Britský princ Harry, nejmladší syn princezny Diany a prince Charlese, se oženil s herečkou amerického původu Meghan Markleovou. Svatba se konala v kapli svatého Jiří na královském hradě Windsor a snoubenci na ní pozvali 600 hostů. Obřad byl doprovázen komentovaným online přenosem z kaple, zatímco novomanželé po obřadu projížděli Windsorem otevřeným kočárem Ascot Landau.
„Tímto vás prohlašuji za muže a ženu,“ ozvalo se v kapli během sňatku, když si Harry a Meghan slavnostně řekli své Ano. Do kaple proudí členové královské rodiny, mezi družičkami a mládenci byli dva ze tří potomků prince Williama a jeho manželky Kate - princ George a princezna Charlotte. Meghan Markleová vstoupila do kaple sama, v doprovodu dětí ze své družiny, a její otec Charles ji doprovodil k oltáři.
V závěru obřadu zaznělo slavnostní pronesení arcibiskupa z Canterbury a poté následovala novomanželská jízda kočárem. Obřad provázelo i netradiční kázání afroamerického biskupa Michaela Curryho, které vyvolalo smích některých hostů a vyvolalo debatu o etiketě královské rodiny. Curry, první afroamerický předsedající biskup Episkopální církve, mluvil o síle lásky a o tom, že láska dokáže osvobodit, přičemž jeho proslov byl doplněn o gospelovou verzi Stand by Me.
Podle analytiků šlo o velmi netradiční formu projevu pro královskou svatbu, která bývá tradičně tlumenější. Brzy po obřadu byla Meghan prohlášena za vévodkyni ze Sussexu a Harry za vévodu ze Sussexu; titul jejich budoucího oslovení byl oficiálně potvrzen. Královna Alžběta II. rovněž ozřejměla titulovou změnu a v krátkosti před obřadem uvedla Meghan do nové role. Všechny snubní prsteny byly vyrobeny z velšského zlata; prsten pro Meghan je z kousku velšského zlata darovaného královnou, zatímco prsten Harryho je z platiny s částí zdobenou diamantem z Botswany.
Již během samotného průvodu a obřadu se objevovaly detaily o přípravách a bezpečnosti - vojenská policie vycvičila psy pro prověrku trasy průvodu a policie zkontrolovala odpadkové koše a kanály. Diváci po celém světě sledovali jak samotný průběh obřadu, tak následnou jízdu po Windsoru. K romantické atmosféře přispěla i tradiční kytice nevěsty: květiny pocházejí z ekologicky šetrných farem a větvička myrty symbolizující lásku a nevinnost byla součástí kytice; větvičku do ní vložil sám Harry.
Mezi hosty byly i významné osobnosti, jako James Blunt, Oprah Winfreyová a Idris Elba; dort pro novomanžele připravila cukrářka Claire Ptaková z východního Londýna a do jeho kompozice vstoupila citronová náplň a bezový krém. Zmiňovaná svatba byla široce pokryta médii a vyvolala dech beroucí reakce po celém světě. Podle kritiků šlo o událost roku z hlediska módy a slavnostní atmosféry a zároveň o významnou ukázku změn v britské monarchii.
Afroamerický kázající biskup Curry svým projevem vyvolal silné emoce a jeho slova o síle lásky a vykoupení rezonovala napříč generacemi. V jeho projevu bylo zřetelné propojení s historii otroctví a s vizí inkluze a rovnoprávnosti, což přispělo k debatám o tom, jak britská monarchie reaguje na proměnlivou sociální realitu. Jeho proslov ovšem rozdělil publikum a působil jako výrazný odklon od tradiční ho královské etikety.
Historici a experti na královskou etiketu naznačují, že událost reprezentuje posun královské rodiny směrem k otevřenějšímu a inkluzivnějšímu projevu. Někteří označili Curryho projev za „divoký“ a jiní za důležitý bod, který demonstruje, že monarchie je schopna akceptovat změny a adaptovat se na moderní dobu. Zasazení svatby do kontextu Windsorů jako součásti britické identity zároveň posílilo roli královských událostí pro ekonomiku a turistický ruch země.
Mezi sdílené vzpomínky patří i tradiční kytice a věnec myrtu; kytice nevěsty byla svázána floristkou Philippou Craddockovou a zahrnuje i prvky připomínající Diana, jako jsou pomněnky. Velšské zlato, ze kterého jsou vyráběny královské snubní prsteny, potvrzuje kontinuitu tradic a jejich propojení s historií. Závěrem lze říci, že svatba Harryho a Meghan byla nejen osobní slavností, ale i významnou společenskou událostí, která vyvolala diskuse o roli královské rodiny v 21. století a o tom, jak adaptabilita formuje jejich budoucí směřování.
