Historie kongregace Misionářů svaté Rodiny se započala v úplně neznámé francouzské horské vesničce La Saletta. Dnes je to známé poutní místo, kde se r. 1848 zjevila dvojici pastevců Matka Boží Maria v půlhodinovém poselství plačíc prosila děti, aby předaly její poselství celému světu. Krátce na to byly výzvy Matky Boží vyslyšeny místním biskupem a kněžími diecéze. Z jejich podnětu vzniklá kongregace Saletinů, které si vybralo za hlavní cíl poselství Panny Marie. Jedním z členů tohoto shromáždění byl i P. Jan Berthier, zakladatel kongregace Misionářů svaté Rodiny, jemuž velmi leželo na srdci, aby mohli být do řádu přijímáni i chlapci kolem 15.
Dne 28. září 1895 v Grave v Holandsku, v bývalých vojenských kasárnách, začali pracovat první kandidáti naší kongregace a 20. Naším vzorem a patronkou je svatá Rodina z Nazaretu a zvláštním znamením způsob života podle Ježíše, Marie a Josefa. Misionáři sv. Rodiny pracují v celém světě, od severního Norska až po Oceánii (např. v Papui - Nové Guinei, Indonésii, Chile, Bolívii, Argentině, Brazílii, Mexiku, Madagaskaru, Kanadě, Bělorusku). Hlavními oblastmi našeho působení jsou Oceánie, Jižní Amerika a východní Evropa.
V České Republice působí misionáři sv. Rodiny v královéhradecké diecézi, a to již přes dvacet let. Zakladatel naší kongregace Jean Berthier si přál, abychom šli vždy tam, kam nejsou kněží. Na pozvání bývalého královéhradeckého biskupa Dominika Duky tedy přišel první kněz z naší kongregace P. Jozef Pleszczynski, který působil ve farnosti Dvůr Králové nad Labem. V současnosti působí v královéhradecké diecézi 9. kněží z naší kongregace. Patronkou našeho řádu je Svatá Rodina a také my se po jejím vzoru snažíme přinášet do křesťanských rodin pocit klidu, bezpečí a lásky.
České oblasti a česká církev se zajímají o to, jakým způsobem může kongregace pomáhat v rodinném životě a v boji s krizí rodiny. Děti a rodiny jsou v našem poselství středem, a tak se zaměřujeme na vzor rodiny podle svaté Rodiny z Nazareta. Misionáři sv. Rodiny v ČR spolupracují s polskými kněžími a působí i v dalších regionech. Z popudu české církve? Z popudu Vatikánu? podléhají a zůstanou zde napořád? době v České republice působí? jsme se zeptali polského kněze ThMgr. působí v jedné podkrkonošské farnosti. Místě Klášterní Hora, farnostech, Běloruska.
Zakladatel naší kongregace, P. Jan Berthier, vyzýval, abychom šli tam, kde chybí kněží. V české diecési se o to postarali kněží P. Jerzy Zięba a další. V královéhradecké diecézi působí dnes devět kněží z naší kongregace. Patronkou řádu je Svatá Rodina a také my se snažíme podle jejího vzoru přinášet do rodin klid, bezpečí a lásku.
Fraternita a další salesiánská rodina ovlivňují způsob myšlení a působení v českém prostředí. Spiritualita Dona Boska a jeho preventivní systém se dnes ve světě inspiruje, a tak existuje široká síť salesiánských družstev a institutů. Mezi nejznámější větve patří Salesiáni Dona Boska, Dcery Panny Marie Pomocnice, Sdružení salesiánů spolupracovníků. V České republice působí různá sdružení a kongregace, která sdílejí principy a hodnoty salesiánské rodiny a snaží se podporovat rodiny, mládež a sociálně slabší vrstvy společnosti.
Nové povolání a příprava na misii vyžaduje spolupráci biskupů, kůlů a misijních vedení. Před odesláním doporučení k misii je nutná důkladná lékařská vyšetření, pokání ze závažných hříchů a příprava na misijní život. Nově povolaní misionáři by měli nejdříve prostudovat Knihu Mormonovu (v kontextu textu), a poté postupovat podle pokynů, které obdrží spolu s povolením. V rámci přípravy je důležitá duchovní formace a praktické cvičení, stejně jako finanční oběť, která bývá vyvažována příspěvky od rodiny a komunity.
Misionáři zaměření na výuku mohou sloužit mimo domov, zatímco misionáři zaměření na službu většinou slouží pod vedením misijního misie. Pověření pro misionáře zaměřené na službu nejsou vždy k dispozici ve všech oblastech světa a jejich existence závisí na diecézích a vedoucích institucích. Kandidát musí projít procesem výběru pod vedením biskupa, presidenta kůlu a misijního oddělení, a povolení může být odesláno až několik měsíců před datem nástupu. Důraz na pokání a čistotu života zůstává klíčovým výchozím bodem přijetí do misijní služby.

Proces přijímání do misie a financování misijní činnosti zahrnuje vypracování finančního plánu, dohody o příspěvcích, a zajištění ubytování a dopravních nákladů prostřednictvím sborového misijního fondu. Příspěvky by měly být odpovídající a platby pravidelné; v některých zemích platí jednotný standard, v jiných se dohoduje na individuální bázi. Misionáři sloužící mimo domov hradí pojištění sami, stejně tak rodiny a jejich příbuzní, zatímco mladí misionáři obvykle dostávají měsíční podporu na stravu, dopravu a nezbytné výdaje.
Nově povolaní misionáři bývají vyzíváni k tomu, aby se co nejdříve zapojili do chrámového života a aby navštěvovali chrám co nejčastěji, pokud okolnosti dovolí. Důraz je kladen na shromáždění svátosti a na Spasitele; rodinné a komunitní otevření by nemělo odvádět pozornost od posvátné povolání na misii. President kůlu a biskup spolupracují na ustanovení misionářů s ohledem na dostupný čas a geografické rozměry misie.
Výcvik československých parašutistů v Anglii
V současné době existují struktury a organizace napříč kulturami, které podporují jak misie zaměřené na výuku, tak misie zaměřené na službu. Každé z těchto pověření má svá specifika a je ovlivněno zjevením a pokyny církevních autorit. V rámci takto koncipované strukturální podpory vzniká široká síť hnutí a kongregací, které ztělesňují ducha salesiánské rodiny a jejich zaměření na péči o rodiny, mladé lidi a komunitu.
| Podstatné oblasti působení | Oceánie, Jižní Amerika, východní Evropa |
|---|---|
| Hlavní zaměření | Rodiny, mládež, komunitní služby |
| Klíčové instituce | Salesiáni Dona Boska; Dcery Panny Marie Pomocnice; Sdružení salesiánů spolupracovníků |
Nově povolaným misionářům se doporučuje okamžitě začít studovat nauky a zásady v písmech a v příručkách Kažte evangelium mé, Adjusting to Missionary Life a Jak se přizpůsobit životu na misii zaměřené na službu. Členové rodiny a vedoucí misionáře v tomto úsilí podporují. Nově povolaní by měli zvážit chrámové obdarování a chrámové návštěvy, stejně jako průběžnou modlitbu a duchovní vedení.