Poutní cesta do Hájku k františkánskému klášteru Hájek a loretánské kapli Navštívení Panny Marie je dnes atraktivní turistickou trasou spojující historické skvosty s příběhem dávné víry a architektury.
Historie celé trasy sahá hluboko do minulosti a roku 1589 byla během výsadby lesa v Hájku založena oáza, která postupem let získala mimořádný duchovní význam. Z původních dvaceti kapliček se dodnes zachovalo 11 kaplí, které jsou postupně opravovány. Pohled na tuto cestu ukazuje, jak se z poutního místa stává kulturní památka s barokní výzdobou.
Na výstavbě kaplí se podíleli zedník a projektant František Fortin, kameník Herrstorff a malíř a Jan Schor. Poutní cesta byla navržena Janem Schorem, jenž měl na starosti i jiné velké projekty, mimo jiné pracoval na svatovítském chrámu. Počátky poutí sahají do první poloviny 17. století a sláva Hájku rychle rostla, proto byla vedle postavena poustevna ke službě kapli i věřícím.
Nejstarší Loreta v Česku má několik variant názvů a podob: Santa casa, svatá nebo loretánská chýše, Loreta; v Česku jich najdete asi šedesát. Nejznámější Loreta s zvonkohrou v Praze na Loretánském náměstí je známá, avšak dnešní výlet vede k jedné z nejstarších loret u nás - Hájek.
Název Hájek pochází z místa, kde stál lesík vysazený roku 1589 rytířem Gotthardem Floriánem Žďárským ze Žďáru. Když o dvacet let později jeho vnuk Florián Jetřich Žďárský uzavřel rodinné spojení s Eliškou Korunkou z Martinic, dostal titul říšského barona a později i hraběte a slíbil, že Loretu postaví, pokud se narodil choti syn. Tato podmínka dovedla k založení základního kamene hájecké Lorety 12. června 1623.
Stavba Lorety byla dokončena do dvou let a kapli posvětil pražský arcibiskup kardinál Harrach dne 2. června 1625. Za účelem velkého počtu poutníků byla kaple rozšířena a během doby i klášter pro 12 františkánů vznikl roku 1659; první představený Hájku byl Donula Palea. Floriana Jetřicha Žďárského zasvěcení Panně Marii Loretánské, který se stal patronem kláštera, se dočkala řada významných darů a oltářů, a to včetně oltáře Pasovského a dalších svatyní v ambitu kláštera.
V průběhu staletí měla klášterní architektura několik výrazných etap: roku 1668 byla postavena věž s hodinami, roku 1670 zemřel hrabě František Adam Eusebius; roku 1671 byl položen základní kámen sakristie a kůru, a klášter se postupně rozšiřoval, zatímco vnitřní výzdoba a oltáře byly doplňovány i malebnými díly. Františkánský řád se vyznačuje chudobou a střídmým provozem; jeho členové se živili zahradní zeleninou a almužou, zatímco apoštolský syndikus zajišťoval finance pro provoz kláštera.
V 18. století byla kaple spojena s řadou zázraků a poutní poklady, které se shromažďovaly a do Hájku byly dovezeny z různých míst; poklad byl uložen v truhle a hlídán strážcem. Poutě bývaly spojeny s bohatým občerstvením, alegorickými výjevy a slavnostní atmosférou, která se táhla i do večerních hodin. V průběhu doby se počet kaplí snížil a dnes je možné spatřit dvanáct kaplí na trase; původní otvírací a provozní dny byly ovlivněny historickými změnami a 20 kaplí původní trasy zůstalo jen 11.
Historie poutníkům přinesla tradiční procesí z Prahy do Hájku, která začínala před farním chrámem a končila u Hájecké Lorety; procesí mělo oslavu, modlitby a zpěvy. Poutní cesty měly své zvláštní zvyky, jako oblékání do běžného oděvu po průjezdu bránou u Strahovského kláštera a následného převleku na sváteční oděv při vstupu do Hájku.
