Brněnský Petrov patří společně s hradem Špilberk k hlavním dominantám jihomoravské metropole. Skalnatý ostroh, tzv. Petrský pahorek, byl osídlen již v pozdní době kamenné (eneolitu) - tedy v letech 4 400 až 2 000 př.n.l. V průběhu středověku měl Petrov funkci fortifikační. Souvislejší osídlení Petrova bylo potvrzeno na základě archeologických výzkumů již od poloviny 12. století, zvláště jižní části svahu. Existence kostela na Petrově je pravděpodobně spjata s rodem Přemyslovců. Nové zeměpanské sídlo bylo na Petrově vybudováno zřejmě mezi léty 1150 až 1200, jednalo se spíše o jakýsi panský dvorec nežli hrad v pravém slova smyslu. Nové správní centrum na Petrově tak nahradilo starší přemyslovské sídlo ve Starém Brně. Nejstarší kostel na Petrově měl pravděpodobně funkci dvorské kaple. Mezi odborníky jsou vedeny diskuze, zda-li byl kostel založen bezprostředně s královským dvorcem či až o několik let později. Někteří vyslovují názor, že v první fázi výstavby dvorce tuto úlohu zastával kostel sv. Michala v opevněném předhradí. Archeologické výzkumy z let 1991 až 1993 potvrdily existenci románské baziliky z konce 12. století. Někteří vědci kladou dataci až k roku 1150, a to na základě archaičnosti prostorového typu dochované krypty. Původní kostel měl obdélníkovou loď a čtvercový chór, pod nímž se nacházela krypta, která byla přístupná dvěma schodišti. Kolem poloviny 13. století dochází k raně gotické přestavbě. Z původní románské stavby zbyla pouze krypta, která byla propojena s novou budovou. Gotický kostel měl pravděpodobně podobu trojlodní baziliky s polygonálním závěrem, na západní straně se pravděpodobně nacházelo dvouvěží. V tomto období byl též Petrov přenechán pod správu církve, královská správa byla přenesena na hrad Veveří a zeměpanští úředníci přestěhovali své úřady na brněnské Dominikánské náměstí. Na Petrově tak dále úřadovali duchovní zabývající se zemským právem a církevní jurisdikcí. Církevní právo nad Petrovem se završuje po dohodě krále Václava II. s tehdejším olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, v roce 1296 byl Petrov povýšen na kolegiátní kapitulu. Tímto aktem si sbor kanovníků na Petrově posílil své postavení: konalo se zde zasedání soudů, byla zde zřízena škola. Petrov tak patřil mezi nejvýznamnější centra soudobé vzdělanosti a kultury. Vzhledem k rostoucímu významu kostela, došlo na konci 13. století k dalším stavebním úpravám jako byla přístavba sakristie a rozšíření západní strany o podélný prostor s nartexem (vstupní předsíní). Na úpravy se dále navázalo kolem roku 1350, kdy došlo ke zvýšení věží a úpravě presbytáře do dnešní podoby. Také okolí kostela zaznamenalo na přelomu 13. století intenzivní stavební činnost. Další stavební etapa nastává v průběhu první poloviny 15. století. Tehdy je zcela zasypána původní románská krypta, dochází k výstavbě severní věže a předsíně nad jižním portálem. Čtyřicátá léta 17. století se do dějin chrámu zapsaly černým písmem. Dne 5. září 1643 došlo k ničivému požáru, který zachvátil jak samotný kostel, tak i sousední správní budovy. Zkázu dokonalo švédské rabování a dělostřelba, které památku zasáhlo na sklonku třicetileté války (1618-1648) v srpnu 1645. Druhá polovina 17. Rozsáhlé barokní úpravě kostela dochází v letech 1738 a 1743 - 1746, přestavby se týkaly zejména interiéru. Původní plány architekta Mořice Grimma v praxi provedl stavitel František Benedikt Klíčník. K největším změnám na exteriéru patřila úprava krovu na západní straně s volutovým štítem. Rozsáhlá sochařská výzdoba interiéru lodi byla v letech 1777 až 1796 vybavena Ondřejem Schweiglem. V roce 1777 význam chrámu sv. Petra a Pavla ještě více vzrostl. Toho roku papež Pius VI. Do dnešní podoby byla katedrála sv. Petra a Pavla upravena na přelomu 19. a 20. století. Tehdy byla provedena rozsáhlá úprava v novogotickém stylu. Již v letech 1879 až 1891 došlo k restaurování interiéru, zejména presbytáře a sakristie. Během úprav byly odstraněny barokní prvky a nahrazeny novogotickými. Autorem novogotického oltáře zobrazující Ukřižování Krista byl vídeňský řezbář Josef Leimer. Úpravy exteriéru proběhly v letech 1905 až 1906 dle návrhů Augusta Kirstena, tehdy došlo k odbourání věže nad severní předsíní a k výstavbě dvojice postranních věží o výšce 81 m. Do zdí exteriéru byly dále vsazeny umělecky ztvárněné náhrobky biskupů a vlivných šlechtických rodin z Brna. Od sedmdesátých let 20. století docházelo k postupné rekonstrukci a restaurování katedrály. Součástí prací byly též archeologické výzkumy vedené v letech 1991 - 1993, které objevily již zmíněnou původní románskou kryptu. V důsledku těchto objevů byla odstraněna nepůvodní barokní kanovnická krypta a v podzemí zřízena nová velká kaple. Díky těmto úpravám byly odhaleny odkryté prvky nejstarší stavební fáze kostela. Katedrála sv. Petra a Pavla je v současné době volně přístupná veřejnosti.
