Byl postaven po roce 1490 na starších základech, zaklenut roku 1510, je tak jednou z nejstarších sakrálních staveb v jižních Čechách.
Jedná se o široký jednolodní kostel s pětibokým presbytářem.
Počátkem 20. století byl do Národní galerie v Praze z kostela odvezen hlavní křídlový oltář z 50. let 15. století. (Zátoňská archa) - pozdně gotický.
Historie Nejstarší písemná zmínka o kostele a proboštství v Zátoni pochází ze 13. století.
Ve spise z roku 1205 král Přemysl Otakar I. potvrdil majetek právě ostrovskému klášteru.
Další písemný doklad je z roku 1220.
Z archeologických výzkumů vyplývá, že nejstarší částí kostela je zeď přiléhající k sakristii a kněžišti, vystavěna na místě zaniklé románské kaple.
Na jejichž základech se dochovaly zbytky gotického kostela ze 13. a 14. století.
Ve 14. a 15. století pokračovaly stavební fáze výstavbou sakristie.
Ke konci 15. století došlo k výstavbě kněžiště a současně ke zvýšení sakristie.
Dodnes není jasné, kdo v 15. století financoval dostavbu a výzdobu kostela.
Dnešní pozdně gotická podoba kostela je po přestavbě v 16. století (mezi lety 1500 a 1517).
Tehdy vznikl široký jednolodní prostor se západní varhanní kruchtou a otevřenou jižní předsíní.
Není znám přesný seznam zdejších farářů.
Kolem roku 1449 je doložena zmínka o Janovi Bítovském, v 60. a 70. letech 15. století farář Mikuláš a začátkem 16. století farář Jan M(a)ráz.
Vývoj situace v dalších desítkách let je dosud nejasný.
V současnosti spadá kostel pod Římskokatolickou farnost Zátoň - Biskupství českobudějovické.
Architektonický popis kostela
Patrně nejstarší viditelná část kostela je sakristie s lichoběžníkovým půdorysem, je sklenuta valenou klenbou.
Na západě je kostel pomyslně ukončen hranolovou věží.
Plášť lodi je čistě bílý s malovanými detaily.
Na štítových stěnách jsou zrenovovány malby původních erbovních štítů Rožmberků - pětilisté růže.
Loď a předsíň u hlavního vstupu má na korunní římshe pás malovaných červenožlutých čtverců.
Kostel má po celém obvodu typicky gotické jednoduché hranolové opěrné pilíře.
Okna jsou dvoudílná s původními gotickými kružbami.
V prostorách presbytáře jsou v oknech vždy dvě jeptišky a trojlist, v prostorách lodi jsou okna subtilnější s motivem v podobě trojlistu.
Presbytář
Podobně jako u ostatních kostelů i zde byla snaha využít co největší množství již stávající konstrukce a tomuto konceptu odpovídal i architektonický návrh.
Uvnitř presbytáře nalezneme síťovou žebrovou klenbu bez konzol.
Aby mohlo toto symetrické dílo vzniknout, musely být v severní části přidány dva tesané krakorce.
Důvodem je odklon zdi ve styku presbytáře s kněžištěm (pozdně gotické stavby se stavbou starší) o 11° k jihu, což je dobře patrné v půdoryse.
Důvod tohoto záměru je dosud nejasný, pravděpodobně to souvisí s půdorysem bývalé románské stavby.
K vysvěcení presbytáře došlo roku 1491, což dokládá i letopočet, který se nachází nad hlavním oltářem a na ose klenby.
Stejná kamenická značka dokládá, že ve stejné etapě byl postaven i portál z presbytáře.
Klenba lodi
Loď má zvenčí typicky polo-valbovou střechu, po dokončení krovu byla do interiéru vložena valená cihelná klenba s přetínajícími se kamennými žebry bez jakéhokoliv kroužení.
Je zde patrný vliv vrchního rožmberského kameníka Hannse Gezingera.
Propracovanější formu, ale kroužené klenby, můžeme najít ve Chvalšinách, Haslachu a Rožmberku.
V kostele svatého Jana Křtitele je prostor mnohem menší, tedy i klenutí muselo být zredukováno.
V klenbě jsou užita poměrně subtilní klínová žebra, která se podél oken sbíhají do jehlanových konzol.
Z každé konzoly vybíhají čtyři žebra, dvě z žeber se v horní části rozdvojují a s přidáním žeber, která vedou po ose klenby, nám vzniká pět polí, která vytváří polygon.
Zjednodušení klenby způsobilo, že zde není tak patrný rytmus a pravidelnost celé kompozice.
V západní části lodi se nachází kruchta, která je na dvou polygonálních pilířích což vytváří trojdílnou lomenou arkádu.
V této části kostela nalezneme také západní portál.
Na jižním boku lodi je hlavní vstup do kostela, který je vyřešen obdélníkovou předsíní.
I zde můžeme vidět vliv Hannse Gezingera.
Na klenbě se nachází motiv nýtování - kolíky připomínající hřeby spojující vždy dva kusy žeber.
Interiér kostela
Loď je zřetelně převýšena oproti kněžišti a nad vítězným obloukem je dnes zazděný vstup na půdu.
Podle restaurování z roku 2003 zde byla dříve malba Assumpty datována do roku 1928.
Dnes zde můžeme vidět restaurovanou malovanou výzdobu kolem kamenného sanktuáře z konce 15. století.
Velice podobný sanktuář můžeme najít v Černici u Zlaté Koruny v kostele sv. Máří Magdalény.
