Nahoukaná čeření viktoriánské společnosti, sociální postavení dívek a bohatství versus chudoba - to vše se odráží v románu Jana Eyrová, jehož děj, prostředí a hlavní postavy tvoří tematickou osu díla. Důraz na ženy, jejich morální sílu a kritiku společenských norem je pro Brontëovou zřetelný, a přitom dílo pracuje s romantickými i realistickými prvky, které vynášejí jednotlivé postavy do středu dění a zároveň představují reflexi doby vzniku.
Téma, motivy, kompozice a hlavní postavy
Téma: osamělost a nezávislost ženy v 19. století; bohatství a krása versus duchovní síla a morální integrita; hledání rovnováhy mezi láskou a samostatností v konfrontaci s třídními a náboženskými normami.
Motivy: sociální nerovnost, vychovatelství a práce ženy, tajemství a gotické prvky v Thornfieldu, láska mezi Janou Eyrovou a Edvardem Rochestrem, rozuzlení kolem Berthy Masonové; proměna hrdinky z utočnělé sirotčice na soběstačnou ženu s vlastním názorem.
Kompozice: román je psán chronologicky v ich-formě s místy retrospektivními prvky; děj sleduje Janyi osudy od dětství až po dospělost, včetně jejího vyrovnávání se s minulostí a vytváření nové rodinné a sociální identity.
Hlavní postavy: Jana Eyrová jako hlavní hrdinka, paní Reedová a děti Reedovy (Eliška, Jiřina, Jan), Brocklehurst a Loowodský sirotčinec, Adélka Varensová, Edvard Rochester, Bertha Masonová, Lada Poolová, Blanka Ingramová, Jan Křtitel Rivers, Diana a Marie Riversovy, Briggš, Mason a další součástky společnosti Thornfieldu a okolí.
Objasnění období a směru
Období a směr textu se odráží v charakteru hlavních postav a v tématech, která Brontëová zkoumá. Román vznikl v době vrcholu realismu, přesto si ponechal romantické rysy: hrdinka netradičně nekrásná, ale inteligentní a morálně silná; jejich vztah s mužem z vyšší společnosti je poznamenán konfliktovými prvky a gotickými atmosférami Thornfieldu. Realismus se projevuje v sociálních motivech a v psychologické analýze hlavní hrdinky; romantismus se naopak projeví v jisté idealizaci citů a v dramatických situacích. V době vzniku byl román považován za odvážné dílo, které vyzývá konvence ve prospěch ženské autonomie a hodnot lidského charakteru nad majetek a vzhled.
Podobná díla podle období: Charlotte Brontëová (1816-1855), Anne a Emily Brontëovy (její sestry) - sestry žily v Haworthu, psaly pod pseudonymy a jejich díla odrážejí směry romantismu a realismu, kritizují společnost a ztělesňují boje žen o samostatnost; jejich společné dílo a životní okolnosti ovlivnily vývoj viktoriánské literatury.
Charakteristika 19. století a jeho dopad na text: 19. století jako éra reality a postupného průlomu ženských práv; realismus se prosazuje ve zobrazení sociálních vrstev, postavení sirotků a žen; viktoriánský svět je zobrazován s důrazem na psychologii postav, morální dilemata a sociální odpovědnost.
Obsah a vývoj děje
Jana Eyrová jako sirotek vyrůstá u tety paní Reedové v Gatesheadu, kde je pronásledována a vystavena fyzické i psychické šikaně. Po konfliktu s bratrem Janem Reedem je poslána do Loowodského sirotčince, kde prožívá tragické podmínky a setkává se s Helenou Burnsovou a slečnou Templovou. Tyto zážitky formují její postoj k autoritám a k světu kolem ní. Po osmi letech v ústavu přijímá nabídku vychovatelky u Adélky Varensové v Thornfieldu, kterou vede Edward Rochester. Zpočátku je Rochester pro Janu chladný a poněkud nevřelý, ale postupně mezi nimi roste hluboký cit. Thornfield ukrývá tajemství - šílenou Berthu Masonovou, která je Rochesterovou manželkou; její existence má zásadní dopad na další vývoj. Teprve po odhalení manželské šílenosti dochází k útěku Jany z Thornfieldu. Janina cesta vede na sever Jamajky a do Whitcrossu, kde se spojí s Janem Křtiteli Riversem a jeho sestrami, které ji oficiálně přijímají do rodu Riversů. Postupně Jana zjistí, že je dědičkou bohatství a uzavírá s rodu Riversů nový rodinný horizont. Nakonec se Rochester ukáže být jen částečně svobodný muž; po požáru a ztrátě zraku se jejich cesty opět spojí, a Janina láska k němu se vyrovnává s realitou jeho postižení. V závěru se Janiny povahové kvality a její vůle přetavují v odpověď na otázku o rovnosti mezi pohlavími - Janina volba a její vztah s Janem Křtitelem otevírají nový pohled na možnosti ženy v době, kdy byla společnost silně omezující.
Charakter a styl psaní
Styl díla je popisný, s prvky autobiografičnosti a psychologické analýzy hlavní hrdinky; jazyk je spisovný a s historickými prvky, který zobrazuje svět viktoriánské Anglie. Román kombinuje romantické a realistické prvky, zkoumá vztahy a sociální prostředí; autorka se v něm vyjadřuje o osamělosti, nezávislosti a důstojnosti žen.
Hodnocení: Tato knížka nabízí silný pohled na ženskou důstojnost, osudovost a sílu vůle. Zvláště působivá je část, v níž autorka vyzdvihuje, že skutečná krása spočívá v nitru člověka a že pravá láska neohlíží na bohatství či vzhled. Ačkoliv kniha zahrnuje i filmy a adaptace, původní dílo zůstává klíčovým textem pro pochopení romantismu a realismu v viktoriánské literatuře.
Poznámky k kontextu a recepci
Charlotte Brontëová se narodila 21. dubna 1816 a zemřela 31. března 1855; patřila k třem slavným sestrám Brontëovým; její život a dílo byly poznamenány tragédiemi a drsnými podmínkami v mládí. Dílo Jana Eyrová vzniklo během období, kdy se realismus začínal prosazovat v evropské literatuře; román je vnímán jako průkopnický počin, který ukazuje novou roli ženy ve společnosti a její schopnost ovládát svůj osud i v obtížných sociálních podmínkách.
