Poutní tradice kolem obrazu Panny Marie pomoci na Uhlířském vrchu má hluboké kořeny v historii místa. Uctívaný obraz získával věhlas a přicházelo stále více poutníků, aby prosili o duchovní pomoc. V r. 1724 byla vedle kaple postavena poustevna a postupně vznikaly stavby, které posilovaly duchovní význam tohoto místa.
Proto byl v letech 1755-58 vystavěn Jiřím Friedrichem Gansem velký poutní kostel, ke kterému vede monumentální lipová alej z r. 1770. Hlavní alej je široká 12 m a podél ní jsou dvě boční aleje široké 4 m. Kostel byl v průběhu věků několikrát poškozen blesky a byl několikrát obnoven, což svědčí o jeho odolnosti a důležitém postavení v místní víře a kultu.
V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec, který doplňoval poutní ruch a poskytoval návštěvníkům potřebný servis. Slavnostní poutě se zde konaly až do r. 1970, což ukazuje na dlouhotrvající tradici a kontinuitu náboženského života v regionu.
Stavu kostela neprospěla těžba tufů v jeho blízkosti a příchodem okupačních vojsk vzrostl vandalizmus. Přes zabezpečovací snahy farního úřadu a několika statečných je úředně vyčíslená škoda na svatyni několik milionů korun. Tyto okolnosti zdůrazňují historickou křehkost a současné výzvy správy sakrálních památek.
Interiér kostela je řešen ve světlém tónu malby, která vytváří prostor pro klid a meditaci. Je zde šest dosud prázdných kaplí, křížové cesty asi z 2. pol. 19. století, varhany z konce 19. století, mramorový obětní stůl, sochy Nejsvětějšího srdce Páně a Neposkvrněného početí Panny Marie. Mozaiky u vstupu představující sv. Petra a Pavla jsou z roku 1925.
Celkové poslání místa spočívá v duchovní podpoře poutníků a v uchování historické architektury, která odráží dlouhou kumulaci víry, umění staveb a náboženských vyobrazení.
Architektura a areál poutního komplexu
Monumentální lipová alej, vedoucí ke kostelu, je jedním z nejcharakterističtějších prvků areálu. Hlavní alej a boční aleje vytvářejí symetrii a důraz na vstup do posvátného prostoru.
- Vstupní mozaiky z roku 1925 zobrazující sv. Petra a Pavla.
- Interiér s malířským světlým podobenstvím a duchovním nábojem.
- Historické refektáře a kaple, z nichž některé jsou prázdné.
- Průběh rekonstrukcí a obnova poškození blesky a vandalizmu.
V průběhu věků byl kostel několikrát poškozen blesky a byl několikrát obnovován, což ukazuje na vytrvalost a význam místa pro místní komunitu.
Historie a význam poutí
Slavnostní poutě se konaly až do roku 1970, což dokládá dlouhotrvající tradici a význam místa pro věřící. Uctívaný obraz získával věhlas a přicházelo stále více poutníků, kteří prosili o duchovní pomoc.
V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec, který sloužil poutníkům během jejich návštěv. Tyto skutečnosti podtrhují sociální a kulturní kontext poutního místa v regionu.
Architektonické detaily interiéru
Interiér je řešen ve světlém tónu malby, což vytváří působivé prostředí pro soukromou i veřejnou meditaci. Jsou zde šest dosud prázdných kaplí, křížová cesta z 2. pol. 19. století, a varhany z konce 19. století.
Dalšími prvky jsou mramorový obětní stůl, sochy Nejsvětějšího srdce Páně a Neposkvrněného početí Panny Marie, které doplňují liturgický prostor.
Současná situace a význam pro komunitu
Navzdory historickým výzvám zůstává místo důležitým centrem duchovní praxe a historické paměti. I když byla škoda způsobená vandalismem vyčíslená na miliony korun, místní farní úřad i stateční obyvatelé nadále pracují na ochraně a rekonstrukci.
Toto poutní místo zůstává svědkem náboženského života, umění a architektury, které přežívají přes změny v čase a politické prostředí.