Zajímavostí na malbě kolem sanktuáře je malířovo pojetí nedostatku prostoru, které vyřešil expresivním způsobem a to ohnutím fiál.
Hlavní portálový oltář je barokní z konce 17. století, kolem roku 1710 přibyly ještě dva postranní barokní oltáře - sv. Šimona a oltář Navštívení Panny Marie.
Ze 17. století je také intarzovaná kazatelna.
Po pravé straně je u dveří pozdně gotický almužní sloupek.
Stavitelé
Jako u většiny staveb z pozdního středověku i zde jsou stavitelé těžko zjistitelní.
Podle podobnosti klenby v presbytáři kostela svatého Jana Křtitele s klenbou v kostele svaté Máří Magdalény ve Chvalšinách lze předpokládat, že autorem zdejší klenby je taktéž Mistr Hořického presbytáře.
Klenby jsou nápadně identické v rozložení kosočtvercových útvarů v místě křížení jednotlivých polí.
Žebrům klenby zde, stejně jako v sakristii kostela svaté Máří Magdaleny, chybí konzoly a tak vyrůstají přímo ze stěn.
Výrazným jevem je právě výběh žeber, která vyjdou kolmo a následně se zalomí zpět.
K určení kameníků se využívá kamenických značek, kterých se zde v presbytáři našlo zatím 24.
Tyto značky byly rozděleny do čtyř skupin.
Ze všech nalezených značek se jen jedna shodovala se značkou v lodi, to opět svědčí o změně skupiny kameníků v jednotlivých stavebních fázích kostela.
V lodi se pak jedna značka opakovala na opěrákách i na okenních ostěních.
Tato značka byla nalezena i na domě v Českém Krumlově číslo popisné 37, v kapli svatého Wolfganga a v další části minoritského kláštera.
Takových shod najdeme více.
Důležité je ale shoda mezi značkami v kostele svatého Jana Křtitele a v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, v kostele svatého Linharta v Dolní Vltavici nebo v kostele svatého Mikuláše v Haslachu.
Barokní kostel sv. Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele je pozoruhodná vrcholně barokní stavba, která tvoří dominantu vstupu do historické části města.
Vznikl v místech původní románské svatyně.
Kostel je svým kněžištěm začleněn do západního křídla bývalého piaristického kláštera, v němž v současné době sídlí Konzervatoř Kroměříž.
Architektonickou podobu chrámu vtiskl v polovině 18. století pravděpodobně Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu, dvorní stavitel olomouckých biskupů.
Oválná loď s dvojicemi kaplí, s předsíní a s těsně přilehlými věžemi připomíná prvky, které se objevily ve vídeňské vrcholně barokní architektuře.
Štítu kostela vévodí sousoší, které ztvárňuje křest Ježíše Krista sv. Janem Křtitelem, z obou stran jsou umístěny skulptury andělů a také dekorativní vázy.
Velkou předností tohoto chrámu je jednotně řešená výtvarná výzdoba, kdy fresky tvoří spolu s obrazy na oltářích kompaktní ideový celek.
Pečlivá ukázněnost formální souhry a střídmým užitím ozdobných prvků vyniká celé chrámové dílo, v jehož tvarech doznívá vrcholné baroko měnící se v rokokovou romantiku.
Další významné detaily
Monumentální zděná část hlavního oltáře sv. Jana Křtitele je zdobena obrazem rakouského malíře Michelangela Unterbergera, který znázorňuje kázání sv. Jana Křtitele na poušti.
Toto dílo je považováno za jedno z nejlepších oltářních pláten na Moravě.
Aktualizováno: pondělí 21.
Historie osídlení a souvislosti s kláštery
Ve zdejších končinách vznikla Zátoňská ves, která vznikla na Linecké stezce při vltavském brodu.
Za vznik osady se považuje rozmezí let 1037-1055, kdy zde stávala románská kaple sv. Jana Křtitele (na jejích zbytcích stojí základy sakristie dnešního kostela sv. Jana Křtitele).
Jedná se tak o jednu z nejstarších vesnic na Českokrumlovsku.
Benediktini střežili brod a spravovali kapli, před rokem 1310 zde postavili malý klášter s proboštstvím a větším gotickým kostelem.
Klášter byl zrušen roku 1491 a zůstala zachována jen fara.
V neděli 3. srpna 2025 celebroval českobudějovický biskup Mons. Vlastimil Kročil slavnostní mši svatou spojenou s instalací relikvie svatého Jana Nepomuckého v kostele sv. Jana Nepomuckého.
Proces získání relikvie a instalace ostatku
O získání této relikvie se zasloužil především pan Zdeněk Kalianko, akolyta farnosti Větřní a asistent českokrumlovského preláta.
Poznámka k procesu: procedura trvala několik měsíců a stála velké úsilí nejen pana Kalianka, ale také řady dalších lidí.
Relikviář byl doručen v den mariánského svátku, konkrétně 13. května 2025 v den Panny Marie Fatimské.
Situace v okolí Větřní a Zátoně
Pokud budete procházět městečko Větřní, dominantu tvoří kostel sv. Jana Nepomuckého.
Zátoň je malou osadou ležící na řece Vltavě, a proto je známa především vodákům.
Zřícenina kostela svatého Jana Křtitele - 43. díl putování po zříceninách
Turistické a kulturní souvislosti
Turistická známka č. Vodácký kemp, oblíbená zastávka.
Pokud budete navštěvovat Větřní a Zátoň, kostel sv. Jana Nepomuckého je významný bod na cestě.