Mešní víno je primárně určeno pro liturgické účely a je to přírodní víno vyráběné v souladu s Kodexem kanonického práva; není doslazováno, dobarvováno ani aromatizováno a obsah alkoholu není regulován. Může být bílé, červené a růžové. V Česku vyrábí mešní víno jen několik vinařství, která získala souhlas příslušných diecézí.
Podle vinařského zákona lze na etiketě uvést, že se jedná o mešní víno, pouze pokud příslušná církev vydala písemný souhlas. Název mešní víno se týká pouze katolické církve a jeho vlastnosti musí být v souladu s Kodexem kanonického práva. Pro zajímavost uvádíme souhlas pro výrobu mešního vína, jak může vypadat: „Tímto dávám souhlas k výrobě a plnění mešního vína.“
Ačkoliv mešní víno úzce souvisí s bohoslužbami různých církví, můžete jej ochutnat i pokud nejste věřící. Je určeno k běžné spotřebě a označení mešní mezi víny stejné přívlastkové kategorie má do určité míry i tržní aspekt. Mešní vína se dnes těší vzrůstající oblibě zejména mezi příznivci přírodních vín a klasikých postupů, a patří mezi přívlastková vína.
Pro výrobu mešního vína lze použít pouze hrozny s cukernatostí minimálně 21 °NM a musí pocházet z odrůd zapsaných do státní odrůdové knihy. Důraz je kladen na čistotu, zdravotní nezávadnost a nepřítomnost chemických sloučenin; mešní víno nesmí být doslazováno, je však povoleno použít zahuštěný hroznový mošt. Nesmí se používat geneticky upravené kvasinky, enzymy, uhličitan vápenatý, aktivní uhlí, kyselina sorbová a další chemické látky a barviva.
Mešní vína mohou být bílé, červená i růžová a jejich výroba je vázána na liturgický dohled. ČBK stanovuje pravidla pro jejich výrobu, z čehož vyplývá, že hrozny musí pocházet z Čech a Moravy a nesmí se používat žádné náhražky či zesilovače. Při výrobě se klade důraz na jednotu s liturgickou praxí a na udržení čistoty procesu.
V některých oblastech České republiky má výrobce mešního vína specifické církevní dohody a dohled nad výrobou je zajišťován duchovním zodpovědným. Z historického pohledu měla mešní vína často klášterní vinařství, a regionální tradice v Rajhradě a Znojmě ukazují propojení mezi církevní správou a vinařskou praxí. V Rajhradském klášteře vznikla produkce mešních vín pod dohledem převora Benediktinského opatství, zatímco Znojmo se uplatnilo díky Augustiniánskému opatství na Starém Brně.
V současnosti Česká republika nabízí několik značek mešních vín, z nichž některé pocházejí z chrámových či klášterních vinařství. Mešní vína bývají vyráběna z vybraných odrůd a často mají ročníky jako 2009, 2010, 2012, 2015 a další, přičemž sortiment zahrnuje i košer mešní vína. Chrámce s.r.o. a Chrámce vinohrady, či Chrámce jako celek spolupracují s pravoslavnými obcemi a zajišťují výrobu vín pro liturgické účely.
Například Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, a.s. vyrábí mešní vína pro pravoslavnou a katolickou liturgii, a to s historickou vazbou na lokalitu. Vinařství Rajhradské klášterní s.r.o. uvádí produkci Rajhradského klášterního mešního vína, s roční produkcí kolem 100 000 litrů a podíl dvou třetin v ročním objemu na výrobu samotného mešního vína. Tradice rajhradského vinařství sahá až do středověku, s benediktinskými sklepy v podzemí města a s obnovou vinic v roce 2009.
Mešní vína mohou být vyrobená i ve spolupráci s opatskými či augustiniánskými správami a často jsou nabízena jako odrůdová vína s různými přívlastky, jako jsou výběr z bobulí či výběr z hroznů, a ročníky 2012 a 2015 bývají součástí nabídky. Vinařství PROQIN s.r.o. vyrábí mešní vína pod dozorem římskokatolické farnosti v obci Velké Němčice. Dále existuje produkce mešních vín pro pravoslavnou církev, jako je Chrámce či Kroměřížské vladyky a další výroby, které zajišťují liturgické potřeby pro obce a kláštery po celé České republice.
Tradice žehnání vinohradu a vína je rozšířená zejména na Moravě a Slovensku; žehnáno bývá 25. května na sv. Urbana a dalšími liturgickými slavnostmi, zatímco Cisterciácká pečeť představuje mezinárodní soutěž i výstavu mešních a košer vín. V rámci ročníků a záznamů se tak skládá obraz bohaté a živé tradice mešního vína v českých zemích, která nadále pokračuje pod dohledem církevních autorit a vinařských odborníků.
Mešní vína zrají v archaických sklepeních a archivních skladech, čímž se často spojuje liturgická funkce s historickou elegancí vinařství. Vinařství Chrámce zraje vína v sklepích mosteckého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, a tak se propojuje duchovní prostor s vinařskou činností. Současně platí, že pravidla pro výrobu mešního vína vyžadují, aby víno pocházelo z českých vinic a aby nebyly použity žádné náhražky či chemické látky, čímž zůstává zachován duch původu a liturgické funkce vína.
Mešní vína tedy představují specifickou kategorii vín s důrazem na liturgickou čistotu, původ hroznů a kontrolu nad procesem výroby. Jsou to přívlastková vína, která mohou být bílá, červená i růžová a jejich hlavní smysl spočívá v souladu s církevní praxí a liturgickými požadavky, nikoliv v doslazování či aromatizaci.
Po skončení obřadu bývá pohár čistěn, jak vyžadují liturgické zvyklosti, a v historických rámcích nacházíme hluboké spojení mešního vína s benediktinským a augustiniánským dědictvím, které formovalo současnou podobu tohoto vinařského odvětví v Česku.
