Klášter minoritů byl založen v polovině 14. století Rožmberky. Dvojí konvent bratří a sester řádu sv. Františka založila roku 1350 ovdovělá Kateřina z Rožmberka se svými čtyřmi syny Petrem, Joštem, Oldřichem a Janem. První mniši přišli do kláštera v roce 1357 a o rok později byl klášter vysvěcen sarajevským biskupem Albertem. Klášterní kostel byl vysvěcen ke cti Božího těla a Panny Marie. V roce 1361 vstoupily do kláštery první řeholní sestry v čele s abatyší Alžbětou z Opavy.
Ženský prvek hrál v klášterní kultuře Českého Krumlova ve středověku významnou roli. Klášterní péče minoritských ustanovení se tradičně obracela k širokému spektru městského obyvatelstva a svým působením ovlivňovala socializaci pozdně středověkého urbánního veřejného prostoru. Specifikum krumlovských minoritů spočívalo ve skutečnosti, že pastoraci vykonávali jak pro krumlovské měšťany, tak v sousedních ženských zbožných komunitách (klarisky, bekyně).
Nejdůležitější částí areálu je klášterní kostel Božího Těla a Panny Marie. K němu ze severu přiléhá ženský konvent klarisek a z jihu mužský konvent minoritů. Předlohou se stal pražský klášter minoritů a klarisek, který v roce 1231 založila sv. Anežka Česká. O samotnou výstavbu duchovního komplexu se zasloužila ovdovělá Kateřina z Rožmberka se svými čtyřmi syny. V roce 1357 přišli do kláštera první mniši a o rok později byl kostel i celý klášter vysvěcen sarajevským biskupem Albertem. První řeholní sestry sv. Kláry byly slavnostně uvedeny do kláštera v roce 1361. K minoritům a klariskám přibyla v roce 1375 komunita zbožných laických sester třetího řádu sv. Františka z Assisi - bekyní, která obývala do první poloviny 15. století třetí konvent.
Tím vznikl velkorysý areál sestávající z tří konventů s 900 m2 vnitřních nádvoří, 5000 m2 podlahových ploch a pěti zahrad, z nichž se do současnosti zachovaly tři o rozloze téměř 9000 m2. Během vlády Rožmberků se stal rozsáhlý komplex duchovním, kulturním a uměleckým centrem Českého Krumlova a tuto významnou roli si zachoval až do konce 18. století. Klášterní areál prošel rozsáhlou revitalizací, během ní vzniklo moderní kulturně vzdělávací centrum. Dnes je areál Kláštera klarisek v majetku města Český Krumlov a Klášter minoritů je ve vlastnictví Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
Stavby a rekonstrukce trojklášteří prošly v průběhu věků několika etapami: založení ve 14. století, pozdně gotická úprava v rozmezí 1490-1500 (unikátní soubor pozdně gotických krovů) a barokní přestavba probíhající v 17. a 18. století, která komplexu dala dnešní podobu. Interiéry kostela Božího Těla a Panny Marie byly postupně dotvořeny barokní výzdobou a oltáři vytvářeli výjimečnou galerii církevního umění. Hlavní oltář z roku 1679-1682 vytvořil kníže Jan Kristián z Eggenberku s Eleonorou, s erbem Eggenberků uprostřed oltáře; oltářní obraz znázorňuje Pannu Marii s Kristem a sv. Františkem, a nad ním triumfuje Zvěstování. Raně renesanční architekturu oltáře doplňují sochy Jana Woratha, zatímco severní a jižní stěny kostela ukazují další bohaté barokní oltáře a nástěnné malby.
V 18. století došlo k velkým změnám v provozu klášterů: klarisky byly zrušeny v důsledku josefínských reforem v roce 1785, minorité zůstali až do roku 1950. Poté byl klášterní areál využíván k světským účelům, sloužil jako vojenské učiliště, bydliště pro úředníky, nebo sídlily zde vzdělávací instituce a skladovaly se zde komodity, což se negativně podepsalo na stavu objektů. Po roce 1990 byl areál rozsáhle revitalizován a v současnosti vzniklo moderní kulturně vzdělávací centrum. V listopadu 2014-2015 proběhla velká rekonstrukce, po níž vznikly stálé expozice Život a umění v krumlovských klášterech a Interaktivní expozice lidských dovedností. Příkladnou ochranou a zpřístupněním trojklášterí se zabývají také partnerstvími města a různých kulturních institucí, například Městské divadlo v Českém Krumlově, Centrum barokní kultury a SUPŠ sv. Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu.
