Publikováno 24. 10. Premiér Petr Fiala a státní sekretář Svatého stolce kardinál Pietro Parolin podepisují smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem, 24.
Základní informace o dohodě a její význam
Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem podepsali 24. října zástupci obou stran, za Českou republiku premiér Petr Fiala a za Svatý stolec jeho státní sekretář kardinál Pietro Parolin. Jelikož se jedná o mezinárodní smlouvu prezidentského typu, budou s ní muset následně vyslovit souhlas také obě komory Parlamentu. Uzavření smlouvy je obsaženo v programovém prohlášení vlády Petra Fialy.
„Připojujeme se k 64 státům, které dohodu se Svatým stolcem již mají. Po 22 letech se nám povedlo vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která plně respektuje náš právní řád, ale zpřesňuje některé postupy a vyjasňuje některé sporné záležitosti. Budou z ní mít užitek čeští občané.“
Smlouva dále zdůrazňuje svobodu vyznání a umožní Česku spolupracovat s církvemi v oblastech duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních, ve vězeních, v armádě a policii. Zakotvuje výhradu svědomí, zpovědní tajemství a církevní sňatky. Smlouva se nijak nedotýká majetkových otázek ani vlastnictví katedrály sv. Smlouva také nevytváří žádné požadavky na změnu českých zákonů.
Roli jednotlivých aktérů a rozdíly v pohledu
Pro českou stranu jednání vedl vrchní ředitel Ministerstva zahraničních věcí Martin Smolek, za Svatý stolec jednal apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. „Nalezení kompromisu nebylo vždy úplně jednoduché. Po celou dobu vyjednávání jsem ale jasně vnímal vůli obou stran dohodnout se,“ uvedl Smolek.
Podle Stanislava Přibyla není cílem smlouvy získání privilegií pro katolickou církev, ale posílení garance práv vyplývajících z náboženské svobody. Smlouva upravuje právo na duchovní péči pacientů, vězňů a vojáků, zakotvuje také výhradu svědomí, zpovědní tajemství nebo církevní sňatky. Dohoda se naopak nedotýká majetkových otázek nebo vlastnictví katedrály.
Ekumenická rada církví v ČR (ERC) byla informována a vítá návrh smlouvy s tím, že posílí ochranu duchovních, lidských a kulturních hodnot a dodržování lidských práv a základních svobod.
Historie vztahů ČR se Svatým stolcem a kontext současné politiky
V roce 2002 vláda smlouvu se Svatým stolcem vyjednala a schválila, ale Poslanecká sněmovna o rok později odmítla ratifikaci. Nyní jde o novou situaci: Svatý stolec je subjektem mezinárodního práva a má navázány diplomatické vztahy s Českou republikou. Alespoň jednu mezinárodní smlouvu s ním má uzavřeno 25 evropských států.
Návštěvu Chorvatska zahájil státní sekretář Parolin v souvislosti s 30. výročím uznání nezávislosti Chorvatska Svatým stolcem a 25. výročí ratifikace tří smluv mezi Vatikánem a Chorvatskem. Parolin vyjádřil znepokojení nad možnou eskalací války na Ukrajině a připomněl papeže Františka a jeho ochotu pomoci k míru, včetně možnosti zprostředkování Vatikánu a potenciální cesty do Moskvy.
Mezináboženská dnešní mise a ekumenismus
Česká biskupská konference informovala ERC o jednáních; ekumenismus je pro ČR významný, protože spolupráce s nekatolickými církvemi posiluje ochranu duchovních, lidských a kulturních hodnot a lidských práv. Kardinál Parolin během návštěv Chorvatska zdůraznil historickou blízkost Svatého stolce chorvatskému lidu a význam rozvíjení vztahů na úrovni církví a státu pro mír, spravedlnost a ochranu lidské důstojnosti.
Parolin hovořil také o roli migrace a roli Maroka v rámci mezináboženské spolupráce; zdůraznil důležitost mešit, kostelů a synagog vedle sebe jako projevu vzájemného respektu a jednoty v rozmanité společnosti. V souvislosti s Marokem připomněl, že Marrákešská dohoda zůstává společným plánem pro přijímání migrantů, jejich ochranu a integraci jako bratrů v lidském bratříství.
Postoje k problematice liturgie a reformám v Ríme
Parolin je spojován s reformami římské kúrie, zejména s reformou z roku 2017 a ustanovením Třetí sekce, která má zajišťovat zvláštní spojení mezi papežem a diplomatickým personálem. Z hlediska liturgie se vyjadřuje k významu kultury ve slavnostech a k symbolice liturgie jako hlavního kanálu, který formuje věřící. Někteří pozorovatelé v médiích zmiňují i jeho postoj k Tradicionis Custodes; jeho názory a jeho role v této debatě bývají předmětem diskusí uvnitř církve.
Parolinovy diplomatické zkušenosti zahrnují složité rozhovory s Čínou, Mexikem, Venezuelou a dalšími státy, a jeho kariéra je spojena s úsilím o mír a dialog. Během služby byl svědkem i výzev církve v různých regionech světa a jeho přístup je definován kompromisem, dialogem a snahou o praktickou diplomacii spojenou s pastorací.
Časová linka hlavních témat
- Podepsání smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem (24. října).
- Potřebný souhlas obou komor Parlamentu pro mezinárodní smlouvu prezidentského typu.
- Historie vztahů Vatikánu s Chorvatskem a současné cestování Parolina do Chorvatska.
- Rotace a reforma Štátneho sekretariátu a jeho dopady na diplomatickou činnost a řízení církevních záležitostí.
- Etická a teologická diskuse o lidské důstojnosti, dialogu a mezikulturálních vztazích.
Vizualizace a multimédia
Proč Vatikán provozuje globální špionážní síť
tags: #chorvatsko #kardinal #parolin