Restaurátorské práce na katedrále probíhaly v letech 1996 až 2005 a byly rozčleněny do dvou fází. Před započetím konkrétních prací bylo nutné provést řadu odborných průzkumů zahrnující petrologické a laboratorní analýzy, průzkumy stratigrafické, stavebně historické, stavebně technické, geologické sondy, odborné restaurátorské posouzení, na jehož základě bylo teprve možné vypracovat návrhy na konkrétní restaurování. V případě unikátních gotických soch ze 13. - 14. století se na záchraně památky významně podílela GEMA ART GROUP a.s. Restaurátoři zpracovali obnovu celého kamenného pláště katedrály, včetně soklu a veškerých dekorativních plastik a kamenných prvků jako fiály, kytky, kraby, chrliče, sochy světců, náhrobní desky, kamenné římsy, konzoly apod. Dřevěné vstupní dveře z konce 19. a 20. století byly rovněž restaurovány. Během obnovy byl původní kamenný plášť vyčištěn a zredukován vlivem špíny, sádrovových krust a solných výkvětů; některé prvky byly nahrazeny identickými kopiemi. Dvě sochy na jižní chrámové předsíni pod baldachýny patří k nejcennějším příkladům jihomoravského gotického umění; jedna z nich drží jablko a má odlišný styl, druhá má v ruce srdce a nápadně odlišnou úpravu hlavy. Hlavní technická dokumentace směřovala k určení materiálu pro kopie: byla zhotovena kopie ze světlého mušlového vápence dovezeného z rakouské lokality a provedena technika tečkování. Když došlo na odsolení a zpevnění kamene, restaurátoři použili organokřemičitan a následně doplnili chybějící části tmely vhodného složení. V průběhu roku 2002 proběhla hlavní část prací na chrámovém portiku, římsách, baldachýnech a dalších kamenných prvcích; nárůst poškození býval způsobený hromaděním sádrovcových krust, solnými výkvěty a vlivem zamrzání. Pro nejlepší optickou harmonii byly použity tmely naplněné pískem či vápencovou moučkou a povrch byl po dokončení restaurování opticky sjednocen. Po restaurování byla zahájena další etapa zaměřená na dopravu a montáž kopií soch; kopie světic byly hotové do roku 2004 a slouží jako reprezentativní ukázky gotického díla.
Schodiště z Biskupské ulice vede k sochám sv. Petra a Pavla. Po bližším rozboru bylo zjištěno, že schodnicové stupně jsou v dobrém stavu, proto nebude nutná jejich oprava. Problémem bylo pískovcové obložení soklu, které bylo vlivem vysoké nasákavosti zcela zničeno mrazem a zasolením, proto bylo nutné je opravit. Práce zahrnovaly celkem devět kusů jedno a dvoukřídlých dveří. Materiálem je dubové, případně březové dřevo. Datace dveří spadá do přelomu 19. a 20. století. Povrch dveří byl pokryt nečistotami, dřevo vykazovalo mechanická poškození, praskliny a neodborné tmelení minulých oprav. Dveře byly nejprve šetrně zbaveny nečistot, následovalo odstranění zoxidované vrstvy laků. Velká mechanická poškození odborníci vyšpánovali vhodným typem dřeva, zatímco drobnější defekty byly vytmeleny. Po eliminaci poškození byla plocha vybroušena a natřena lazurním lakem. Katedrála sv. Petra a Pavla je dnes volně přístupná veřejnosti.
Zóna a planová skladba katedrály byla a nadále zkoumána; na exteriéru byla umístěna řada náhrobních desek a náhrobky z 16. století, z nichž některé byly zazděny během pozdějších restaurátorských prací. Z hlediska odborné literatury jsou významné práce Bílek Jiří a Kuča Karel s popisem vývoje Brna a jeho památek. Před započetím restaurování a archeologických průzkumů bylo nutné zajistit široké spektrum průzkumů a posouzení. V důsledku archeologických objevů byla z části odstraněna stará kanovnická krypta a podzemí bylo upraveno pro novou kapli. Kostel sv. Petra a Pavla je dnes turisticky i kulturně významnou památkou, která je volně přístupná veřejnosti, a probíhají zde pravidelné výstavy, komorní hudební produkce a duchovně-vzdělávací přednášky. Adorační kaple Těla Kristova a kaple Zvěstování Páně s renesančním oltářem z ebenového dřeva jsou součástí prohlídkových tras a interiérů chrámu.
tags: #katedralou #petra #a #pavla