Současná podoba klášterů vychází z několika významných stavebních etap: založení ve 14. století, pozdně gotická úprava a barokní přestavba. V novodobé historii kláštery sloužily různým účelům - jako vojenská škola či bydlení pro úředníky panského dvora, později zde byly sklady a sociální byty. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2014-2015 vzniklo v bývalých klášterních objektech moderní kulturně vzdělávací centrum s expozicemi Život a umění v krumlovských klášterech a Interaktivní expozice lidských dovedností. Předmětem zájmu jsou i řemeslné dílny, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet výrobu výrobků v kovářské, knihtiskařské či sklářské dílny. K zajímavostem patří, že kláštery v historickém centru Českého Krumlova patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější středověké klášterní areály ve střední Evropě, a to díky unikátnímu trojklášteří.
Český Krumlov: Temná tvář. Zločin, intriky a šílenství?
Hlavní stavební a duchovní prvky trojklášteří
Nejdůležitější částí areálu je klášterní kostel Božího Těla a Panny Marie. Ze severu přiléhá bývalý konvent klarisek (řád chudých sester sv. Kláry), z jihu pak bývalý mužský konvent minoritů. Kostel byl později gotický přestavěn a raně barokně upraven skrze zásahy Stefanem Pertim a Jakubem de Maggi, kteří pracovali na výstavbě a úpravách v letech 1649-1681. Vnitřní vybavení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Kaple sv. Wolfganga a kaple Panny Marie Einsiedelské z roku 1688 dotvářejí duchovní atmosféru areálu. Uprostřed západního křídla vstupujeme do kaple sv. Wolfganga s unikátními malbami a nástěnnými dekoracemi.
V dolní úrovni kláštera stojí raně barokní oltář Panny Marie, z jehož prostředí vyzařuje bohatá sochařská výzdoba a reliéfy. Na jižní straně kostela jsou tři barokní oltáře s bohatou řezbářskou výzdobou, čímž se dotváří celek poutavé barokní řeči. Křížová chodba z doby kolem roku 1500 patří k dalším klíčovým prostorám; je zaklenutá síťovou klenbou a její severní křídlo tvoří dvojlodní prostor s unikátními žulovými sloupy. Západní stranu doplňuje věž s kaplí sv. Wolfganga a západními nástěnnými malbami.
Propojení kláštera s širším regionem dokládá i souvislost s městem a okolními sakrálními místy. Kostel sv. Jošta v Českém Krumlově, kaple sv. Martina v Soudných místech a další reliefy většinou souvisí s Rožmberským a eggenberským architektonickým a duchovním kontextem. Předlohou byla inspirace pražským klášterem minoritů a klarisek; výsledný trojklášter je významnou kulturní památkou, která svědčí o bohaté sakrální a stavební historii města.
Český Krumlov: Temná tvář. Zločin, intriky a šílenství?
Historické proměny a moderní využití areálu
V novodobé historii byl klášter klarisek i minoritů využíván jako vojenské učiliště a skladovací prostor pro panský dvůr. Následně se objekty staly sídlem různých vzdělávacích institucí a sociálních bytů, což se negativně projevilo na stavu staveb. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2014-2015 vzniklo moderní kulturně vzdělávací centrum s trvalými expozicemi Život a umění v krumlovských klášterech a Interaktivní expozice lidských dovedností. Dnes je areál Kláštera klarisek majetkem města Český Krumlov a Klášter minoritů ve vlastnictví Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Programové činnosti zde zajišťují spolu s Kláštery Český Krumlov také partneři Městské divadlo, Centrum barokní kultury a SUPŠ sv. Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu.
Trojlášteří v Českém Krumlově je jedinečné tím, že soubor tvoří minoritský klášter a klaris (klášter klarisek) spolu s bekyňami, tedy laickými sestrami třetího řádu, a to vše v jedné historické lokalitě. Stávající podoba vychází z etap: založení v 14. století, pozdně gotická úprava 1490-1500 a barokní rekonstrukce 17. a 18. století. V nové době sem areál opět získává duchovní i kulturní význam díky revitalizaci a otevření pro veřejnost. Součástí expozic jsou rovněž řemeslné dílny, které umožňují návštěvníkům nahlédnout do kovářství, knihtisku a sklářství.
