Služby Boží jsou centrálním děním v církevním sboru. Církevní sbor není jen pasivním divákem, je spoluúčastníkem služeb Božích aktivním poslechem slova Božího, zpěvem liturgických částí a duchovních písní. Ve středu Služeb Božích je zvěstování Božího slova a svátost Večeře Páně se přisluhuje zásadně pod obojím způsobou, přičemž důraz je na slovech ustanovení obsahujících Boží slib o odpuštění hříchů. Služby Boží nejsou považované za naši službu přinášenou Bohu - oběť, ale za Boží službu nám - Bůh nám z lásky slouží svým slovem a svátostmi.
Ježíš řekl při Poslední večeři dvakrát: „Toto konejte“! Řekl to nejprve poté, co svým učedníkům podal k jídlu své tělo a krev. Řekl to podruhé, když jim umyl nohy. Vyslyšet tento jeho příkaz, konat to, co on si přál, znamená samozřejmě slavit mši svatou. Proměněný chléb se ve mši láme a rozdává: Každý den můžeme my lámat svůj život do množství povinností a protichůdných vztahů. Ke svatému přijímání přicházíme vždy jako chudí, kteří si nemohou nic zasloužit, a které Bůh přesto sytí eucharistickým chlebem.
Buď si vědom toho, co konáš při liturgii, a také podle toho žij; svůj život připodobňuj tajemství Kristova kříže. „Chceš prokazovat úctu Kristovu tělu? Nepřehlížej tedy, že je nahé: abys mu tady v chrámě neprokazoval úctu hedvábnými rouchy, a venku nepřehlížel, že jej deptá zima a nahota. Kdo řekl: To je mé tělo, je týž, který řekl: Viděli jste mě hladovět, a nedali jste mi jíst, a také: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.
Nabízíme vám manuál pro domácí nedělní bohoslužbu v současném nouzovém stavu pandemie Covid 19. Kvůli časové naléhavosti text prošel jen zběžnou korekturou. V naší zemi nastala situace, kdy není pro mnohé z křesťanů možné přijít na nedělní mši svatou. Jak připravit malou domácí bohoslužbu? Docela snadno! Lze využít základních modliteb např. Pokud chceme připravit bohoslužbu pro více lidí, závisí na tom, zda budou přítomné děti a jakého věku. Pokud se modlitby budou účastnit jen dospělí, lze ji např.
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Na začátku bohoslužby si obvykle připomínáme, že všichni děláme někdy chyby a selháváme. Je ale možné rozdat připravené papíry, na nichž bude úryvek textu vytištěný. Každý dostane chvilku čas, aby si text sám znovu přečetl. Pak si vezmeme tužky a každý si ve svém papíru zaškrtne slovo či slova nebo větu, které se ho dotkly. Může jich být více, podle toho, jak byl text pro nás působivý. Po chvilce, když všichni mohli projít text a zaškrtnout si nějaké slovo, každý může přečíst jedno ze zaškrtnutých slov. Postupně všichni čtou, lze i několik koleček tak, aby zazněla podtržená slova. Následuje modlitba proseb.
Připojme modlitbu proseb. Můžeme vyjít z textu, který se četl. Kde je to pro účastníky obtížné, lze vyslovit jen jedno slovo, které naši prosbu charakterizuje (např.: za nemocné, za rodiče...). Pán Ježíš nám přinesl pokoj. Díky jeho oběti můžeme jeho pokoj mít i my a dávat ho také druhým. V naší zemi nastala situace, kdy není možné pro mnohé z křesťanů přijít na nedělní mši svatou. Jak připravit malou domácí bohoslužbu, když jsme sami? Předně je třeba říci, že zvláště pro ty, kteří nyní příliš nevycházejí ven, je velmi důležité den rozplánovat a vložit do něj také důležité okamžiky, mezi nimiž může být i malá bohoslužba.
K této modlitbě lze využít např. Denní modlitbu církve (tzv. Je dobré věnovat přípravě pozornost a vyzdobit místo podobně jako sváteční stůl: hezký ubrus, svíce, kříž, Bible, ve které je založena pasáž, kterou budeme číst. Je vhodné nezapomenout na uctivý postoj.
Na začátku bohoslužby si obvykle připomínáme, že všichni děláme někdy chyby a selháváme. Nyní si přečteme úryvek z Písma svatého. Poprosme nejprve o Ducha svatého, aby nás učinil vnímavými k tomuto textu např. Duchu svatý, přijď a pomoz mi porozumět Božímu slovu. Takto zpracovaný text včetně poznámek nakonec položíme na připravený stůl. Vyznání víry je naším osobním přitakáním na víru v Boha.