Na konci trasy čeká klášter Hájek, který je v současnosti spravován františkány; návštěvníci si mohou předem ověřit otevření webem a naplánovat návštěvu na dobu konání akcí. I když původní trasa byla prošlána širší krajinou a byla částečně uzavřena, současná trasa vede kolem lipových alejí a vede skrz hostivické a řepské části, aby došla k Hájku. Z Hostivice se nabízí příjemná kavárna Prostor a Čas a zámek se sýpkou na náměstí, ke kterému se poutníci mohou vracet.
Historie Hájku a jeho loretánské kaple je spjata s dynastií Žďárských ze Žďáru a s následnými rody, které zajišťovaly patronát nad klášterem. Názvy a původ Lorety, i její symbolika v Itálii i v Praze, zůstávají doplňujícími detaily k pojmenování a architektuře celé cesty. Výstavba kaplí, latinských nápisů a oltářů byla spojena s bohatým sociálním a náboženským kontextem doby, která respektovala poutě jako důležitý duchovní a kulturní fenomén.
Co čeká na cestě dnes
Maríaně-františkánská poutní cesta má přibližně 18 km a lze ji projít pěšky nebo na kole po cyklostezkách. Cesta je lemována kaplemi; z původních dvaceti kaplí se zachovalo 14, i když některé dnes neleží na svém původním místě. Mohutné výklenkové kaple vynikají vysokými proporcemi a krásnou kamennou výzdobou. Uvnitř kaplí bývaly půlené fresky s výjevy ze života Panny Marie a svatého Františka, doprovázené latinskými nápisy. Důležité je si na cestu vzít mapu, ať už chytrý telefon nebo tradiční mapku vydanou spolkem Poutní cesta Hájek.
Nejzajímavější je, že cesta nabízí ukázky Baroka a historických staveb, které sloužily jako duchovní centrum pro poutníky, a tato tradice byla obnovena po roce 1990. Výlet začíná u Lorety na Loretánském náměstí a pokračuje přes Pohořelec, Ladronku, Vypich a Hostivici, až k Hájku a klášteru Navštívení Panny Marie.
Pokračování cesty vede po Lipové aleji, kolem Litovické tvrze a dále až k Peterkovu mlýnu, kde byla kaple XII a poté na nádraží Hostivice - Sadová, odkud vede cyklostezka číslo 201 do Hájku. V Hostivici najdete kavárnu Prostor a Čas a na náměstí zámek se sýpkou; hned u Litovického rybníka je ptačí pozorovatelna s výhledem na vodní plochy a rákosiny.
Poslední kaple cesty bývala v části za Lipovou alejí; poslední tři kaple byly zrekonstruovány a cesta končí u Hájku. Zpáteční cesta vede stejnou trasou, nebo lze využít dopravu z Červeného Újezdu či Hostivice. Cesta tak i dnes propojuje duchovní odkaz s přírodou a nabízí možnost procházení či cyklování po klidných stezkách mimo husté dopravní zázemí.
Praktické informace a aktuální akce
Spolek Poutní cesta Hájek pořádá pravidelnou pouť k Narození Panny Marie; v sobotu 6. září vyrazí z Prahy pěšky s nejrůznějšími zastávkami a mší na místě Hájek. Sraz je v 6 hodin ráno u první kaple na Dlabačově; účastníci mohou využít doprovodné vozidlo a případně i naložit zavazadla. Vstupní body a harmonogram najdete na stránkách spolku Poutní cesta Hájek. Poutní cesta dnes není možné projít v celém původním úseku, jednotlivé úseky byly přerušeny a některé caple se neposunuly podle původního místa, ale trasa se stále nabízí pro pěší i cyklisty.
Na konci cesty je klášter Hájek, který je v současnosti spravován františkány; jeho nejvýznamnější výzdoba a poklady se však vyšetřují a restaurují ojediněle. Příběh Hájku je tak nejen o pouti, ale i o výstavbě a rekonstrukci historických kaplí a o jejich duchovním významu pro generace věřících a návštěvníků.