Okolí a význam klášterů pro region
Klášter minoritů i klášter klarisek patřily k nejvýznamnějším středověkým klášterním komplexům v střední Evropě a představují unikátní trojklášterí v rámci historického jádra města. Předlohou se stal pražský klášter minoritů a klarisek z 13. století. Z rodu Rožmberků pocházel vliv na hospodářský, stavební a kulturní rozvoj Českého Krumlova. Vznik trojklášteří umožnil pastoraci pro měšťany i pro sousední zbožné komunity a během staletí formoval duchovní i sociální život města. K udržení kulturního a náboženského dědictví přispěly i další významné rodiny a stavitelé, například Jakub de Maggi, který se podílel na barokních úpravách zámku a dalších klášterů v regionu.
V krajině Blanského lesa, do nějž Český Krumlov spadá, jsou kláštery významnou součástí kulturního dědictví. V blízkosti klášterů stojí i další sakrální památky a poutní místa regionu, která společně tvoří bohatou historii a turistický atrakt. Před rokem 1945 i po něm došlo k řadě změn; některé kaple a sakrální objekty byly zničeny či zrušeny, avšak trojklášterní komplex zůstal zachován a byl rekonstrukcí uveden do dnešní podoby. K zajímavostem patří například záchrana a prezentace klášterních interiérů a expozic, které přibližují veřejnosti bohatou historii klášterů a jejich roli ve společnosti středověkého a novověkého Českého Krumlova.
Klíčové osoby a artefakty
O svou roli v rozvoji klášterů se zasloužili významní stavitelé a členové rodu Eggenberků a Schwarzenberků. Dvojice Eggenberků a Schwarzenberků spolu s Jakubem de Maggi stály za barokní přestavbou a významnými oltáři v kostele. Hlavní oltář tvoří erb Eggenberků a manželů Eggenbergů, raně barokní kazatelna z roku 1746 a oltáře s bohatou sochařskou výzdobou. Kaple sv. Wolfganga je zdobená původními nástěnnými malbami a malbami ze druhé poloviny 18. století. Náhrobní kameny a relikvie ve křížové chodbě a rajském dvoře dotváří historický význam a duchovní odkaz klášterů.
Přes všechny změny si trojklášterí udrželo vysokou kulturní hodnotu; dnešní areál slouží jako centrum pro prezentaci barokního umění a historie a poskytuje prostor pro programy, výstavy a vzdělávací aktivity v rámci partnerství s městem a místními institucemi.
Klíčové součásti trojklášterí a jejich detaily
- Kostel Božího Těla a Panny Marie - dvoulodní prostor s gotickými i barokními prvky; kaple sv. Wolfganga a kaple Panny Marie Einsiedelské.
- Křížová chodba - zaklenutá síťovou klenbou, se žulovými sloupy a s kaplí Panny Marie Einsiedelnské ve středověkém rajském dvoře.
- Oltáře a kazatelna - raně barokní oltáře, malby, sochařská díla a bohatá řezbářská výzdoba.
- Kaple sv. Wolfganga - malby z 2. poloviny 17. století a užité artistické prvky.
- Historické užití - vojenská škola, ubytování úředníků, skladiště a později kulturní centrum.
Meta informace pro moderní prezentaci
Současné využití areálu zahrnuje trvalé expozice Život a umění v krumlovských klášterech a Interaktivní expozice lidských dovedností, doplněné o řemeslné dílny, které nabízejí praktické ukázky z kovářství, knihtiskařství a sklářství.
Český Krumlov: Temná tvář. Zločin, intriky a šílenství?
Areál trojklášteří představuje důležitý bod na kulturní mapě jižních Čech a je jedním z nejvýznamnějších památkových celků Českého Krumlova. Jeho historie odráží propojení náboženského života, architektury a regionální politiky Rožmberků a jejich následníků, a jeho současné využití zajišťuje kontinuitu a ochranu kulturního dědictví pro veřejnost.
- Založení minoritského kláštera a klarisek Kateřinou z Rožmberka kolem roku 1350.
- První mniši přišli v roce 1357; kostel byl vysvěcen a první sestry nastoupily v roce 1361.
- Pozdně gotická úprava a barokní přestavba posílily architektonický význam areálu.
- Josefínské reformy ukončily klášterní řád klarisek; minorité zůstali až do roku 1950.
- Revitalizace v 21. století a vznik moderního kulturně vzdělávacího centra.