Barokní knihovna Klementina: obnovené veřejnosti a dědictví pražské vědy, umění a národní identity

Praha po více než dvou letech opět otevřela barokní knihovnu pražského Klementina: restaurovány byly dřevěné regály, štuková výzdoba, kamenná podlaha i kovové zábradlí, a rekonstrukce stála 11,7 milionu korun. Jezuitská barokní knihovna je od 1. dubna po revitalizaci opět zpřístupněna veřejnosti, uvedla ČTK mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková. Už v neděli ji viděli první turisté; barokní prostory jsou podle ní navíc vyhledávané zejména cizinci.

Barokní sál představuje jeden z nejstarších sálových galeriových systémů v Čechách a dodnes zůstal ve své původní podobě jako typická ukázka dobového uspořádání. Knihovna byla dokončena roku 1727, pravděpodobně podle plánů barokního architekta Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Sál je 41 metrů dlouhý a 12 metrů široký; v regálech se nachází 27 500 svazků z fondu NK. V přízemí jsou především cizojazyčná teologická díla, na galerii pak spisy obecně vědecké.

Právě Biblioteca nationalis z čela knihovny tvoří významné čestné místo a zřetelně ukazuje tradici současné Národní knihovny. „To jsou knihy jazykově, původem nebo obsahově české,“ uvedla Maňáková a dodala, že Biblioteca nationalis je základem kontinuity českého národního knihovnictví. Dřevěné regály vyžadovaly rozsáhlé restaurátorské práce, včetně zlacení patek a hlavic; restaurovány byly i dveře a okna, štuky, kamenná podlaha a kovové zábradlí.

Opravy probíhaly ve spolupráci s památkáři; interiér bude nadále udržován v konstantním klimatu, což umožní, že sál zhlédne 50 lidí za hodinu. Návštěvníkům bude po vstupu umožněn jen vhled do prostoru, nikoliv volný pohyb po celé podestě, aby se minimalizovala expozice teplotním a vlhkostním změnám. Vstupné činí 100 korun, studenti platí polovinu. Pro více informací návštěvníci směřují na www.klementinum.com.

Barokní knihovna Klementina se nachází v budově Klementina na Starém Městě; její sál s freskami na téma vědy a umění byl dokončen v roce 1727 a doplňují jej bohaté historické glóby. Jezuité, pozvaní do českých zemí za účelem šíření katolické víry, začali s výstavbou Klementina v roce 1556. Výstavba celého komplexu trvala více než 170 let; barokní knihovna je jedním z jeho nejvýznamnějších prvků. Po zrušení řádu v roce 1773 museli jezuité opustit, avšak knihovna zůstala v koleji a postupně se rozvíjela až k současnému postavení Národní knihovny.

V sále jsou uloženy i historicky cenné glóby a medailony významných jezuitů; freskami zdobená kupole symbolizuje Chrám moudrosti a před čelem knihovny je obraz Josefa II., který do knihovny přinesl konfiskáty zrušených klášterů. Nad barokní knihovnou dominuje Meridiánová síň ve 2. poschodí Astronomické věže, která sloužila k určení poledne a dnes ukazuje historické měřicí přístroje a historii věže.

Meridiánová síň obsahuje dva původní astronomické přístroje; Astronomická věž, vysoká 68 metrů, poskytuje unikátní výhled na centrum Prahy a mapuje klima v centru města - meteorologická měření v Klementinu pokračují už více než 250 let. Původně vyhlídková věž sloužila k astronomickým pozorováním od roku 1751 až do roku 1938. Od roku 1752 byla zároveň spojena s meteorologickými měřeními, která se stala pravidelnými a soustavnými od roku 1775.

Klementinum je druhým největším barokním komplexem v Praze po Pražském hradě a patří k nejvýznamnějším místům pro poznání vědy, umění a historie. V areálu sídlí Národní knihovna a v rámci prohlídkových tras je možné nahlédnout do Barokní knihovny, Meridiánové síně i Astronomické věže. Jedinečná prohlídková trasa nabízí i to, že v dosahu jsou i další architektonické a historické poklady.

Další zajímavosti zahrnují i Hudební sál s rokokovou klenbou a kapli, Matematický sál, Sál rukopisů a Velký sál se štukovaným stropem a listovým katalogem; nově turisté mohou při prohlídkách navštívit i Mozartův sál a další sály propojující umění, historii a vědu. Vstupní trasa vede přes Astronomickou věž a její spojovací část s severním křídlem; návštěvníci se postupně dostanou k Barokní knihovně a Meridiánové síni a poté na vyhlídkovou kupoli s panoramatickým výhledem na Prahu.

V souvislosti s kulturním a turistickým významem Klementina probíhá také modernizace návštěvnických služeb a prodej vstupenek je řízen pouze oficiálními prodejními kanály Prague City Tourism a ColosseumTicket. Pozoruhodné jsou i technické detaily: vnitřní prostředí je navrženo tak, aby udržovalo konstantní klima a chránilo vzácné sbírky, a proto je pro veřejnost zpočátku dostupný pouze vhled do sálu.

Mezi top zajímavosti patří i existence Meridiánové síně i její význam pro historii měření času; Klementinum se tak stává druhým největším pražským komplexem s bohatou historií vzdělání, vědy a kultury. V rámci prohlídek mohou návštěvníci vidět i faksimile Vyšehradského kodexu, iluminovaný románský evangelistář, a dozvědět se o legendě, že jezuité přinesli do Prahy při výstavbě jen jednu knihu, než se jejich sbírky rozrostly až na 27 tisíc svazků.

Historie Klementina se prolíná s vývojem univerzitního vzdělání a s rozvojem vědeckých měření: od založení observatoře v roce 1722 po pravidelné meteorologické záznamy zahájené Antonínem Strnadem kolem roku 1775, které se dodnes provádějí. V té době vznikl i systém měření a pozorování, který zahrnuje i meridián Prahy; tento systém představuje jeden z významných milníků vědeckého vývoje v prostoru Klementina.

Pokud vás láká spojení historie, umění a vědy v jednom místě, Barokní knihovna Klementina je pro vás ideální cíl. Ať už je vaším cílem obdivovat fresky v Barokní knihovně, nahlédnout do Meridiánové síně s původními astronomickými přístroji, či vyjít na Astronomickou věž a vychutnat si výhled na Staré Město a Karlův most, každý okamžik zde bude symfonií krásy a inspirace.

tags: #minorite #barokni #knihovna