Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Blažovicích: architektura, historie a současnost

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Blažovicích je významnou sakrální stavbou 20. století, která vznikla podle projektu slovinského architekta Josipa Plečnika a kombinuje prvky historismu, secesi a moderny. Jedná se o podélnou sálovou stavbu s pěti věžemi, které dominují horizontu náměstí Jiřího z Poděbrad, a s výrazně geometrizovanými tvary, čemuž odpovídá i jeho kubistické pojetí. Kostel je spojován s architektonickou originalitou i s duchovním odkazem reformních časů koncilu II. vatikánského a s výraznou funkcí pro místní farnost.

Historie vzniku a budování

Základní kámen filiálního kostela v Blažovicích byl položen 25. srpna 1929 a samotná výstavba probíhala v letech 1928-1932 podle návrhu Ing. Metoděje Zoubka z Bratislavy. Kostel byl posvěcen 10. června 1934 biskupem brněnským Josefem Kupkou a zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Autor projektu a rozpočet na stavbu byly připraveny s podporou místních řemeslníků, zednického mistra Jana Lábra z Křenovic a dalších spolupracovníků.

První zvony byly posvěceny v roce 1933, a postupně se interiér kostela doplňoval zařízením důležitým pro jeho funkci. V roce 1959 byly vysvěceny nové varhany vyrobené v Krnově a v roce 1986 proběhla největší změna interiéru, která souvisela s reformami II. vatikánského koncilu. Podle návrhu architekta Viktora Dohnala byl kostel přestavěn tak, aby lépe vyhovoval liturgii čelem ke shromáždění-theo změněné rozdělení prostoru a umístění oltáře.

Architektura a půdorys

Kostel je volně stojící neorientovaná podélná sakrální stavba situovaná na západním okraji Náměstí Republiky. Jedná se o sálovou stavbu obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 × 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem, což evokuje určitou podobnost s antickými chrámy. Pět mimořádně kónických věží s jehlanovými střechami tvoří dominantní prvek exteriéru. Hlavní věž v ose průčelí měří 60 m, zatímco čtyři nižší věže dosahují výšky 30 m. Charakteristické jsou bohaté vnější pláště, které střídají neomítané kamenné zdivo s omítanými plochami a štukovým dekorem. Na fasádách se objevují geometrické i stylizované prvky z ásotních odkazů na byzantskou, románskou a gotickou architekturu, které se prolínají se secesními a kubistickými prvky.

Na průčelí dominují tři mohutné portály a velké prosklené hodiny s průměrem 7,6 m, umístěné na 42 m vysoké věži. Vnitřní prostor disponuje pěti poli, empory bočních lodí a presbytářem, který se nachází na severozápad a je oddělen od hlavní lodi. Přízemí bočních lodí je osvětleno úzkými svislými okénky rámovanými pilastry; střední pole má namísto oken střední boční vstup do lodi. Kostel má pět věží s půdorysem orientovaným do JV-SZ a interiér je zdoben kazetovým stropem a bohatým štukovým dekorem.

Dekorace a interiér

V interiéru je malířská a sochařská výzdoba důležitou součástí vyprávění o víře a komunitě. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru visí třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop, vyřezané z lipového dřeva sochařem Damiánem Pešanem. Nad portály průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Původní hlavní oltář byl v minulosti přemístěn do přístavby u kostela, kde v době velikonoční plní funkci Božího hrobu. Kazatelna v Blažovickém kostele nebyla nalezena jako součást původní výbavy, což je považováno za zajímavou charakteristiku postmoderního pojetí.

Revitalizace, okolí a související projekty

V roce 2024 byla dokončena první etapa revitalizace zahrádky za kostelem, která zahrnovala opravu cestiček, terénních ploch a odvodnění. Náklady dosáhly cca 2,8 mil. Kč a část byla hrazena z dotace. Současně probíhá rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad (do srpna 2026), jejíž návrh respektuje centrální postavení kostela. Parková úprava kolem kostela pravděpodobně vznikla podle konceptu architekta Kepky nedlouho po dokončení novostavby. Kostel slouží od roku 2001 jako farní kostel Blažovické farnosti po vyhlášení novou farností Brněnským biskupem.

Environment a okolí

Blažovice patřily původně k farnosti Tvarožná, kam místní obyvatelé chodili do kostela a pohřbívali své předky. V rámci širšího kontextu farního života se Blažovice staly samostatnou farností a střediskem duchovního života v regionu. Venkovská architektura a nástěnné a štukové motivy na fasádách zůstávají důležitémi prvky, které odrážejí spojení mezi tradicí a modernou.

Současně s architektonickým významem se kostel stal i symbolem míru a modlitby za mír, zejména pro místa vystavená konfliktům. Modleme se stále za mír, zvláště pro místa a společenství, kde se válčí anebo válka hrozí.

Specifika

Kostel má pět věží, kubistické detaily a absence kazatelny, což je poměrně výjimečné pro české sakrální stavby 20. století.

1. Základní kámen: 25. srpna 1929
2. Posvěcení: 10. června 1934
3. První zvony: 1933
4. Námět interiéru a změny po II. vatikánském koncilu
5. Revitalizace zahrady: 2024

tags: #kostel #nejsvetejsiho #srdce #jezisova #blazovice