Můžeme využít připravené prosby např. Pro někoho je to obtížné. posvěť se jméno tvé. Dej nám Bože své požehnání, chraň nás všeho zlého a doveď nás do života věčného.
sv. Co řekl o okupaci Československa v srpnu 1968 tehdejší papež Pavel VI. Slavnost nanebevzetí Panny Marie 15.8. 17. 8. Lev XIV. 10. 8. TRIP PO VODĚ (srov. 4. 8. Jak má vypadat křesťanský vedoucí pro 21. 28. 7. 23. 7. Lev XIV. Poselství papeže Lva XIV. k Světovému dni prarodičů a seniorů, který se slaví čtvrtou neděli v červenci, letos 26. července, na téma „Já na tebe nezapomenu“ (Iz 49,15). 19. 7. 13. 7. Je třeba bojovat proti „pověrám“ v oblasti psychických onemocnění. 7. 7. Stávající způsob pastorace se jeví jako nedostačující. 4. 6. Pastorační aktivity Jana Buly vyhodnotila tajná komunistická policie StB takto: "... Na těchto internetových stránkách začínáme na pokračování uveřejňovat malý kurs pastorální teologie, jehož autorem je vyučující pastorálních oborů na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze doc. Aleš Opatrný, Th.D. Opírá se zejména o obě konstituce o církvi 2. vatikánského koncilu a dotkne se řady (jistě ne všech) problémů, které jsou v pastoraci živé.
Pastorace jako reflexe o tom, jak Boží láska a milosrdenství vedené Duchem svatým působí v životě lidi, se vyvíjí v různých historických podmínkách. Pastorační teologii charakterizuje dokument o výchově ke kněžství Pastores dabo vobis jako vědeckou reflexi o stálém růstu církve v dějinách silou Ducha svatého. Pastorace je činnost, která vychází z víry křesťana a má za cíl pomáhat lidem objevit Boží plán pro svůj život a odpovědět na Boží volání.
V očích současné společnosti bývá pastorační práci někdy chápat jako preevangelizační činnost, která reaguje na konkrétní životní situace lidí a její cílem může být i širší kulturní kontext. Důležité však zůstává, že skutečná pastorační práce vychází z úcty k člověku jako Bohem stvořené bytosti, z lásky k Bohu a k bližnímu a ze snahy připravit člověka na plnou účast na spásném díle Ježíše Krista.
Pastorační činnost se během 20. století vyvíjela pod tlakem společnosti a politických poměrů; po roce 1989 se otevírá novým kulturním vlivům a pluralitě náboženských postojů, zatímco její jádro zůstává být svědectvím o milosrdenství a službě lidem.
Význam pojmu „liturgie“ a proč je důležitá
Principy pastorální práce a její cíle
Pastorační práce vychází z přesvědčení, že každý člověk je stvořen k obrazu Božímu a že cíl života má být transcendentní a směřovat k Bohu. Základním východiskem každé pastorace má být úcta k člověku jako osobě, Bohem stvořené, láska k Bohu a člověku ve smyslu velkého přikázání lásky a pohled na člověka s perspektivou vzkříšení.
Pastorace není jen praktická pomoc, ale součást milosrdné lásky Ježíše Krista, která vede k bezpečné cestě k cíli - k Bohu. Je zde jasné rozlišení mezi pastorací a evangelizací; někdy ji lze chápat jako preevangelizační činnost, avšak skutečná pastorace reaguje na životní situace lidí a má širší lidský a duchovní dopad.
V kontextu masových změn společnosti a pluralitní víry je důležité, aby pastorační postoje vycházely z víry a byly vyvážené mezi tělem, duší a postoji k tělu člověkova bytí.
Témata a praktické nástroje domácí bohoslužby
Text obsahuje návody pro domácí bohoslužbu během nouzových podmínek, včetně modliteb, čtení a prožitků ztextu. Lze připravit texty čtení, dopsat poznámky, vyzvat děti k malbě a kresbě biblického příběhu a zapojit hudbu a noty.
Členové rodiny mohou spolu číst, vyzdvihovat slova z textu a spolu s modlitbou proseb rozvíjet společný prostor pro ztišení a reflexi.
Pro děti se nabízí zvláštní postup: vyprávění příběhu, jeho nakreslení na papír a následné sdílení. Pro dospělé a starší děti se zkratkami textu, vyúčtováním a prokládáním jednotlivých částí písničkami.
V rámci domácí bohoslužby se doporučuje připravit stůl jako u sváteční tabule, s křížem, svíčkami a Biblí; vyzdvihuje se uctivý postoj a záměr naslouchat Duchu svatému, který otevírá srdce pro Boží slovo.
Historicko-teologický kontext pastorace
Pastorace jako reflexe o tom, jak Boží láska vede k osudu člověka, vychází z koncilních konstitucí a teologických zdrojů; její pochopení se vyvíjelo od období totalitního tlaku po období pluralitní společnosti.
Pastorační teologie je založena na myšlence, že církev je „všeobecná svátost spásy“ a že její činnost vyjadřuje milosrdnou lásku Ježíše Krista, která vede lidi k Bohu. Pastorační činnost zahrnuje péči o jednotlivce i rodiny, spolupráci společenství a doplňování se, nikoli soupeření.
V České republice působí tým pro Pastoraci povolání, který podporuje mladé lidi v objevování Božího plánu pro jejich životy; pedagogika povolání vychází z Evangélia a ukazuje postoje jako rozsévat, doprovázet, vychovávat, formovat a rozpoznávat.
Význam pojmu „liturgie“ a proč je důležitá
Pastorace tedy zahrnuje širší pohled na člověka, jeho tělo i duši, a klade důraz na vztah k Bohu a k druhým, čímž vychází vstříc rozmanitým životním situacím auvedeným otázkám současnosti.