Původně stál v Bohuslavicích podobně jako v okolních obcích dřevěný kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici, o kterém je první písemná zmínka z roku 1434. Při bohuslavickém kostele existovala i fara; ta však fakticky zanikla, když byl koncem 16. století dosazen na celé dolnobenešovské panství pouze jeden farář, který sídlil v Benešově a který vzhledem k rozchvácení tamního farního majetku obdržel obročí bohuslavické fary. Páni na benešovském zámku se starali aspoň o zvelebení bohuslavického kostela, mimo jiné byl obnoven původní deskový obraz Nejsvětější Trojice (roku 1611).
Vzhledem ke stavbě zděného kostela v Dolním Benešově v letech 1669-1680 přesídlil farář do Bohuslavic, kde také tehdy probíhalo více bohoslužeb. Kostel v té době obdržel dva nové stříbrné pozlacené kalichy a vysokou monstranci. Myšlenka přenesení sídla farnosti do Bohuslavic nabyla znovu na aktuálnosti ve 20. letech 18. století vlivem všemožných sporů faráře, vrchnosti, měšťanů a vesničanů. Snahy o vyfaření Bohuslavic, Závady a Bělé existovaly po celé 19. století až do první světové války.
Spory ohledně zřízení fary v Bohuslavicích souvisí i se stavbou nového kostela - s touto myšlenkou přišel tehdejší majitel panství baron Jan Baptista ze Zuanny, který tím chtěl vyjít vstříc snaze tehdejšího faráře Federa o přenesení sídla farnosti právě do Bohuslavic. A tak dřevěný, již nevyhovující kostelík měl být nahrazen novou, honosnou stavbou převyšující úroveň všech okolních kostelů. Byl proto vypracován projekt na stavbu nového svatostánku, inspirovaný římskými či vídeňskými stavebními vzory a styly. Autor projektu není znám, ale je zřejmé, že to byl někdo z významnějších, nikoli provinčních architektů. Základní kámen byl položen 27. října 1740.
Právě na konci první světové války se podařilo tehdejšímu kooperátorovi pro Bohuslavice P. Karlu Plačkovi dotáhnout spor o vznik farnosti do vítězného konce. Ze sbírek farníků byl nashromážděn obnos 4200 marek, který se podařilo vhodně uložit tak, aby vynášel potřebné úroky. Tím byla odstraněna hlavní zákonná překážka pro vznik farnosti - příjmy faráře nedosahující stanovené roční výše 4000 marek - a Plaček se hned po skončení války pustil do jednání o vzniku farnosti. Před německými úřady, tj. ratibořským landrátem a vládou v Opole, mu pomáhal arcibiskupský komisař Nathan. 1. dubna 1919 se podařilo dosáhnout státního souhlasu. Dekretem olomouckého arcibiskupa kardinála Lva Skrbenského z 1. září 1919 pak byla bohuslavická lokální kooperatura po dlouhodobých snahách a tahanicích definitivně povýšena na farnost.
- Námět na zřízení fary v Bohuslavicích a zřízení farní správy po vzoru tradičního uspořádání dolnobenešovského panství.
- Udělení státního souhlasu pro vznik farnosti 1. dubna 1919.
- Oficiální povýšení Bohuslavické kooperatury na farnost 1.9.1919 a ustanovení prvního bohuslavického faráře P. Karla Plačka.
Následně byla postavena nová farní budova. Později přešla pole na bohuslavickém katastru patřící benešovské farnosti do vlastnictví farnosti bohuslavické. Duchovní správa byla bližší, jednodušší, efektivnější. To všechno je ovšem pouze vnější rámec.
