Rotunda sv. Martina je největší zachovaná rotunda na území Prahy. Byla postavena ve 2. polovině 11. století. Rotunda byla postavena v 2. polovině 11. století, po zřízení pevnosti byla proměněna ve skladiště prachu. Původně sloužila jako součást hradu, který stál na vrcholu Vyšehradské skály. Interiér lodi je zaklenut kupolí a apsida je oddělena od lodi ústupkem; výstavba rotundy lze pravděpodobně datovat do druhé poloviny 11. století. Zřejmě byla původně součástí hospodářského dvorce a sloužila jako soukromá kaple.
Rotunda nebyla vždy jen historickou památkou; během třicetileté války ji využívala např. jako skladiště střelného prachu. Nad portálem vytvořeném v pseudorománském stylu je zazděna dělová koule na památku pruského obléhání Prahy v roce 1757. Roku 1719 byla rotunda upravena a vrácena k církevním účelům; za vlády Josefa II. byla kaple opět zrušena a sloužila jako skladiště střelného prachu pro vojsko. V 40. letech 19. století měla být zbořena, aby nepřekážela nově budované silnici, tehdy ji zachránil hrabě Chotek.
V roce 1875 došlo po jednání mezi Vyšehradskou kapitulaní a erárem k dohodě o vykoupení rotundy; rotunda byla obnovena podle projektu Antonína Bauma v letech 1878-1880 v puristickém slohu. Vstup na západní straně byl zrušen a zazděn; nový vchod byl vybourán na straně jižní a opatřen novorománským kamenným portálem zdobeným motivy z Vyšehradského kodexu. Interiér byl dekorativně vymalován; zvláště apsida figuralními novozákonními motivy. Oltářní obraz sv. Martina v biskupském rouše namaloval Josef Hellich a konchu v apsidě malovali Antonín König a Jan Heřman. František Sequens vyzdobil mramorovou menzu a oltář byl vytvořen v novorománském slohu.
Rotunda má kruhový půdorys a ke stavbě byly použity kamenné kvádry; vnitřní průměr rotundy je 650 cm, hloubka apsidy 220 cm a síla zdiva 95-97 cm. Na portále je nápis SANCTE MARTINE, ORA PRO NOBIS - Svatý Martine, oroduj za nás. Interiér obsahuje odkazy na románské fresky z 2. poloviny 12. století; uvnitř se nachází oltář, kazatelna a několik soch světců. Uvnitř rotundy jsou vidět románské fresky zobrazující svatého Martina na koni.
Rotunda svatého Martina je jedna z nejstarších dochovaných staveb na Vyšehradu a jednou z nejvýznamnějších sakrálních památek České republiky. Její dnešní vzhled je výsledkem několika oprav a poslední významnější opravy proběhly v roce 1991. Rotunda je dnes součástí Vyšehradu a Vyšehradské historie; některé části prostoru slouží pro církevní účely Vyšehradské kapituly. Rotunda patří k nejstarším dochovaným stavbám v Praze a je považována za jednu z nejstarších dochovaných staveb Vyšehradu.
Historie a pověsti kolem Rotundy sv. Martina doplňují její okolí; Vyšehradská rotunda je spojena s tradičními pražskými legendami a turistickým průvodcem vám cesta k ní umožní poznat více o pověstech a historii regionu. K návštěvě sem vede veřejná doprava - tramvaj č. 7 či 18 na zastávku Vyšehrad; odtud je to asi 10 minut chůze ke skalám a rotundě. Parkování je možné v okolí Vyšehradu na placených parkovištích nebo v podzemní garáži pod Vyšehradem. Návštěva Rotundy svatého Martina obvykle trvá 20 až 30 minut, záleží na tom, kolik času věnujete interiéru a expozicím.
Rotunda svatého Martina na Vyšehradě je jednou z nejstarších dochovaných staveb v Praze; byla postavena za krále Vratislava II. koncem 11. století a původně sloužila jako součást hradu na Vyšehradské skále. Interiér rotundy působí klidným a mystickým dojmem; vnitřek s kruhovou lodí a apsidou s parapetní kupolí vyzařuje prostotu, která doplňuje fresky z 12. a 13. století. Rotunda je inspirovaná a obdivovaná jak pro svou architekturu, tak pro své spojení s historií a uměním; stala se inspirací pro mnoho umělců a básníků a patří mezi nejnavštěvovanější památky na Vyšehradu.
