní vína ročníků 2009 a 2010. Vinařství PROQIN s.r.o. z Velkých Němčic vyrábí mešní vína pod dozorem duchovního z římskokatolické farnosti v této obci.
Součástí sortimentu Vinařství Rajhradské klášterní s.r.o. je i mešní víno Rajhradské klášterní, jehož produkce činí 3 000 litrů z celkové roční produkce 100 000 litrů. Výrobu mešního vína povolil převor Benediktinského opatství Rajhrad. Tradice pěstování révy a výroba vína sahá na Rajhradě až do středověku. V podzemí města nad původním klášterem se dochovaly benediktinské vinné sklepy, z nichž nejstarší je až z roku 1692. Například v 17. století rajhradské vinařství dodávalo víno všem benediktinským klášterům v českých zemích. V rámci církevních restitucí byly pozemky včetně rajhradského vinohradu i objekt vinařství vráceny benediktinskému opatství. Vinařství tu funguje teprve od roku 2009. Z hlediska reverzních tradic se na mešní víno zaměřuje i Znovín Znojmo, a.s., které vyrábí víno pod názvem mešní víno Augustiniánského opatství pro Augustiniánské opatství na Starém Brně.
Kromě základní řady mešních vín, vinařství se souhlasem augustiánského opata nabízí i Jubilejní vína Augustiniánského opatství vyrobená k příležitosti 690. výročí založení kláštera na Starém Brně v roce 1323. Jedná se o odrůdová vína s příslušnými označeními a ročníky 2012 a 2015. České vinařství Chrámce s.r.o. vyrábí vína určená pro obce pravoslavné církve v Čechách a na Slovensku. Tato vína posvětil v roce 2004 arcibiskup českých zemí vladyka Kryštof v kapli Svatého Ducha v Mostě. Vinice, které si vinařství pronajalo od pravoslavné církve, se nachází na jižních svazích hory Hněvín, kde se dochovaly čedičové kamenné terasy ze středověku. První vinice tu založili již mostečtí občané v době panování Karla IV. (1374), své obnovy a současné podoby se však vinohrady dočkaly až v roce 2004. Víno z vinařství Chrámce zraje v lahvářských sklepích mosteckého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Košer víno a mešní víno na Mostecku
Mešní víno se stal jedinečnou součástí nabídky - Chrámce s.r.o. je hlavním producentem košer vín v České republice. Tato vína se vyrábí na svazích zámecké hory, na níž stojí hrad Hněvín, a jedná se o jednu ze znovuobnovených vinic z dob středověku. Košer víno a jeho výroba podléhá přísným opatřením: celý proces výroby musí provádět pouze ortodoxní židé pod dohledem rabína. Dováží se dokonce až do Izraele. Podrobnější informace k výrobě košer vína naleznete zde.
Pokud si chcete zakoupit víno z mosteckých vinic, nemusíte za ním jezdit až do Chrámců. V Mostě je otevřena podniková prodejna vinárna U Divocha na hlavní třídě v centru města. Zde vám poradí, jaké víno si zakoupit. Virtuální prohlídky a panoramatické fotografie včetně vinice Rudolice jsou dostupné online. Mešní víno je určeno pro liturgické obřady a jeho kvalita je prověřována liturgickým dohledem a souhlasem diecéze.
Mešní vína bývají bílé, červené i růžové, a jejich výroba vyžaduje speciální postupy a zkoušky cukernatosti (21 °NM) a dalších faktorů. Historie mešního vína na Mostecku je propojena s tradičními klášterními vinařstvími a s obnovením vinařství po roce 1967. Tradice žehnání vinohradu a vína je rozšířená především na Moravě a Slovensku, ačkoliv Mešní víno nachází své místo i v české vinařské scéně.
Mešní víno patří mezi zvláštní přívlastková vína; lze ho vyrábět jen z odrůd zapsaných do státní odrůdové knihy a s cukernatostí hroznů nejméně 21 °NM. Při výrobě je kladen důraz na čistotu, zdravotní nezávadnost a nepřítomnost chemických sloučenin. Vína chráněná pro liturgické účely nesmí být doslazována ani barvena a musí splňovat podmínky Kodexu kanonického práva a předpisů České biskupské konference.
Mešní vína dnes tvoří nabídku několika českých vinařství, která získala souhlas diecézí. Mešní vína se dnes těší vzrůstající oblibě zejména mezi příznivci přírodních vín a tradičních postupů. Kromě toho se v ČR vyrábějí i specializovaná vína např. Augustiniánské mešní víno a další klášterní odrůdy, které doplňují portfolio pro liturgické účely a historické tradice.
Mešní víno a košer vína tvoří významnou součást vinařské kultury Mostecka, která se opírá o dlouhou historii vinařství, rekultivaci krajiny a novou generaci, která pokračuje v obnově vinic a produkce na tradičních i moderních polohách.