4. 3. - 27. dubna otevřena hrobka v kapli sv. 9. a 10. postaven kostel sv. primice P. primice P. 9. 1. května přichází jako provizor P. zhotoveny nové vitráže ve dvou oknech v presbytáři farního kostela: předlohy obrazů P. 3. února svěcení nových varhan od firmy Rieger v Krnově ve farním kostele (za 1,3 mil.). 5. 10. 3. 13. června zemřel první bohuslavický farář P. ve farním kostele, položena nová dlažba ze supíkovického mramoru, 8. k farnímu odpustu dokončena oprava fresek ve farním kostele, pověšena nová křížová cesta i kopie obrazu Nejsvětější Trojice (autor obojího P. Hurník) a nainstalovány křišťálové lustry ke křížové cestě. Křížovou cestu posvětil P. Antonín Velký, minorita a děkan opavský, obraz i sochu sv. října dokončena montáž nových dveří na farním kostele, požehnány při pontifikální mši sloužené P. pořízeny varhany do kostela v Bělé (ze Slavkova - majetek sestřiček z původního kláštera bl.
V následujících letech probíhala řada oprav a vylepšení: 5. května začátek stavby lešení pro opravu fasády farního kostela (2320 metrů trubek lešení, 180 fošen), fasáda dokončena 20. července; 13. listopadu posvěcen nový zvon (ze skladiště v Ostravě-Přívozu) a tamtéž nové korouhve sv. Floriána a sv. svatyně; 10. srpna zemřel druhý bohuslavický farář P. Poštulka; 22. července oprava fasády a střechy kostela v Bělé; 20. července 85 let faráře Hurníka; 26. srpna umírá P. Vincenc Hurník, pohřben v Bohuslavicích; 25. října umírá P. v Bělé; 15. společná oslava 50. narozenin otce Lumíra; 1990-2010 generální opravy varhan, fasády a další modernizace; 1992-2014 změny ve správě a rekonstrukce fary a kostela; 2014-2015 další rekonstrukce a modernizace, včetně změny rozhlasu a farních pozemků.
Stručný přehled klíčových milníků: 1288 - první zmínka Bohuslavic v listině kláštera Hradiště; 1386 - jmenování kostela sv. Bartoloměje; 1622-1658 - obnovení katolické správy a založení matrik; 1714 - slavnostní vysvěcení nového kostela; 1852-1853 - zahájení a dokončení stavby nové fary; 1854 - zhotovení hlavního oltáře a restaurování obrazu sv. Bartoloměje Josefem Mánesem; 1916-1927 - rekvirování zvonů a pořízení nových; 1940-1949 - elektrické osvětlení a opravy fary; 1990-2010 - generální opravy varhan, fasády a další modernizace. Obec Bohuslavice dále popisuje souvislosti se společenstvími a hasičským spolkem, který působí od roku 1885, a s tím, že nachází významné poutní tradice a výstavní aktivity k oslavám 1000. výročí farnosti a dalších jubileí.
Geografické a historické souvislosti obce: Bohuslavice leží v jižní části okresu Náchod, v Kladském pomezí, v podhůří Orlických hor, nadmořská výška asi 284 m. Katastrem protéká Lucký potok a dalšími toky je Bohuslavický potok; obec má bohatou historii od 13.-14. století a zahrnuje rozvoj sídel i farní správy. Obec bohatě rozvíjí infrastrukturu: základní škola, mateřská škola, několik obchodů a pohostinství, kanalizace a čistírna odpadních vod. Kronikami obce jsou záznamy o spolcích, kostele a škole; ročníky 1671, 1856 a 1894-95 jsou klíčové pro vývoj školy a fary. V obci působí hasičský spolek, který je prvním spolkem a postoje farního života jsou úzce propojeny s rozvojem obce a církevní správy.
V závěru je patrné, že sjezd 1913 a vznik farnosti v Bohuslavicích se stal významnou etapotavou kapitolou, která zásadně ovlivnila správu, liturgii a kulturu v regionu. Vývoj kostela Nejsvětější Trojice, fary a farnosti v Bohuslavicích byl ovlivněn činností významných patronů, církevních autorit i místních šlechtických rodin, a to až do současnosti, kdy obec systematicky rozvíjí svou kulturní a náboženskou tradici spolu s moderní infrastrukturou.
tags: #krajinsky #sjezd #katolickych #spolku #v #bohuslavicich